Šrínagar a jezero Dal - indické Benátky v srdci Kašmíru

23. 9. 2012 | zobrazeno 9971×


[Indie] Oblast Kašmíru byla po vzniku samostatné Indie a Pákistánu rozdělena na dvě části, spravované různými vládami. Od té doby se datuje počátek protestů, stávek i občasných ozbrojených konfliktů, které z Kašmíru dělají horkou půdu. Což je – zvláště pro cestovatele – škoda, protože tento kout Indie rozhodně stojí za návštěvu. Šrínagar je letním hlavním městem státu Džammú a Kašmír, do kterého – kromě oblastí zmíněných v názvu – patří i buddhistický Ladák. Zatímco ten patří k nejpopulárnějším turistickým destinacím Indie, Kašmír je tak trochu stranou zájmu turistů a i v klidnějších létech sem jezdí hlavně místní. [vyšlo v časopise Koktejl]

Dal lake, SrinagarDal lake, Srinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Město leží jen necelých šedesát kilometrů od hranic s Pákistánem, a tak je zde vojenská přítomnost silnější, než v ostatních částech státu. „Upozorňujeme cestující, že letiště Šrínagar je zároveň vojenská základna a proto je zde zakázáno fotografovat,“ upozorňuje hlas letušky, když letadlo začíná klesat na přistání. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi, Kargilská válka, se odehrál v roce 1999, kdy se pakistánské síly spolu s kašmírskými separatisty infiltrovali za hraniční linii, ale indická armáda je rychle vyprovodila zpět. Častou nepříjemností jsou zde protesty a demonstrace doprovázeném vyhlášením výjimečného stavu a zákazu vycházení, zejména dříve nebyly výjimkou teroristické útoky od ostřelování autobusů šplhajících do vysokých sedel po občasné výbuchy bomb či granátů.

Hausbóty na jezeře DalHausbóty na jezeře Dalkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Počátek současného napětí musíme hledat v historii a náboženství. Dřívější „velký“ Kašmír byl po dlouhou dobu de facto nezávislým státem, během britské koloniální nadvlády měl statut knížecího státu řízeného mahárádžou, tedy do určité míry nezávisle na britské správě. Po vyhlášení samostatnosti Indie roku 1947 vypukla první válka o Kašmír, jelikož tehdejší hinduistický vládce Kašmíru, poslední mahárádža Hari Singh rozhodl o připojení oblasti k Indii, ačkoliv zdejší populace byla z téměř 80 % muslimská a sympatičtější jí byl Pákistán. Konflikt, který přinesl smrt více jak sedmi tisícům lidí, trval rok a těžké boje mezi oběma státy vypukly ještě v letech 1965 a 1971.

Šikara na jezeře DalŠikara na jezeře Dalkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Aby to nebylo tak jednoduché, do sporu se zapojila i Čína, považující za součást „svého“ Tibetu oblast Aksai Čin, kterou vojensky ovládla roku 1962. Mezi třemi jadernými velmocemi tak v oblasti Kašmíru vedou dočasné hranice, o jejichž přesný průběh se vedou spory. Přesvědčit se o tom můžeme třeba v mapce a informační brožurce, podle které je nejvyšší horou Indie K2. Indové mají dokonce zákon, zakazující publikovat mapy s hranicí státu, vedoucí jinde než v hranicích celého Kašmíru. Podle současného stavu ovládá Indie asi 43 % Kašmíru, zatímco Pákistán 37 %.

Dal lake, SrinagarDal lake, Srinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

A možné řešení? To je zatím ve hvězdách. Místní by nejraději měli co nejsilnější autonomii a objevují se i separatistické hlasy volající po úplné nezávislosti, ale indická armáda je proti. Přehlédnout nekonečné kolony zelených „tatovek“ na silnicích, z většiny vojáky postavených a udržovaných, táhnoucí se od základny k základně nejde. Oficiální čísla jsou tajná, ale počet indických vojáků ve státu Džammú a Kašmír dosahuje 500-700 tisíc – těžko byste na světě hledali podobě vojskem nasycenou oblast. Proto je dobré si před návštěvou důkladně prověřit aktuální informace.

zeleninový trh, Dal lake, Srinagarzeleninový trh, Dal lake, Srinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kašmír však nabízí mnohé, za čím se vyplatí do horké zóny vydat. Největším lákadlem je dvacetikilometrové jezero Dal, ležící ve východní části Šrínagaru. Na jeho hladině (s nadmořskou výškou 1583 m) se houpe vice jak tisícovka hausbótů. Ty nejstarší z nich byly postaveny již v 19. století, Britové je nazývali „malým kouskem Anglie“. Z nařízení kašmírského mahárádži totiž cizinci nesměli vlastnit půdu, a tak byli nuceni zabydlet se na jezeře. Většina je ale novějších a dnes prakticky všechny slouží jako turistické hotýlky. Podle stavu jsou rozděleny do několika kategorií, které mají stanoveny oficiální ceny. Avšak místní milují smlouvání, a tak ceny podle sazebníku rozhodně nemůžete čekat.

zeleninový trh, Dal lake, Srinagarzeleninový trh, Dal lake, Srinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Dopravu na jezeře zajišťují gondolám podobné loďky šikary, mnohé nádherně vyzdobené. Další ráno se chceme jednou takovou vydat na tradiční ranní trh, a tak na břehu sondujeme. „Kolik bude vyjížďka stát?“ Odpovědi od všech lodníků jsou jako přes kopírák. „Well, mister,“ začínají, „každý vám řekne nadsazenou cenu a pak smlouvá. Já ale takový nejsem. Mám pevné ceny, podle ceníku, žádné smlouvání,“ snaží se nás získat. Co na tom, že nabízená cena vždy nadsazená je, prostě Indie. Nakonec si domlouváme s postarším mužem sraz na pátou hodinu ráno, abychom byli na místě včas.

Dal lake, SrinagarDal lake, Srinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Je právě ramadán, a tak velkou část noci se tmou nesou modlitby k Alláhovi, nedovolující nám pořádně usnout. Z polospánku nás najednou vytrhuje neustávající bušení. Když si promneme oči, zjistíme, že ač do páté hodiny ještě pár desítek minut zbývá, náš lodník si přišel pojistit práci. Ještě za tmy opatrně naskakujeme do vyzdobené šikary a vyrážíme na jezero. Žádné lodě tady nemají motor, a tak při ranní plavbě po klidné hladině zní jen zpěv z nedalekých mešit, šplouchání pádla a svist ptačích křídel. Po chvíli se zaslechneme první hlasy, jejichž šum postupně roste v dohadování a překřikování. To je znamení, že jsme u cíle své vyjížďky: tradičního plovoucího trhu s ovocem a zeleninou, který se na jezeru koná za každého úsvitu.

pevnost Hari Parbatpevnost Hari Parbatkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vodní plocha je přeplněná loďkami tak, že by se po nich dalo přecházet z jednoho břehu na druhý. Obchodníci hledají nejlepší zboží, pěstitelé se snaží udat právě svoji úrodu a dlouhé dohadování se o ceně je rituál, který nikdo nemůže nechat vynechat. Divadlo je to velkolepé a my jej vydrželi sledovat něco přes hodinu, během které se vycházející slunce přehouplo přes okolní hory. Na zpáteční cestě si tak prohlížíme nejrůznější druhy ptactva (zejména volavek) i kvetoucí lotosy, které jsme během ranního šera spíše jen tušili. Bohužel lotosy nejsou tím jediným, co v jezeře kvete, mnohem větší biomasu tvoří řasy, jež se rozrůstají v silně nitrifikované a tím pádem po většinu roku brčálově zelené vodě. Místní vláda v posledních letech představila několik projektů, doprovázených i výraznými financemi, které by měly problém se znečištěním vyřešit; nakolik budou úspěšné, ukáže až čas.

Khanqah Shah-i-HamadanKhanqah Shah-i-Hamadankoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jezero však není jedinou atrakcí milionového města. Na jeho březích se rozkládá historická čtvrť, plná dřevěných domků zdobených vyřezáváním, a mezi nimi i několika mešitami ve stejném, unikátním kašmírském stylu ze 17. až 18. století. Asi nejhezčí je Khanqah Shah-i-Hamadan, která stojí na místě jedné z prvních mešit v Kašmíru, kterou nechal postavit ve 14. století Mir Sayed Ali Hamadani. Bezvěrci-muži mohou do mešit jen nahlédnout, dovnitř je bdělí strážci nepustí, ženám nedovolí ani nakouknutí. Zatímco mešity jsou skryty v bludišti křivolakých uliček, pevnost Hari Parbat z počátku 19. století je viditelná téměř z každého místa ve městě. Impozantní stavba, postavená na kopci, který má důležité postavení v hinduistické mytologii – právě zde měl bůh Višňu porazit jezerního démona Jalodbhavu – je bohužel pro návštěvníky z vojenských důvodů uzavřena. Panoramatických výhledů na Šrínagar i jezero si tak turisté mohou užít z kopce Shankaracharya, i když i zde jsou pohyb a zejména fotografování omezeny hlídkující armádou.

Nishat BaghNishat Baghkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pokud vás z neustálého troubení, zpěvu z mešit, pokřikování prodavačů a vůbec ruchu města začne bolet hlava, pak nastal pravý čas pro návštěvu některé z mughalských zahrad. Mughalové, kteří Indii vládli v 16. a 17. století, po sobě zanechali velké množství staveb či spíše celých areálů nebo dokonce měst v celé severní Indii. Celý svět zná tu nejproslulejší, Tádž Mahal, jen v Agře stojí několik dalších velkolepých hrobek a rozsáhlá pevnost, nedaleko ní nedlouho po svém vzniku opuštěné město duchů Fatehpur Sikrí a centrálním bodem Dillí je Červená pevnost, Lal Qila.

SrinagarSrinagarkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ve Šrínagaru nechali mocní šáhové, kteří město využívali jako letní sídlo, postavit několik zahradních či parkových areálů, dodnes plných kvetoucích květin, upravených trávníků, vodotrysků a symetrie. Vysoko nad hladinou jezera leží Pari Mahal, nabízející i hezkou vyhlídku, nejnavštěvovanější jsou Shalimar Bagh, za vidění stojí i Nishat Bagh, jejichž příkré terasy se zvedají prakticky bezprostředně od břehu jezera Dal. Zde, při pohledu na modrou hladinu skrze kapky vodotrysků člověk pochopí, že takový výhled stál panovníkům i na dvoutýdenní trmácení se z nížinných částí Indie.

Související odkazy:

Fotogalerie Indie

Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě

Tajemné údolí Spiti s kláštery Ki a Dhankar

Trek přes Parang La - přechod z Ladaku do Spiti

Korzok a jezero Tso Moriri - na dohled Tibetu

Údolí Indu, Lamayuru a Leh

Rangdum a trek přes Kanji La

Údolí Suru - pod nejvyšší vrcholky Ladaku

Šrínagar, indické Benátky v srdci Kašmíru

Sonamarg a údolí ledovce Thajiwas – svéráz indického turismu

Buddhistické kláštery údolí Indu

Leh - hlavní město Ladakhu

Trek přes sedlo Ganda La

Pangong Tso - modrá perla Himálaje

Písečné duny a zelené oázy údolí Nubra

Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .

Indie průvodce Lonely Planet
 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace