Peniche - větrné a skalnaté atlantské pobřeží

Ještě ve středověku bylo Peniche řídce obydleným ostrovem, teprve po 15. století se počet obyvatel zvyšoval, k čemuž přispělo i propojení s pevninou. Výraznou dominantou města je přímořská pevnost, postavená v letech 1557 až 1645, s mohutným opevněním Baluarte Redondo, strážní věží a kaplí Santa Bárbara. V novějších časech byla využívána jako vězení – mimo jiné pro politické vězně režimu Estado Novo. Dnes zde sídlí muzeum.

Peniche je ale známé hlavně pro své pláže – údajně pro surfaře jedny z nejlepších na světě. Ty neleží na vlastním poloostrovu, ale na pobřeží na sever i na jih od něj. Na koupání to úplně ideální není – silný vítr, obrovské vlny a teplota moře, která se pohybuje i v létě kolem 20 °C není nic moc.

Nejzápadnějším bodem poloostrova je Cabo Carvoeiro, na kterém stojí maják, vítající lodě proplouvající do přístavu.

Velkou atrakcí je zde osamělá skála, tyčící se z moře nedaleko pobřeží - Nau dos Corvos („Havraní loď“).

Celé pobřeží poloostrova je skalnaté, s vysokými útesy a celými skalními městy, ve kterých jsou vymodelovány pozoruhodné tvary.

Do skal neustále buší mořský příboj, který je rozbíjí, nadrobené bloky postupně rozkládá a unáší do moře. Za pár milionů let tu žádný poloostrov nebude…

Podobná skaliska, jako na Cabo Carvoeiro, najdeme i na mysu Papoa, nejsevernějším bodu poloostrova.

Ze strany pevniny chránily Peniche také hradby, které vydržely do dnes. U Forte da Luz je z nich pěkný výhled na moře a pobřeží s plážemi.

Severně od Peniche, necelou hodinku pohodové chůze po písečné pláži, leží vesnička Baleal. Do moře zde vybíhají pěkně vrstevnaté skály.

Zajímavý je i místní kostelík – Ermida de Santo Estêvão. Zatímco většina kostelů se stavěla spíše do výšky, tento je jiný, dost nízký. Svým tvarem mi připomenul spíše mešitu.

Související odkazy:

Za racky na Ilha da Berlenga

Další fotky v galerii Portugalsko.

Fotografické obrazy - prodej fotografií