Vulkanity Nízkého Jeseníku

29. 10. 2012 | zobrazeno 9995×

V okolí Bruntálu najdeme mnoho pozůstatků nedávné (alespoň z geologického hlediska) vulkanické činnosti. Sopky, utuhnuté lávové proudy, sopečné sedimenty i nově vytvarovaná údolí připomínají mnohem aktivnější období starších čtvrtohor, plné sopečného dýmu a lávy. Od loňského podzimu tyto zajímavosti spojuje nová naučná stezka. [vyšlo v časopise Naše příroda ]

Velký Roudný a Slezská Hartakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nejvyšší a nejvýraznější sopkou v oblasti je s nadmořskou výškou 780 m Velký Roudný. Jeho pravidelný tvar narušují dva hřebeny v jihovýchodním směru, které vznikly pravděpodobně podél jedné z trhlin, ze které se během erupcí vylévalo velké množství lávy. Podobně jako i ostatní nízkojesenické vulkány je Velký Roudný tzv. stratovulkán, tedy sopka, tvořená střídajícími se vrstvami lávových výlevů a sopečných vyvrženin různých velikostí: během erupce byl vyvrhován sopečný popel s milimetrovým průměrem jednotlivých zrn i metrové bomby a balvany.

Z rozhledny na Velkém Roudnémkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na vrcholu jsou dodnes patrné pozůstatky hlavního kráteru a z rozhledny, vybudované v roce 2007, se nabízí pěkný výhled na Slezskou Hartu, Jeseníky i Beskydy. Velký Roudný je od roku 1966 chráněn zákonem nejen pro jeho geologickou pozoruhodnost, ale také jako místo výskytu teplomilných druhů rostlin.

Malý Roudnýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nad obcí Roudno, jen přes sedlo od Velkého Roudného, leží pozůstatky Malého Roudného. I díky většímu stáří a pestřejší minulosti je dnes jeho vrchol (771 m n. m.) méně výrazný než u většího bratříčka. Na jeho místě existovala pravděpodobně dvě erupční centra: to starší, ležící jižně od dnešního vrcholu, bylo již zcela zarovnáno s okolním terénem a překryto kuželem, který vznikl při nové erupci. Avšak i ten byl zubem času výrazně snížen; pravděpodobně i díky nepřítomnosti odolné lávové výplně sopouchu.

Venušina sopkakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na vrcholu Venušiny sopky (643 m n. m.) nad obcí Mezina jsou dobře viditelné pozůstatky těžby sopečných hornin, které nám dnes dovolují dobře prozkoumat strukturu sopečných strusek, lapilů, tufů se zabudovanými bombami a pumami. Ty mají často slzovitý tvar, do kterého byly vytvarovány během svého letu v plastickém stavu.

Uhlířský vrchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Lom najdeme i na Uhlířském vrchu (672 m n. m.), tyčícím se jihozápadně od Bruntálu. Na jeho vrcholu byl v letech 1755 až 1765 postaven barokní kostel Panny Marie Pomocné, ke kterému vede kilometrová lipová alej.

Lávový proud Chřibského lesakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Sopečná činnost ale nejsou jen samotné sopky. Erupce byly spojené jak s vyvrhováním mračen dýmu a materiálu různé velikosti, tak s výlevy lávy. U každé sopky tak najdeme několik lávových proudů různého stáří, mocnosti a směru, které mají výrazný vliv na dnešní podobu reliéfu. Například z Velkého Roudného vybíhají lávové proudy čtyři: Černého lesa, Heroldova Mlýna, Mlýna Roudná a Chřibského lesa. Právě poslední z nich je největší a nejzajímavější. S mocností až 50 m, šířkou necelého kilometru a délkou 5 km dosahuje až k soutoku řek Lesné a Moravice. Skládá se ze dvou na sobě ležících výlevů různého stáří – hranice mezi nimi je dobře patrná ve zdejším čedičovém lomu. Lávové proudy dnes většinou tvoří nenápadné vyvýšeniny, zarostlé lesem a svou pravou podstatu odkrývající právě jen v lomech; LP Chřibského lesa ale poznamenal zdejší krajinu výrazněji.

Velký Roudný a Slezská Hartakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Láva totiž zcela zahradila původní, staropleistocenní údolí řeky Moravice. Za lávovým proudem tak vznikla vodní plocha, která sahala až k místu dnešního Bruntálu. Svou erozní silou (a nejspíš i za přispění zemětřesných otřesů) si řeka vytvořila nové údolí v méně odolných horninách v linii bělského zlomu; dnes je toto nové údolí znovu zaplaveno, tentokrát přehradou Slezská Harta. Lávové proudy Velkého Roudného ovlivnili i řeku Lesná, kde LP Chřibského lesa nejdříve odklonil její horní tok a dolní úsek řeky nyní teče podél LP Černého lesa a Lesná se tak do Moravice vlévá o několik kilometrů dále.

přírodní památka Lávový proud u Mezinykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Dalším místem, kde se můžete podívat do nitra lávového proudu, je opuštěný lom, v roce 1997 vyhlášený jako přírodní památka Lávový proud u Meziny. I ten je tvořen dvěma výlevy různého stáří a typu, hranice mezi nimi je dobře zřetelná: zatímco spodní proud má odlučnost sloupcovitou (podobně jako např. známá Panská skála ), horní odlučnost balvanitou. Krom toho existuje u čediče ještě odlučnost bobovitá, kvádrovitá i bochníková. Rozpukání čediče do konkrétních tvarů souvisí s procesem jeho chladnutí a závisí na směru tečení lávy, podloží či viskozitě magmatu. I tento lávový proud způsobil odklon vodního toku – Černého potoka, který nyní teče o něco východněji než dříve. Důkazem jsou tomu – stejně jako v předchozích případech – pozůstatky říčních teras, pohřbené pod lávou.

PP Razovské tufitykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Poslední památkou na vulkanické období zdejšího kraje jsou tufy a tufity. Ty vznikají zpevněním sopečných vyvrženin, které se ukládaly ve vodním prostředí. To zajistila právě rozsáhlá záplava za lávovým proudem Chřibského lesa a Velký Roudný, chrlící spoustu materiálu. Jejich vrstvy můžeme dobře pozorovat v dnes opuštěných lomech na břehu Slezské Harty u obce Razová. Větší z nich je od roku 1997 přírodní památkou Razovské tufity, méně známé jsou o něco severněji ležící Karlovecké tufy a tufity. V lomových stěnách jsou dobře patrné jednotlivé vrstvy, které se liší barvou, stupněm zvětrávání, velikostí zrna i procentem zastoupení příměsi nevulkanického materiálu.

úvodní tabule naučné stezkykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Všechny tyto zajímavosti můžete projít na naučných stezkách o celkové délce 25 km, na kterých najdete 18 tabulí včetně tří úvodních s panoramatickou mapou. V českém měřítku je tato stezka unikátní jak svým zaměřením výhradně na vulkanity a neživou přírodu vůbec, tak svým ztvárněním: na tabulích je maximum „trojrozměrných“ obrázků a řezů, zachycujících území v různých časových obdobích. Díky síti turistických stezek, cyklotras i sezónní lodní dopravě po přehradě Slezská Harta jsou tak nové naučné stezky tipem na pestrý výlet.