Úvaly - téměř české Toskánsko

Dnes jsou Úvaly součástí Valtic, v minulosti se však díky poloze na hranicích zemí českých a rakouských jejich správa často měnila. První zmínka o obci, ještě pod německým jménem Garschönthal pochází z roku 1269. Tehdy spadala pod správu panství Falkenstein, v pozdějším středověku k Valticím, od roku 1848 k okresu Poysdorf a od 1867 znovu k Valticím. Po vzniku Československé republiky byly Úvaly stále součástí Rakouska, konkrétně Dolních Rakous, a k nové republice byly připojeny až 31. července 1920.

V té době se jednalo o mnohem větší a rozhodně bohatší vesnici – žilo zde přes 700 obyvatel, kteří se téměř z devíti desetin hlásili k rakouské národnosti. Široko byly Úvaly známy rozsáhlými vinařskými sklepy nebo cihelnou, ve které pracovalo přes 60 osob.

Po obsazení obce Sověty na konci druhé světové války přišel úpadek, který ves poznamenal natrvalo. Německé obyvatelstvo bylo vyhnáno a na jeho místo dosídleni obyvatelé z různých koutů republiky, kteří pochopitelně ke zdejší krajině neměli příliš vřelý vztah. K tomu ostatně napomáhaly i těžkosti, plynoucí z života v ostře střeženém hraničním pásmu železné opony.  

Běžný život byl omezen – trvalý dohled pohraniční stráže, omezení pohybu systémem propustek, zákaz výstavby nových domů nebo zasypání historických sklepů, kterými se několik lidí pokusilo (úspěšně) uniknout do Rakouska, přivedl vesnici téměř k zániku.  

K určité obnově života v obci došlo po roce 1989, kdy se sem zase pomalu začínají stěhovat noví lidé, zdevastované domy se opravují a novou šanci dává Úvalům zejména turistický ruch ve spojení s vinařskou tradicí. I přes to zde nyní žije jen okolo 150 obyvatel. Novousedlíky tak láká především klid zapadlé vísky, oddělené od okolního světa.

Co navštívit? Na začátku 19. století byl v Úvalech postaven kostel sv. Stanislava v klasicistním stylu. U kostela stojí také socha sv. Kryštofa, postavená o 50 let později. Více než 300 druhů nejen místních vín nabízí vinotéka Sklepů Úvaly, spolu s penzionem. Mezi vinohrady, přímo na hranici, leží Staré hory – s 301 m n. m. nejvyšší bod Dolnomoravského úvalu.  

Související články:

Fotografické obrazy - prodej fotografií