Jan Miklín |
Pohansko |
![]() |
PohanskoNedaleko Břeclavi, mezi řekami Morava a Dyje, leží oblast zvaná Pohansko. Její návštěva potěší jak milovníky kultury a historie, tak i přírody nebo cyklistiky – Pohansko má co nabídnout všem. [vyšlo v časopise Turista] ![]() |
Zámeček Pohansko |
Nejstarší stopy lidského osídlení pocházejí z období střední doby kamenné, tedy zhruba 10 000 až 5000 let před naším letopočtem. Vzhledem ke způsobu života tehdejšího člověka – především lovce a sběrače – jde o pozůstatky nepatrné; jedná se jen o zbytky kamenných nástrojů, dovolujících určit polohu chýší. V neolitu (mladší době kamenné) a po ní následující době bronzové, trvající do 800 let př. n l., začal pravěký člověk s chovem dobytka a zemědělstvím, avšak osidlovány byly (alespoň v době kamenné) především střední části Moravy. Proto jsou nálezy i z tohoto období poměrně chudé – opět jde o zbytky kamenných nástrojů, z doby bronzové například různé mísy či hřivny. Keltská nadvláda v posledních čtyřech stoletích před naším letopočtem obohatila naši kulturu o hrnčířský kruh, sklářství a zručné kovářství. |
Řopík |
Po období římské vlády a stěhování národů se na území Pohanska trvale usídlili Slované, kteří zdejší krajině významným způsobem vtiskli novou tvář. Toto období se také nazývá dobou hradištní a trvalo až do 12. století našeho letopočtu. Hradisko, zabírající plochu asi 28 ha, je ohraničeno výrazným valem, po jehož západní části nyní vede asfaltová příjezdová cesta. S délkou více než 2 km, šířkou až 25 m a výškou kolem 3 m patří k největším slovanským valům vůbec. Vybudován byl z různých kombinací kamenných zdí, dřevěných kůlů a udusané hlíny či jílu, místy (kvůli lepšímu zpevnění) propálených. O jeho výjimečnosti svědčí i to, že kámen na stavbu byl dovážen z Bílých Karpat, vzdálených několik desítek kilometrů. Uvnitř valu bylo odkryto velké množství nálezů, jako je opevněný velmožský dvorec, menší stavby (těch bylo nalezeno přes 120), svatyně či hroby. V současné době zde můžeme obdivovat především pozůstatky kamenných základů budov. Koncem 12. století došlo k rozpadu Velkomoravské říše a území Pohanska se vylidnilo. K tomu jistě dopomohly i povodně, které se začaly častěji a s mnohem větší intenzitou projevovat vlivem rozsáhlého kácení lesů v povodích řek. Rozvodněná řeka přinesla rozsáhlé nánosy bahnitých sedimentů, které na dlouhý čas pohřbily slovanské stavby. |
Zámeček Pohansko |
O několik století později, konkrétně v letech 1811 – 1812, zde byl Lichtenštejny podle návrhu architekta Josefa Hardmutha postaven empírový lovecký zámeček. Tvoří jej centrální budova s lodžií, zdobená loveckými plastikami, ke které symetricky přiléhají boční křídla. V současné době je zde umístěna expozice, která se věnuje velkomoravské době. Kromě předmětů, které byly v lokalitě nalezeny při archeologických průzkumech, je vystaven i model hradiště. O něco větší modely pak najdeme před zámečkem. Jako součást naučné stezky Břeclav – Pohansko zde vyrostla rekonstrukce svatyně (která se ale původně nacházela na jiném konci hradiska), polozemní chýše, keramické pece a studny. |
Rekonstrukce opevnění |
Další kulturní památkou je zrekonstruovaný objekt lehkého pozemního opevnění vzor 37 z doby před druhou světovou válkou – takzvaný řopík, který byl nadšenci uveden do původního stavu. Nechybí vyzbrojení, maskovací nátěr a objektem provází průvodci v historické uniformě. U bunkru jsou ukázky zákopového opevnění i hraniční závory. Při mimořádných příležitostech, jako je například státní svátek vzniku Československé republiky, rekonstruuje Klub vojenské historie Břeclav skutečné i hypotetické bitvy, které jsou s československým opevněním spjaty. |
Pohanské ráno |
Oblast Pohanska je ale zajímavá nejen z hlediska kulturních památek, ale láká i milovníky přírody. Plochá krajiny říční nivy Dyje je protkána jejími slepými rameny a pomalu zazemňovanými jezírky, které vznikly zaškrcením meandrů toku. Pravidelné jarní záplavy daly vzniknout unikátnímu ekosystému lužního lesa v největší rozloze na území České republiky. Najdeme zde pralesovitá zákoutí, kde se v neustálém příšeří vznáší omamná vůně tlejícího listí, stejně jako rozlehlé slunečné louky, poseté tisíci květů, vykukujících z hustého podrostu vysoké trávy. Dominantou jsou až více než 30 metrů vysoké kmeny dubu letního, které vyniknou zejména na Černých loukách, kde se osaměle tyčí k nebi. Na jejich rozložitých korunách si budují hnízda nejen hojní čápi bílí, ale v hloubi lesa i vzácní čápi černí, lovící různé žáby – namátkou můžeme jmenovat rosničkou zelenou, skokany nebo ohroženou blatnici skvrnitou. V kmenech těchto dubů se vyvíjejí larvy brouků, kterými se živí datlové či strakapoudi. Populace dravých ptáků zahrnují luňáka červeného, motáka lužního, raroha velkého nebo orla skalního. Brzy ráno nebo v podvečer můžeme spatřit daňky skvrnité, srnky nebo jelena evropského, kteří se vydávají z hlouby lesa na louky za pastvou. |
Vážka |
V dlouhodobě zaplavovaných polohách blízko řeky se usadily rostliny, které jsou přizpůsobené stále vysoké hladině podzemní vody. Mezi ně patří například kosatec žlutý, bledule letní, rákosiny a ostřice nebo ze stromů vrby, olše a topoly. V sušších polohách, zaplavených jen kratší dobu přímo při povodni kvetou sasanky, dymnivky, orsej jarní, často dominuje česnek medvědí. Louky jsou na podzim zaplaveny fialovými květy jedovatého ocúnu jesenního. Praktické informace Východiskem pěších, cyklistických, lodních i leteckých výletů na Pohansko je Břeclav. Odsud vede značená turistická stezka a velké množství cyklostezek, které umožňují návštěvu Pohanska zkombinovat s projížďkou po Lednicko-Valtickém areálu. Přímo od mostu u bývalého kulturního domu vyplouvají vyhlídkové lodě, jejichž konečná je u stavidel za zámečkem Pohansko. Plavby se však uskutečňují pouze za dobré splavnosti Dyje, což je v letním období zřídka (www.lodnidoprava.com). Pohansko lze poznat i ze vzduchu, a to prostřednictvím vyhlídkových letů z břeclavského letiště (www.aeroklubbreclav.cz). Zámeček Pohansko (respektive muzejní expozice uvnitř) je v turistické sezóně otevřen denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin, vstupné je 40, respektive zlevněné 20 Kč. Řopík lze navštívit o víkendech, případně si lze domluvit prohlídku individuálně (http://www.kvh-bv.wz.cz/). Související články: www.StromSolitér.cz - stránky věnované Pohansku a jeho starým dubům Fotografický podvečer na Pohansku Vznikne na jihu Moravy nová CHKO? Fotografické obrazy - prodej fotografií
|
|
|
|
| Jan Miklín © 2009 | Realizace Szabo-WebDesign.cz | Design Jan Miklín | RSS |