CHKO Soutok: Vznikne na jihu Moravy nová chráněná oblast?

Její navrhovaná hranice je ve své severní a východní části téměř totožná s hranicí současné biosferické rezervace Dolní Morava, zatímco jihozápadní část je omezena na bližší okolí řeky Dyje. Oblast má tvar písmene V, s vrcholy navazujícími na CHKO Pálava na západě a končící mezi Mikulčicemi a Lužicemi na straně druhé.

Krátce po zveřejnění záměru vyhlášení rezervace se objevily kritické názory a protestní hlasy zejména ze strany dotčených obcí. Starostové argumentují omezeními pohybu a rozvoje svých obcí na straně jedné, a nárůstu byrokracie na straně druhé. Proti vyhlášení CHKO se postavila i obecně prospěšná společnost BR Dolní Morava, ovšem pohled na její web a přehled například hlavních sponzorů tento zdánlivě překvapivý fakt vysvětluje.

Při pohledu na mapu je jasné, že spousta argumentů proti vyhlášení CHKO není zrovna pravdivých. Hranice jsou vedeny tak, aby nezasahovaly přímo do intravilánů obcí – v navrhované oblasti leží jen část Lednice, stejně tak se na jejím území nachází jen minimum dopravních komunikací. Omezení pohybu v lesích není věcí Správy CHKO, ale hospodáře, kterým v případě CHKO jsou Lesy ČR, tedy stejně jako v současnosti.

Na své schůzce přišli starostové s požadavkem vyhlášení Národního parku – zřejmě v duchu hesla "když už, tak už". Je nesporné, že národní park představuje větší turistické lákadlo než CHKO, kterých je na našem území několik desítek, a pro obce by představoval lepší možnost rozvoje zejména z hlediska přílivu turistických peněz. Avšak toto území parametry pro vyhlášení NP nesplňuje, což starostové nejspíš přehlédli. Anebo to dobře vědí, ale proklamovat zájem o národní park jim umožní tvářit se dostatečně zeleně a pozitivně, na rozdíl od pouhého NE.  

Vždy je třeba se ptát, Cui bono, komu ku prospěchu? Své zájmy v oblasti mají především Lesy ČR. Staré dubové porosty představují hodnotný zdroj kvalitního dřeva, a vyhlášení CHKO by znamenalo omezení těžby, jelikož správa oblasti má ze zákona právo připomínkovat plán rozvoje lesa, ve kterém se právě o ní rozhoduje. Mnozí lidé byli zaskočeni po té, co u cesty na Pohansko vznikly poměrně velké holé paseky, avšak takových míst je po celém soutoku bezpočet, jen jsou v méně navštěvovaných oblastech a dosud nebyly veřejnosti tak na očích. Na základě výjimky vznikají ve všech částech (a to i bezprostředně v sousedství současných NPR Cahnov a Ranšpurk) holiny o rozloze 2 ha, na kterých nezůstane jediný starší strom. Paradoxem je, že právě dřívější citlivé hospodaření dalo oblasti současný ráz, s lužními loukami posetými mohutnými solitérními duby, které jsou bezesporu jedním ze symbolů této lokality. Posun myšlení ilustruje i citát jednoho z lesáků, který srovnává les s polem obilí – každé dítě ví, že pole je třeba sklidit a tak je tomu i s lesem.

Samotná těžba má samozřejmě vliv i na živočichy, kteří zde žijí. Soutok je významným hnízdištěm vzácných ptáků – například jako na jediném místě v České republice zde hnízdil orel královský. Rušení rodičů technikou bylo příčinou několika opuštěných snůšek, a pravděpodobně i přestěhování několika páru na druhou stranu řeky, do Rakouska.

Druhým problémem je existence obor, ve kterých hustota zvěře – jelenů, daňků či srn – přesahuje únosnou mez. Přemnožené zvířata devastují mladé porosty a omezují tak přirozené zmlazování. A tento problém má opět finanční pozadí – díky blízkosti Rakouska sem přijíždí množství bohatých lovců, kteří za možnost lovu neváhají zaplatit velké částky. Brožura na webu lesní správy podává dobrou představu: jelen od 300 do 11000 Euro, nátlačka černé zvěře 1200 Euro, možnost objednání lovecké bryčky, mikrobusu nebo autobusu (!). V oborách je omezen pohyb i fotografování, to ale obcím zřejmě nevadí.

Vídeňská pánev, která tvoří geologické podloží oblasti, je v měřítku střední Evropy poměrně významným nalezištěm ropy a zemního plynu. Přestože objem těžby představuje kolem 1 % ročního objemu spotřeby ČR (ale díky odlišným vlastnostem je většina vytěžené ropy vyvážena, protože české rafinérie jsou přizpůsobeny méně kvalitní ruské ropě), jedná se o lukrativní oblast podnikání. Města mají z vrtů na svém území nezanedbatelný příjem, takže neváhají povolovat (a prosazovat) další těžbu, i když se (jako v případě Poštorné a Charvátské Nové Vsi u Břeclavi) jedná o záplavovou oblast a zároveň zdroj pitné vody pro celý region. Mimochodem, v souvislosti s ropou se objevily pochybnosti, zda tato aktivita je v souladu s podmínkami členství Lednicko-Valtického areálu v UNESCO. Při té příležitosti se vedení města Břeclavi vyjádřilo ve smyslu, že UNESCO je jen nějaká bronzová destička na domě, zatímco z ropy budou desítky milionů do pokladny...

A proč by měla být celá oblast chráněna? Jak již bylo naznačeno výše, jedná se především o kombinaci původních lesních porostů lužního lesa a nivních luk. Celý ekosystém je závislý na pravidelných (zejména jarních) záplavách, které udržují specifický režim. Voda je rozváděna sítí starých říčních ramen a sezóně protékaných kanálů, doplňuje zaškrcené meandry a soustřeďuje se ve sníženinách, kde vytváří periodické tůně. Podle vzdálenosti od řeky – a tedy četnosti a délky zaplavování – vzniká několik zón. Nejblíže řece rostou třeba vrby, olše a topoly, dále pak duby, javory nebo jilmy. Útočiště nad hladinou rozlité vody představují hrúdy – pozůstatky písčitých dun, navátých v dávných časech. Lužní les je bohatý i na živočichy, od těch nejmenších (listonozi, tesaříci, krasci nebo několik desítek druhů komárů) po dravce, jako jsou luňáci, káňata nebo orli. Oblast u Pohanska je významným archeologickým nalezištěm, a součástí CHKO by měla být i romantická krajina Lednicko-Valtického areálu.

Věřím, že pro budoucí generace by měla zůstat zachována alespoň v takové podobě, jakou má dnes, a neměla by být zničena a degradována na pouhou lesní plantáž. Proto doufám, že novou chráněnou oblast se zde podaří vyhlásit co nejdříve, dokud bude ještě co chránit.

Související články:

www.StromSolitér.cz - stránky věnované Pohansku a jeho starým dubům

Fotografický podvečer na Pohansku

Křivé jezero

Lužní lesy Moravy a Dyje

Soutok Moravy a Dyje

web Soutok lidí a krajiny

Pohansko

Fotografické obrazy - prodej fotografií