Jen co se jarní slunce začne opírat do vápencových svahů pálavského Děvína, začnou se jako zelené blesky na bílých skalách míhat naše největší ještěrky, dorůstající délky až 40 cm. Ještěrka zelená je doma především v jižnějších státech Evropy (Rakousko, Itálie, Ukrajina či Turecko) a v České republice se vyskytuje jen na několika málo místech – na Pálavě, v Podyjí a dalších částech jižní Moravy do zhruba 350 m n. m., v Čechách pak podél dolních toků Berounky, Sázavy, Vltavy a u soutoku Labe a Bíliny.

[Celý článek...]

Na západním okraji CHKO Labské pískovce, jako poslední výspa skalnatého území, leží Tiské stěny. Skalní město, které není ani tak známé jako nedaleké Česko-saské Švýcarsko nebo rozlehlé jako Adršpašsko-teplické skály, rozhodně však má své kouzlo a stojí za návštěvu. [vyšlo v časopise Naše příroda]

[Celý článek...]

Nejhezčí výhled na silvestrovské ohňostroje nejen v Mikulově, ale i širokém okolí je ze Svatého kopečku. Ve fotočlánku najdete i pár typů na tento druh noční fotografie.  

[Celý článek...]

I letos nabídl podzim několik pěkných dnů s vhodnými podmínkami na focení a různorodou atmosférou. Jasné dny s ranními mlhami, stříbrnou námrazu i kontrast do červených a žlutých tónů zbarveného listí a usychajících kmenů starých dubů. (doplněno)

[Celý článek...]

S pojmem biodiverzita se alespoň jednou setkal skoro každý, avšak geodiverzita zůstává poměrně neznámá. Definic existuje několik, v zásadě ale můžeme říct, že se jedná o různorodost neživé přírody – pestrost tvarů, půd, hornin a procesů, které je utvářejí. Pro snazší přiblížení si můžeme uvést příklad z jihu Moravy. [vyšlo v časopise Naše příroda]  

[Celý článek...]

Mlhy a inverze představují zajímavé meteorologické jevy, se kterými se asi mnozí ze čtenářů  setkali. Ne každý už ale ví, že mlh existuje několik typů nebo jak taková inverze vzniká. [vyšlo v časopise Naše příroda] 

[Celý článek...]

Pálavská Stolová hora zaujme už z velké dálky svou téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou, která vysvětluje její jméno. Masiv tohoto vápencového bradla je zároveň středem národní přírodní rezervace s trochu krkolomným názvem Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. [vyšlo v časopise Příroda]

[Celý článek...]

Listopadové počasí v Jizerských horách nezklamalo a připravilo sychravou směs mlhy, mrholení i větru. Pro chození po horách nic moc, ale na focení se to využít dalo; k torzům mrtvých smrků i kapradí v jizerských lesích se tato tajemná atmosféra hodila více.  

[Celý článek...]

Krásně vyčištěný vzduch po dvou větrných dnech a naprosto jasná obloha byly ideální podmínky k výletu kousek na jih od našich hranic, k vesnici Klein-Schweinbarth a u ní ležícímu kopečku Schweinbarther Berg. 

[Celý článek...]

Nedalekou Pálavu mám za spoustu výletů i pracovních pochůzek prochozenou takřka dokonale. Za tu dobu jsem si vytipoval různá místa k focení, u kterých už nezbývá než čekat na ideální podmínky, které umožní vytvořit tu vysněnou fotku.  

[Celý článek...]

Tesařík alpský patří díky své velikosti a modravé barvě se šedými skvrnami k našim nejhezčím broukům. Bohužel - tak jako velké množství ostatního hmyzu - také výrazně ohroženým prvkům české fauny.

[Celý článek...]

Mohutné několikasetleté duby jsou bezesporu dominantou krajiny soutoku Moravy a Dyje. Zároveň jsou domovem mnohých vzácných druhů organizmů, především z řad xylofágního hmyzu.

[Celý článek...]

V relativně ploché, úrodné a intenzivně obdělávané krajině okolí vápencových bradel Pálavy, najdeme několik vyvýšenin, které hostí zajímavé ekosystémy a vzácné druhy rostlin i živočichů. Patří mezi ně i národní přírodní památka Dunajovické kopce, obklopená vinicemi a ležící na necelých 100 hektarech mezi Dolními Dunajovicemi, Brodem nad Dyjí, Březím a Novosedly. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

Na několika místech jihomoravské krajiny se díky kombinaci vhodných podmínek vytvořily specifické ekosystémy, v mnohém připomínající přímořské prostředí – slaniska. [vyšlo v časopise Naše příroda]

[Celý článek...]

Lednicko-valtický areál, romantická krajina v okolí dvou malebných jihomoravských městeček, představuje unikátní ukázku člověkem komponované a dotvořené přírody, která si však zachovala i leccos ze své přirozenosti. Na dvou stovkách čtverečních kilometrů leží vznešené zámky, obklopené pečlivě upravenými zahradami a parky, ale i staré říční ramena, proplétající se příšeřím lužního lesa. Typickou ukázkou kombinace kulturních i přírodních hodnot je NPP Rendezvous, zahrnující i Dianin chrám. [vyšlo jako příloha časopisu Veronica, zkráceno] 

[Celý článek...]

Lednicko-valtický arál představuje unikátní krajinu, člověkem upravenou, prolínání kultury a přírody. Jednotlivé stavby či parky jsou pěkné i ze země, ale celkovou představu získá člověk až z nadhledu. Pojdte na let na malebnou krajinou jižní Moravy.
 

[Celý článek...]

Jako každý rok, i letos jsem se několikrát na jaře vydal na mé oblíbené Pohansko. bohužel, letošní suché počasí způsobilo, že do lužních lesů se žádná voda nevylila, a i přes časté slunečné (a tedy na první pohled pěkné) dny je ve vzduchu stále silný opar, který krajinářské fotky dost znemožňuje...

[Celý článek...]

Jako každý rok, i letos na jaře jsem několikrát jel na Pálavu a její okolí za fotkami. Několik takových pálavských pohledů z Horních Věstonic, Martinky či od Nových Mlýnů je v následujícím fotočlánku.

[Celý článek...]

Do krajiny oblých polí a vinic u Úval jsem se vydal potřetí, s nadějí na nějaké lepší snímky než při minulé návštěvě. Nakonec to (aspoň trochu vyšlo).

[Celý článek...]

Mlhavé nedělní dopoledne v Ostravě, to jsou ideální podmínky vydat se do nedalekého Poodří, podívat se na sněženky, sasanky a jiné jarní kytky.

[Celý článek...]

Po zimním focení jsem se znovu vrátil k poštorenskému kostelu, asi nejhezčí břeclavské stavbě. Pohlednice většinou vyžadují fotky bez sněhu, a časně jarní počasí s jasnou oblohou a bez listí na stromech bylo pro tento účel ideální.

[Celý článek...]

Při probírání fotografického archivu jsem se dostal i k pár let starým fotkám ze Šumavy, které se dosud na webu neobjevily. Výběr několika šumavských pohledů je tak v následujícím fotočlánku.

[Celý článek...]

Letošní zima byla docela zvláštní – celkově docela chladná, ale protknuta několika teplými periodami, během kterých zmizel sníh a pak se dlouhou dobu neobjevil. Snad i proto jsem letos byl na beskydské Lysé hoře s opravdu zimními podmínkami jen jednou.

[Celý článek...]

Po dlouhé době jsem nafotil něco i v mé domovské Břeclavi. Najít něco pěkného je vcelku těžké, protože Břeclav je městem heren, paneláků, dopravních zácp či supermarketů v úplném centru. Poslední dobou také získala na povědomí na světlo více vypluvšími aférami bývalé radnice (a že těch je povážlivě a Břeclav by s radostí mohla aspirovat na označení „údolí tupých hlav“ místo nedalekého Lanžhota). Nicméně, v tomto fotočlánku se podíváme na těch pár pěkných obrázků, které město nabízí.

[Celý článek...]

Po několika podmračených, mrazivých dnech se obloha zase vyjasnila a dokonce se i o pár stupňů oteplilo, takže nastaly ideální podmínky jet do Mikulova a dofotit resty a některé dopředu vymyšlené fotografie.  

[Celý článek...]

Valtice jako hlavní rodové sídlo Lichtenštejnského panství na jižní Moravě představují nádherné město plné nejrůznějších památek. Připočteme-li k tomu teplé klima, dobré víno a zajímavostmi nabyté okolí, ideální místo pro návštěvu. 

[Celý článek...]

Zima – sníh, námraza a jiné podobné jevy jsou na Pálavě vzácným jevem. I když náhodou občas nějaký sníh napadne, na slunných jižních stráních brzy roztaje. Proto kombinace sněhu a pěkného fotografického počasí nastává jen několikrát do roka. Tentokrát to aspoň jednou vyšlo tak, že jsem měl čas na \"jihomoravské velehory\" vyjet. 

[Celý článek...]

Jednou z nejzajímavějších staveb v Břeclavi je „červený kostel“ v Poštorné. Právě na tuto stavbu se v následujícím článku podíváme a mimo jiné se můžete podívat pod pokličku vzniku jedné z fotografií a dozvědět se tak, co se za „pouhou“ jednou fotkou může skrývat.

[Celý článek...]

Podzim nabízí na Pohansku ostrý kontrast usychajících starých dubů s proměnlivými barvami okolního lesa. Když se k tomu přidají zajímavé mraky a nečekané podzimní záplavy, o pěkné pohledy je postaráno.

[Celý článek...]

Zimní počasí v Bílých Karpatech má jednu - snad stoprocentní - jistotu. V období přelomu roku zde panuje mlha a námraza už několik let za sebou. Těžko říct, zda je to výhoda nebo nevýhoda - na jednu stranu se z námrazou obalených dubů stává stále rozsáhlejší (jak do počtu fotek, tak časově) dlouhodobý projekt, na druhou stranu bych si tam rád vyfotil i něco jiného. Ale i několikátý rok za sebou místo své kouzlo neztratilo - posuďte sami na krátké procházce v okolí zasněženého, mlhou zahaleného kopce Lesná, tentokrát již bez dalších slov.

[Celý článek...]

Bílé Karpaty jsou pěkné ve všech ročních obdobích. Na přelomu února a března zde žlutě svítila tráva, na vrcholech zůstávaly poslední zbytky sněhu a viditelnost byla nádherná.

[Celý článek...]

Zvlněná krajina Kyjovska působí na první pohled malebným dojmem. Střídají se zde pole, louky, vinohrady i ovocné sady. Mezi obcemi Želetice a Nenkovice, na jedné ze slunných strání, můžeme na konci jara najít pravý poklad: jednu z velkých populací hadince nachového, vzácné rostliny, jejíž počet nedosahuje v ČR ani tisícovky. [vyšlo v časopise Naše příroda]

[Celý článek...]

Pěkné počasí poloviny října mě vylákalo na oblíbenou Pálavu. Pražící slunce, barvící se stromy a čistě modré nebe slibovalo pěknou podívanou.  

[Celý článek...]

Po nějaké době počasí přálo a tak zase došlo na fotku z kategorie předem dlouho vymyšlených, čekajících jen na vhodné podmínky k realizaci. Večerní pohled na zasněžený Mikulov a jeho malebné centrum od Kozího hrádku dokonale naplnil mé očekávání. 

[Celý článek...]

Vyšplháme-li se na vyhlídkový kopec nad Valticemi, na němž stojí Kolonáda (místními nazývaná spíše Rajsna), západním směrem uvidíme malou vesničku, ležící v malebné krajině oblých kopců, úrodných vinic a pestrobarevných polí – Úvaly. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

Do Bílých Karpat jsem dosud jezdil téměř vždy v zimě, kdy byly doopravdy bílé. Na několik pěkných podzimních dnů letošního října se mi ale ukázaly v úplně jiném světle. 

[Celý článek...]

Oblast Pohanska a Černých luk s mohutnými solitérními duby, klapotem desítek čápů a skřehotáním obrovského množství žab má své kouzlo ve kteroukoli roční i denní dobu. Skoro po roce jsem se donutil k nastavení budíku na 04:30 – velká vlhkost po předcházejících deštích, jasná obloha a relativně chladná rána slibovala pěknou podívanou.

[Celý článek...]

V rámci práce na psaní a focení průvodce po Krušných horách jsem navštívil (a ještě navštívím) spoustu lokalit těchto hor. Na některá z nich vás zavede následující – již druhý – fotočlánek z tohoto pohoří.  

[Celý článek...]

V rámci práce na psaní a focení průvodce po Krušných horách jsem navštívil (a ještě navštívím) spoustu lokalit těchto hor. Na některá z nich vás zavede následující fotočlánek.

[Celý článek...]

Dlouho dopředu naplánovaný fotoseminář na Broumovsku lehce sabotovalo počasí. Zatímco první den byl „jen“ opar a slunce většinu času zalezlé za mraky, druhý už byla obloha zatažená kompletně. Ideální to tak bylo jen na focení vodopádů…

[Celý článek...]

Národní park Podyjí je rájem pro cyklisty díky husté síti relativně rovinatých cyklostezek. Cestovat lze po hradech, zámcích i pěkné přírodě.  

[Celý článek...]

Letošní jaro se mi díky práci daří fotograficky zachytit spousty rostlin, o kterých jsem dosud neměl ani tušení, že existují (případně, že rostou i na Pálavě :-). Pojďte tedy na jarní procházku rozkvetlou Pálavou. [poděkování Honzovi Juřicovi za určování] [aktualizováno]

[Celý článek...]

V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě mohutné řeky – Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. V dobách existence železné opony patřila zejména oblast podél Dyje, tedy hranice s Rakouskem, k místům pro normální lidi nedostupným. Přestože ale zdejší příroda mnohde vypadá nedotčeně, celkový vzhled krajiny je v mnohém ovlivněn činností člověka. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

Bílá vápencová skaliska se tyčí nad okolní rovinatou krajinou, pod věčně rozpáleným sluncem – které tomuto místu dalo pojmenování – se daří teplomilným druhům, které jinde v České republice nenajdeme, a zříceniny středověkých hradů skrývají tajemství minulosti. To je Pálava, chráněná krajinná oblast na nejjižnějším cípu Moravy. [aktualizováno]

[Celý článek...]

Vodopády v malebných a přívětivých Beskydech? To musí být nějaký omyl, pomyslí si jistě leckterý turista znalý beskydských terénů. Ale ano, i v Beskydech vodopády jsou! Největší z nich dosahuje 17 metrů a útočí tak na příčky první desítky vodopádů České republiky. Většina vodopádů však zůstává turistům skryta hluboko v lesích karpatských pralesů. Skalní stupně vznikly většinou na odolných vrstvách pískovců, které spolu s jílovci a břidlicemi celé Beskydy tvoří. Pískovce není voda schopna tak rychle rozrušit a nezbude jí tedy nic jiného, než pokračovat skokem a volným pádem. Narozdíl od známých vodopádů našich ostatních hraničních horstev jsou beskydské vodopády specifické. Nevedou k nim turistické stezky, většinou se nacházejí v naprosto nepřístupném terénu mezi skalami, které pro Beskydy také nejsou typické, a velmi často vytvářejí soustavu kaskád v příkrých roklích. [text Jan Miklín a Jan Lenart, vyšlo v časopise Turista; aktualizováno]

[Celý článek...]

Oblast lužních lesů a luk s mohutnými duby mezi Břeclaví a soutokem řek Moravy a Dyje patří k mým nejoblíbenějším místům. Z domu to mám kousek, jezdím nebo chodím tam celkem pravidelně a snažím se poznat a zachytit zdejší krásy ve všech ročních obdobích i náladách. Po dlouhé době azurové nebe spolu s tradičním jarním povodňováním mě tam vytáhlo zase.

[Celý článek...]

Nedaleko Břeclavi, mezi řekami Morava a Dyje, leží oblast zvaná Pohansko. Její návštěva potěší jak milovníky kultury a historie, tak i přírody nebo cyklistiky – Pohansko má co nabídnout všem. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

CHKO Lužické hory leží na severu Čech, v těsném sousedství dalších chráněných území NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. Hlavním předmětem ochrany jsou zde především geomorfologické útvary – skalní města, vypreparované znělcové a čedičové lakolity či batolity.

[Celý článek...]

Oblast říčních niv u soutoku Moravy a Dyje představuje zbytky původních rozsáhlých porostů lužních lesů, kde se navzdory dlouhodobému vlivu člověka zachovaly cenné lokality se spoustou vzácných živočichů. Jedná se o typickou ukázku harmonické krajiny, vzniklou spolupůsobením člověka, a proto je zde připravováno vyhlášení nové CHKO. [vyšlo v časopise Naše příroda]

[Celý článek...]

Chráněná krajinná oblast Pálava zahrnuje více jak desítku maloplošných zvláště chráněných území, jako jsou národní přírodní rezervace či památky. Některé z nich jsou představeny v následujícím článku.

[Celý článek...]

Taneční hora a Venušina hora – původní názvy tohoto vrchu, ležícího na jihovýchodním okraji Mikulova napovídají, že se tu kdysi nejspíš odehrávaly pohanské rituály. Dnes tu stojí několik kapliček a hlavně je z vrchu pěkný výhled nejen na Mikulov.

[Celý článek...]

Národní přírodní rezervace Křivé jezero představuje zbytky původního lužního lesa pod Pálavou, který unikl neradostnému osudu, který potkal rozsáhlé porosty západně od něj. Ty totiž byly zaplaveny vodními nádržemi Nové Mlýny, vybudovanými mezi léty 1975 až 1988. Svědky dávných časů jsou tam jen mrtvé kmeny několika nejvyšších stromů, čnící nad hladinu. [vyšlo v časopise Naše příroda]

[Celý článek...]

Pod vedením knížecího rodu Lichtensteinů vznikl na jižní Moravě unikátní areál, který na 200 km2 představuje kulturní krajinu s parky, okrasnými zahradami a stavebními památkami. Jeho hodnota byla oceněna v roce 1996 zapsáním na seznam UNESCO. Díky husté síti cyklostezek a turistických tras spolu s vysokou koncentrací jak přírodních, tak historických pamětihodností představuje ideální výletní místo. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

Praha má po setmění zvláštní kouzlo. Všechny hlavní památky září oslněny reflektory, na staletími chůze vyhlazených kamenech se odráží svit pouličních lamp. Pojďme na malou procházku noční Prahou. [části textů převzaty z Wikipedie]

[Celý článek...]

Lužní lesy, nacházející se v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje, tvoří zhruba třetinu rozlohy tohoto ekosystému v České republice, a zároveň jsou na našem území nejrozsáhlejším souvislým pásem tohoto typu lesa, přestože jejich rozloha je oproti stavu ve starověku zhruba pětinová. Dnešní krajina je podobně různorodá jako její obyvatelé – najdeme zde pralesovitá zákoutí, kde se v neustálém příšeří vznáší omamná vůně tlejícího listí, stejně jako rozlehlé slunečné louky, poseté tisíci květů, vykukujících z hustého porostu vysoké trávy. [vyšlo v časopise Koktejl]

[Celý článek...]

Skalnatá soutěska říčky Huntavy je oblíbeným turistickým cílem v Nízkém Jeseníku. Divoká voda zde překonává výškový rozdíl přes 50 m soustavou kaskád a vodopádů, z nichž největší dosahuje výšky 10 m. Kaňon je kromě geologického významu také útočištěm vzácných druhů rostlin a živočichů, proto byl v roce 1966 vyhlášen národní přírodní památkou o rozloze necelých 72 ha. [vyšlo v časopise Turista]  

[Celý článek...]

Bílé Karpaty představují ukázku harmonické krajiny, vzniklé spolupůsobením člověka. Současný ráz získala tato oblast až v 17. a 18. století, kdy proběhla pozdní valašská kolonizace. Typická je roztroušená zástavba (tzv. kopaničářská) a pestrá mozaika nejrůznějších biotopů, jako jsou mokřady, remízky nebo drobná pole. Do nedávné doby bylo rozšířené pastevectví, díky kterému se dochovaly právě louky. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]

[aktualizováno] Do Beskyd to mám z Ostravy kousek, takže patří k mým častým cílům – na Lysé hoře jsem byl snad víckrát než na Pálavě. Pěkné výhledy ale nabízí i třeba o něco méně navštěvovaný Smrk.

[Celý článek...]

Český kras je znám jako oblast s mnoha přírodními i kulturními zajímavostmi. Koňepruské jeskyně, vzácné rostlinné společenstva na vápencích nebo starobylý hrad Karlštejn. Své kouzlo ale mají i vápencové lomy, především ty starší, kde se již netěží a kde příroda pomalu získává svou vládu zpět. [vyšlo v časopise Naše Příroda]

[Celý článek...]

Dívčí hrady (nebo také Děvičky) se tyčí nad Pavlovem, na strategickém místě na okraji Pálavských vrchů s krásnými výhledy do okolí. V době vzniku hradu ve 13. století to byly hlavně hluboké lužní lesy okolo líně tekoucí Dyje, dnes je na jejich místě vodní dílo Nové Mlýny.

[Celý článek...]

V Rychlebských horách najdeme mnoho malebných údolí, kterými si voda z jejich vrcholků razí cestu dolů do údolí. Jedním z nich je i údolí Stříbrného potoka, který v divoké soutěsce na soutoku s potokem Bučinským vytváří kaskádovitou soustavu vodopádů. [vyšlo v časopise Turista]

[Celý článek...]