[Bulharsko] Vichren je s 2914 m n. m. nejvyšším bodem bulharského pohoří Pirin a druhým nejvyšším v Bulharsku. Leží nad stejnojmennou chatou, hřebenovka z něj pokračuje třeba na Končeto.  

[Celý článek...]

[Maďarsko] Esztergom, česky Ostřihom, je z historického pohledu jedním z nejdůležitějších maďarských měst. Narodil se zde první maďarský král, Sv. Štěpán, a od 10. do 13. století byla Ostřihom hlavním městem. Dnes je to pěkné město s několika zajímavostmi, kde se rozhodně dá strávit příjemný den; zvlášť, když napadá sníh a město se zahalí do krásné předvánoční nálady.  

[Celý článek...]

[Rakousko] V centrálním hřebenu rakouských Vysokých Taur leží horská skupina Ankogel s nejvyšším vrcholem Hochalmspitze, dosahujícím nadmořské výšky 3360 m.  

[Celý článek...]

[Maďarsko] Historie dnes 1,8milionové metropole Maďarska sahá do 10. století, kdy byl na pravém břehu Dunaje založen (Starý) Budín (Óbuda). O dvě století později jsou známa i města, která dala tomu dnešnímu jméno: Buda, rozkládající se kolem hradu na vrchu Várhegy, a Pešť na levém břehu Dunaje. Města byla sjednocena v roce 1873.  

[Celý článek...]

[Bulharsko] Pirin je druhým nejvyšším pohořím Bulharska a také oblíbeným cílem (zejména českých a slovenských) turistů. Vzhledem dost připomíná slovenské Vysoké Tatry, avšak s několika bonusy: zatím o něco méně lidí, možnost relativně svobodného stanování a pohybu a jakýmsi nádechem exotiky Balkánu a východu vůbec.  

[Celý článek...]

[Řecko] V dnešním fotočlánku se podíváme do Řecka na břeh Egejského moře – úžasnou kombinaci průzračné vody, tyčících se skalisek a písečných pláží.  

[Celý článek...]

[Španělsko] Možná hojnější a zajímavější než stavby historické jsou v Barceloně moderní budovy - ať už šílené stavby Gaudího v čele s "novogotickou" katedrálou La Sagrada Família nebo další dominanta města, mrakodrap Torre Agbar. 

[Celý článek...]

[Španělsko] Barcelona, katalánské hlavní město, je směsicí architektury moderní i té historické, soustředěné především ve starých čtvrtích La Ribera, Barri Gotic a El Raval. Najdete zde úzké uličky, kamennou dlažbu a především nádherné gotické katedrály.

[Celý článek...]

[Španělsko] Girona, středověké město v severním Katalánsku, je v povědomí většiny lidí jen letištěm na cestě do Barcelony nebo pláže Costa Brava. To je ale škoda, protože historické centrum rozhodně stojí za návštěvu a město celkově působí velmi příjemným a sympatickým dojmem.  

[Celý článek...]

[Portugalsko] Asi jedenáct kilometrů a necelou hodinku plavbu lodí Avelar Pessoa od přístavu Peniche leží skalnatý ostrov Berlenga, doprovázený skupinkou menších ostrůvků či skalisek, čnících z věčně rozbouřeného moře. Dnes přírodní rezervace, která by se dala nejjednodušeji popsat jako království racků.

[Celý článek...]

[Portugalsko] Velkou část portugalského pobřeží tvoří střídající se skaliska a dlouhé písečné pláže, na které se stále valí vlny Atlantského oceánu, spolu s vytrvalým studeným větrem. Nejinak je tomu i u poloostrova Peniche, na kterém stojí stejnojmenné město s přívlastkem Capital da Onda - „hlavní město vln“.

[Celý článek...]

[Velká Británie] V Londýně jsem strávil jeden den při cestě do Nepálu, což bylo tak akorát na prolítnutí hlavních památek. Překvapilo mě několik věcí – celodenní jasné počasí, vysoké ceny všeho (zlatý Řím) a multikulturita – turban na hlavě měl jak celník, kontrolující můj pas, tak prodavač jízdenek na metro. A první, koho jsem v metru uviděl byla paní, zahalená od hlavy k patě… [části textů převzaté z Wikipedie]

[Celý článek...]

[Rakousko] Na začátku října jsme se rozhodli užít si ještě pár dnů v Alpách. Počasí již ale bylo klasicky podzimně nepěkné, takže jsme za víkend navštívili několik pohoří při marném hledání kopce, který by nebyl kompletně zahalen mraky. Nakonec se to povedlo a stálo za to.

[Celý článek...]

[Ukrajina] Krymský poloostrov, vybíhající z Ukrajiny do Černého moře, sice nemá příliš velkou rozlohu, avšak svou pestrostí si nezadá s mnohem většími celky. Největší část tvoří trochu fádní rovinaté stepi, ale při pobřeží se zvedají hory, dosahující výšky více než 1500 m n. m. a ostře kontrastující s blízkou mořskou hladinou. [vyšlo na PhotoEarth.cz]  

[Celý článek...]

[Itálie] Hlavní město Itálie, Řím, neboli také věčné město. Obrovské seskupení památek všeho druhu a stáří – antická fóra, středověké kostely nebo prostě obyčejné uličky se zvláštní atmosférou. A také již v časném březnu krásné jarní počasí. [části textů převzaty z Wikipedie]

[Celý článek...]

[Itálie] Skalní věže italských Dolomit jsou velkým lákadlem pro horolezce, turisty, vyznavače zajištěných cest (via ferrata), ale i fotografy. Oblast Lavaredo, ležící v Sextenských Alpách blízko známého lyžarského střediska Cortina d´Ampezzo, je pro svou snadnou dostupnost a množství horských chat jednou z nejvyhledávanějších. Její nepřehlédnutelnou dominantou jsou věže Tre Cime (Drei Zinnen). [vyšlo na PhotoEarth.cz]

[Celý článek...]

[Rakousko] Mezi Ötztallským údolím na západě a Wipptalem na východě se zvedají Stubaiské Alpy, zasahující na území Rakouska a Itálie. Geologicky se projevují jako spíše okrajová část pohoří, typická je (zejména v severní části) vápencová stavba. Nejvyšší vrcholy jsou ale žulové, doprovázené rulou a břidlicí. Nejvyšším vrcholem je Zuckerhütl (3 507 m n. m.), pro nelezce je pak dostupný druhý nejvyšší vrchol – Schrankogel (3 496 m n. m.), který byl hlavním cílem naší výpravy. [vyšlo v časopise Lidé a hory]

[Celý článek...]

[Itálie] Hochfeiler (nebo také italsky Gran Pilastro) je se svou nadmořskou výškou 3510 m nejvyšším vrcholem Zillertalských Alp a zároveň nejvyšším turisticky dostupným místem v Rakousku. To z něj dělá oblíbený cíl mnoha turistů, ale hora láká i horolezce – výstup severní stěnou, z větší části pokrytou ledovcem Schlegeiskees (největším ledovcem pohoří) je poměrně náročný. [vyšlo v časopise Treking]

[Celý článek...]

[Rumunsko] Rumunské hory jsou u českých poutníků oblíbené již dlouhou dobu, po kterou lákají jako jedno z nejdostupnějších míst, kde se lze dostat z dosahu civilizace a pohybovat se naprosto svobodně. Kromě toho jsou rozmanité – nalézají se tu krasové oblasti s úzkými soutěskami, vodopády a jeskyněmi, travnaté vršky i skalnaté a zdánlivě nedostupné hory. Návštěvníka neomezují turistické chodníky a několik přeplněných kempů a klid neruší pokřikování stovek turistů. Při cestách je odkázán jen na sebe sama a to, co si nese na vlastních zádech. [vyšlo v časopise Treking]

[Celý článek...]