Vápencové lomy Českého krasu

15. 11. 2009 | zobrazeno 20584×


Český kras je znám jako oblast s mnoha přírodními i kulturními zajímavostmi. Koňepruské jeskyně, vzácné rostlinné společenstva na vápencích nebo starobylý hrad Karlštejn. Své kouzlo ale mají i vápencové lomy, především ty starší, kde se již netěží a kde příroda pomalu získává svou vládu zpět. [vyšlo v časopise Naše Příroda]

Velká Amerika I.Velká Amerika I.koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Místní vápenec byl člověkem využíván pro nejrůznější účely takřka „odjakživa“ – stáří prvních nálezů nástrojů, vyrobených z tohoto materiálu, se datuje do období před čtyřmi tisíci lety. Dalšího uplatnění se mu dostalo v době železné, kdy byl využíván při úpravě železných rud.

Jako stavební materiál se začal vápenec používat pravděpodobně již okolo devátého století, historicky je však využití pro tyto účely doloženo až z doby Jana Lucemburského. V této době však byla těžba velmi malého rozsahu, jak časově, tak i místně. Největší rozmach těžby nastal v druhé polovině 19. století v důsledku rozvoje hutnictví, zejména v nedalekém Kladně, kam také v roce 1858 zamířila železnice, spojující oblast lomů s hutěmi. Dalším průmyslovým odvětvím s potřebou vápence, které se v této době rozvíjelo, bylo cukrovarnictví, kde se vápence využívalo k saturaci řepy.

První lomy byly v okolí Tachlovic a Holého vrchu. V oblasti Mořiny, kde se nachází nejznámější lomy, byla těžba povolena v roce 1890 a následně zahájena o rok později. V této době šlo o poměrně namáhavou ruční činnost. Díry na uložení náloží černého střelného prachu, který se k rozrušení horniny používal, se vrtaly ručně pomocí železných tyčí s břitem na konci. Po odstřelu se hornina opět ručně naložila do vozíků a ty byly dotlačeny na tzv. náraziště, kde se náklad přeložil na vagóny. S narůstající spotřebou vápence se těžba stále více mechanizovala a rozšiřovala, začaly se používat pneumatické vrtné stroje, nejrůznější drtiče a třídiče, v dopravě se postupně přešlo z povozů a vláčků na stále větší nákladní automobily.

Velká Amerika II.Velká Amerika II.koupit fotografii | poslat jako pohlednici

A jak konkrétně probíhalo vlastní založení a vývoj lomů? Prvním krokem byl průzkum míst, kde horniny vycházela na povrch (v geologické terminologii tzv. výchozů). Pokud vytipované místo splňovalo určitá kritéria, jako byl například obsah vlastního vápence v hornině a vhodné uložení jednotlivých vrstev, což mělo vliv na náročnost těžby, byla vyražena průzkumná štola, která se často razila jako odbočka z již existující štoly. Po případném zahájení vlastní těžby bývala většinou přeměněna na štolu dopravní – rozšířena, zpevněna a také se zde položily kolejnice. Následně se z povrchu začala odtěžovat hornina, která se důlním vláčkem dopravovala do zpracovatelského závodu. Jakousi osou systému štol je hlavní neboli sběrná štola, ústící do Mořinské vápenky, na kterou se napojují ostatní svážné a spojovací štoly z dalších lomů.

Nejznámějším, největším, nejnavštěvovanějším (a dalo by se najít ještě několik dalších nej) lomem v oblasti je lom Východ, známější ovšem pod romantičtějším jménem Velká Amerika. Na délku měří přes 750, na šířku 150 a do hloubky 67 metrů. Čísla ale stěží vyjádří jeho mohutnost, která návštěvníka ohromí nejen při prvním pohledu. Většina lidí jej asi zná z filmu Limonádový Joe, jehož některé scény se natáčely právě tady. Název dostal podle svého kaňonovitého tvaru, který souvisí s geologií oblasti. Vrstvy vápence jsou totiž velmi šikmo nebo přímo kolmo uloženy, a tato poloha následně ovlivnila způsob těžby a tím i tvar lomů.

Těžba zde skončila v roce 1963, v této době se již masivně využívalo automobilů namísto železnice. V poslední době se ovšem objevily zvěsti o údajném obnovení těžby na jižní straně, kde má dojít k rozšíření až o 120 metrů. Na dně lomu je jezírko s nádherně čistou smaragdově zbarvenou vodou, ve kterém kromě ryb žijí i raci. Již krátce po ukončení těžby zde byla neoficiální nudistická pláž – první v tehdejším Československu. Voda láká ke koupání stále, avšak vstup do lomu je (jako ostatně do všech ostatních lomů i štol) zakázán. Vlastník, společnost Mořina, také dělá vše pro to, aby nezvaným návštěvníkům vstup řádně znepříjemnila. Proto postupně odstřeluje slezy, neustále opravuje vrata a mříže, zavaluje vstupy do štol, přesto se jí zabránit přístupu příliš nedaří. Dolů k jezírku lidé stále chodí, jen je to čím dál těžší a nebezpečnější, zvláště po dešti, kdy se s „cest“ stanou doslova skluzavky. Každým rokem přibývá lidí, kteří se odsud už nevrátili. Přitom hlavním důvodem, proč se do lomu nesmí, je (kromě toho, že v lomu nebyla stále oficiálně ukončena těžba, a tedy podle zákona jde o činný lom, což je jen formalita) snaha ochránit lidi před nebezpečím, plynoucím z možnosti uvolnění bloku skal ze stěn, nebo závalu ve štolách. Bylo by jistě zajímavé udělat statistiku, kolik lidí zde zahynulo v závalu a kolik po uklouznutí na odstřelené přístupové cestě… Posledním pokusem, jak zabránit přístupu na dno, je nápad vypustit v lomu párek medvědů, společnost už dokonce v této věci jednala s chomutovským zooparkem. Zatím však lom zůstává bez šelem pro jejich údajnou finanční nákladnost. Další otázkou je, jestli by je nepotkal stejný osud jako mříže a závaly ve štolách… Na jaře roku 2001 vybudoval závod Mořina na vlastní náklady zajištěnou turistickou stezku, na Velkou Ameriku lze shlížet se dvou vyhlídkových míst. Bohužel jsou nedaleko od sebe v méně atraktivní východní části lomu, a podél severní stěny již cesta vede za stromy, takže není vidět nic…

Trestanecký lomTrestanecký lomkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Hned v těsném sousedství leží lom Mexiko, neboli také Trestanecký či Dešťový lom. Jak již název napovídá, k těžbě v něm byli v letech 1949 až 1953 zneužíváni političtí vězni. Jako v ostatních komunistických lágrech i zde byli trápeni hladem, zimou a nesplnitelnými normami neuvěřitelně těžké práce, na což mnozí doplatili životem či trvale podlomeným zdravím. Jejich památku od roku 2001 připomíná památník od sochaře Petra Váni.

Posledním známějším lomem východní oblasti je Lom u Kozolup, který je významnou paleontologickou lokalitou, jsou zde odkryty významné geologické profily, a je dokonce zařazen do programu Eurostratigraphy.

Malá AmerikaMalá Amerikakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Centrem západní oblasti lomů je Malá Amerika neboli Rešná. Na jeho dně je též jezero, a vedou z něj chodby, kterými se dá dostat do hlavní, sběrné štoly. Ta tvoří významnou přístupovou cestu do bezpočtu okolních lomů a lůmků, a také několika menších jeskyň.

V dnešní době se do většiny těchto lomů pomalu vrací vláda přírody a vznikají tak druhově bohatá stanoviště, jelikož lomy představují pestré biotopy. Doufejme, že zde nebude těžba obnovena a jejich vývoj bude ponechán přirozenému vývoji.

Související odkazy

Fotogalerie Česká republika

Fotobanka příroda a krajina České republiky

Detailní popisy turistiky nejen v horách v Česku

Podzimní Krkonoše nad mraky

Dvakrát barevný podzim na Broumovsku

Jarní Broumovsko

Šumavské pohledy

Tiské stěny

Panská skála a její okolí

Vápencové lomy Českého krasu

 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace