Národní park Lauca

Hlavní cíl všech turistů, jezero Chungara, leží nedaleko hranice s Bolívií. Vine se podél něj silnice, spojující altipláno s Aricou, městem na pobřeží Pacifiku. Většina turistů sem jezdí na jednodenní výlet právě z Ariky – převýšení 4,5 km za pár hodin nikomu dobře neudělá, takže jsou tyto akce známé jako „blicí výlety“.

Scenérie ale opravdu stojí za to – nejznámější pohledy jsou ty se sopkou Parinacota v pozadí a suchomilnou rostlinou llareta v popředí. O něco dál, v pravé části snímku, se na obzoru bělá nejvyšší hora Bolívie – Sajama.

Fotograficky vděčné jsou i močálovité porosty bofedales na břehu jezera. To má rozlohu 21,5 km čtverečních a leží ve výšce 4568 m n. m., což jej pasuje na jedno z nejvýše položených „velkých“ jezer.

Díky naší aklimatizaci jsme si mohli dovolit přespat v kempu na břehu jezera, a vidět tak krajinu i v jiném světle, než většina návštěvníků.

S posledními paprsky slunce padla rtuť hluboko pod bod mrazu, takže nezbylo než se zavrtat do spacáků.  

Ráno teploměr ukazoval kolem -15 °C, což byl pádný důvod pro zůstání ve spacáku a stanu, kde sice mrzlo, ale jen trochu. To by ale člověk nesměl být fotograf, kterého do mrazu vytáhne vycházející slunce. Prvním paprskům stíní hora Sajama a já si nic nepřeju víc, než aby konečně slunce vylezlo.

Ve vesničce Parinacota je kromě informačního centra národního parku typický altiplánský kostelík, s nabílenými zdmi a hliněnými sochami.

Související články:

Altiplánské laguny Circuito turistico v NP Sajama Altipláno - krajina jiného světa Salar de Uyuni