Soutok Moravy a Dyje

V místě soutoku má za sebou voda, putující řekou, za sebou 311 km (v případě Dyje) a 271 km (u Moravy). Více vody ale teče druhou jmenovanou řekou, průměrně zde protéká 65 m3/s oproti 44 m3/s u Dyje. Během povodní, které přicházejí nejčastěji na jaře a v létě, se však toto množství několikanásobně zvyšuje. Pro představu, v roce 1997 teklo Moravou u Strážnice kolem 900 kubíků a voda na některých zaplavených místech dosahovala výšky 3 m, na jaře 2006 v Lanžhotě 553 m3/s. Také Dyje své průtoky zvětšuje, v posledním letech byly několikrát dosaženy více než desetinásobné průtoky oproti průměru.

Přebytečná voda se v takových případech rozlévá systémem lužních kanálů a dřívějších říčních ramen po celé oblasti soutoku, kde přináší potřebnou vláhu důmyslnému ekosystému, založeném právě na pravidelných záplavách. V minulém století ale byly obě řeky podrobeny regulacím a úpravám, které měly (a z velké části ještě mají) dalekosáhlý vliv na zdejší krajinu.

Neovladatelné záplavy, které pravidelně ničily úrodu na nízko položených polích a loukách, případě i lidská obydlí, naháněly lidem strach a vzbuzovaly snahu o ovládnutí řeky. K prvním stavbám, umožňujím částečně regulovat řeky, patřily mlýny a jejich náhony, kterých v 19. století bylo na dolním toku Dyje deset. K tomu byly stavěny hráze podél toků a počátkem 20. století vybudován systém kanálů, které umožňovaly rozlité vodě vrátit se zpět do hlavního toku.

Komplexní úpravy přišly až v druhé polovině 20. století, a znamenaly masivní přestavbu krajiny. Práce probíhaly v několika etapách, kdy byly řeky napřimovány, ohrázovány, mnohde bylo vybudováno úplně nové koryto a staré odstaveno, součástí bylo i vybudování rozsáhlého vodního díla Nové Mlýny. Výsledkem bylo, kromě určitého protipovodňového efektu, naprosté nabourání ekosystému lužního lesa. Bez pravidelných jarních záplav a s poklesem hladiny spodní vody začaly usychat vodomilné rostliny a stromy, a s nimi mizely i na ně navázané rostliny a živočichové.

Naštěstí se po změně režimu začalo s umělým zaplavováním oblasti soutoku, kromě toho slouží lužní lesy jako suchý poldr pro zadržení velkých vod; v roce 1997 sem bylo napuštěno 150 mil. m3 vody. Z tohoto hlediska se zdá, že by příroda mohla být zachráněna. Avšak jsou zde ještě hospodářské zájmy – v minulosti se zde těžila ropa, je zde obora s velkým množstvím daňků, jelenů a dalších zvířat, devastujících mladé porosty, a lužní lesy samy o sobě jsou zdrojem kvalitního dubového dřeva. Zejména velkoplošné kácení, kde na soustavě pasek připomínajících šachovnici nezůstane jediný strom, vzbuzuje obavu o další existenci rozsáhlého lužního lesa na jižní Moravě.

Vytěžené holiny se na některých místech bezprostředně dotýkají i národních přírodních rezervací Cahnov a Ranšpurk, které se dají označit za pralesy bez jakýchkoli zásahů člověka. Návrh na vznik CHKO Soutok, která by tuto oblast chránila (jedná se o jakési V podél obou řek, končící u Nových Mlýnů na Dyji a u Mikulčic na Moravě) je v současné době projednáván, proti vzniku CHKO jsou však starostové obcí (obávající se o nárůst byrokracie a omezení) a zejména Lesy ČR, pro které by to znamenalo nutnost konzultací těžebního plánu se správou nové CHKO. I v současnosti je ale oblast částečně chráněna – patří do biosferické rezervace Dolní Morava, ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko a Evropsky významné lokality Soutok – Podluží.

Ideálním východiskem pro poznání této oblasti je Břeclav. Po asfaltových a panelových silničkách můžeme – nejlépe na kole – jet přes Pohansko podél Dyje směrem k soutoku. Cestou mineme zámeček Lány, poznamenaný využitím jako kasáren v dobách, kdy zdejší cesty sloužily zejména jednotkám Pohraniční stráže. Podél řeky leží pás nivních luk, ze kterých rostou mohutné duby. Často se jedná o pozůstatek tzv. pastevního lesa, kdy byl na mýtinách ponechán velmi řídký porost lesa a pastvou dobytka došlo k zatravnění. Jak se lze přesvědčit ze starých leteckých snímků nebo opakovanými návštěvami, starých stromů postupně ubývá.

Některé duby byly také vysazeny jako zdroj žaludů pro lesní zvěř, dnes jsou vyhledávány čápy jako ideální hnízdiště. Ne nadarmo je zde vyhlášena ptačí oblast – hnízdí zde i takové vzácné druhy, jako orel mořský a královský, luňák červený, raroh velký nebo čáp černý a dalších více než 150 dosud zjištěných ptačích druhů. Další zajímavostí, která neujde žádnému z letních návštěvníků, jsou mračna více než třiceti druhů komárů. Od soutoku se můžeme sítí lesních cest projet k Lanžhotu, a odtud se buď po některé z cyklostezek vrátit do Břeclavi, nebo pokračovat dál podél Moravy směrem na Strážnici.

Související články:

www.StromSolitér.cz - stránky věnované Pohansku a jeho starým dubům

Fotografický podvečer na Pohansku

Vznikne na jihu Moravy nová CHKO?

Křivé jezero

Lužní lesy Moravy a Dyje

web Soutok lidí a krajiny

Fotografické obrazy - prodej fotografií