Kathmandu, Bhaktapur a Patan

První věc, která Evropana jistě zaujme, jsou místní řeznictví. Tak jako třeba v Bolívii, na nějaký chladící box se tady nehraje a porcování probíhá třeba na chodníku, v lepším případě na dřevěném špalku. Nabídka sousedního ovocnářství působí o něco lákavěji.

Nejrozšířenějším nepálským náboženstvím je hinduismus (s ohniskem spíše v nižší, jižnější části země) a hned po něm následuje buddhismus, který je častější v horské části. V Kathmandu se ale obě náboženství dost prolínají a leckdy je těžké vymezit mezi nimi přesnou hranici.

Na první (i druhý pohled) působí Kathmandu jako indické město. Nahrává tomu mezi ženami hodně oblíbené sárí a také přítomnost svatých mužů (a žen). I na ně ale doléhá turismus – nejlepší svatí mužové, které jsme potkali, na nás dělali opičky a ochotně přiznali, že „We love money“. Na fotkách ale vypadali velmi autenticky.

Soustředění chrámů a dalších staveb okolo nejstaršího hinduistického chrámu Pashupatinath na březích řeky Bagmati působí trochu jako Varánásí v menším. Pořádají se zde tradiční hinduistické pohřby – s omytím v řece, následným spálením mrtvoly na hranici a rozprášením jejího popela do řeky. V té si kousek po proudu hrají děti a ještě o další kus níž berou vodu obyvatelé kathmandských slumů…

Jak je vidět, hrobníka (dá-lise mu tak říkat) jeho práce příliš nebavila.

Oproti rušnému a špinavému městu je nejvyšší stúpa Bouddhanath oázou klidu. Stovky, možná tisíce modlitebních praporků, modré nebe a zářivá běloba vlastní stúpy vytváří fotogenické obrazy. Bouddhanath je pro tibetské buddhisty vůbec nejsvatějším místem.

Staré královské město, ležící na dávné spojnici Nepálu a Tibetu. Dřívější bohatství se projevuje v ohromném množství nádherně zdobených, převážně vyřezávaným dřevem zdobených staveb.  

Zatímco lvy máme s Nepálci společné, místní svatý Václav sedí obvykle na slonu.  

Bhairavnath temple na jednom z bhaktapurských náměstí.  

Svátek bohyně Kálí bylo třeba pořádně oslavit – světily se auta a obětovaly zvířata ve velkém.  

Patan je další ze starých královských měst, které se stalo součástí Kathmandu, respektive jeho čtvrti Lalitpur.  

Charakteristické „Palácové náměstí“ – koncentrace mnoha větších či menších staveb na jednom místě. Jistou výhodu to má – netřeba mezi jednotlivými chrámy chodit velké vzdálenosti, v podstatě vše je vidět z jednoho místa.

Jeden z patanských chrámů.  

Související články:

Himalájské štíty černobíle

Z Lukly do Namche Bazar

Namche Bazar a Khumjung

Thame a sedlo Renjo La

Gokyo - údolí jezer

Gorak Shep a Kala Patthar

Údolí Khumbu

Chhukhung a Imja Tsho

Fotografické obrazy - prodej fotografií