Národní přírodní rezervace Ranšpurk – do nitra lanžhotského pralesa

29. 6. 2012 | zobrazeno 6533×


Pod staletými duby se vlhkým příšeřím lužního lesa prodírají stovky mladých semenáčků, klidnou hladinu meandrující říčky prořízne jako blesk pestrobarevný ledňáček, mezi tlejícími zbytky mohutných vyvrácených kořenů září bílé květy bledulí a sněženek, a po většinu roku rok zní jihomoravským pralesem monotónní bzukot komárů. [vyšlo v časopise Naše příroda]

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Dnes národní přírodní rezervace Ranšpurk, ležící v oblasti soutoku Moravy a Dyje nedaleko Lanžhota, představuje spolu s nedalekými porosty NPR Cahnov-Soutok nejlépe dochované ukázky lužního lesa, ponechaného samovolnému vývoji. Dva ostrůvky pralesa s výměrou zhruba 40 ha v moři okolních hospodářských porostů. Nebýt člověka, vypadal by ale i zdejší les jinak. Pravidelné záplavy obrovských rozměrů, které jsou pro nivy dolních toků Moravy a Dyje typické, mají svůj počátek zhruba v 11. století, kdy naši předkové v honbě po zemědělské půdě odlesňovali velké plochy svahů v horních částech povodí obou řek. Pole namísto lesů nedokázaly zadržet srážky, které se pak jako povodňové vlny valily údolími a spolu s mocnými nánosy jemných hlín (ty dnes tvoří vrstvy mocné několik metrů) přinesly i proměnu celé krajiny.

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Přímo u říčních koryt začaly ve velkém růst olše, vrby či topoly – typické stromy tzv. měkkého luhu, které snášejí časté a dlouhodobé zatopení. Na plochách od řek vzdálenějších či vyvýšených, zaplavovaných jen občas a ne tak dlouho, se nejčastějšími dřevinami staly duby, jasany a habry, podle svého dřeva označované jako tvrdý luh. Z jihomoravské říční krajiny naopak prakticky vymizely třeba buky, které zamokření půdy nesnášejí.

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na podobu lesa měla vliv i pastva dobytka, kterou zde místní lidé provozovaly až do poloviny 19. století, kdy Lichtenštejnům – majitelům lesů – došla trpělivost a vesničany odsud vyhnaly vojskem, jak praví dobové kroniky. Takový les měl totiž dvě výrazně odlišná patra: spodní (pařezinu), kde z pařezů vyrůstaly haluze, spásané dobytkem a zhruba jednou za deset let mýcené jako zdroj dříví na topivo. Druhé patro tvořily řídce rostoucí, zato však mohutné duby, které díky dostatku času i sluneční energie vyrostly do obrovských rozměrů, jakých by v dnešním – mnohem zapojenějším lese – nejspíš nedosáhly.

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Je velmi pravděpodobné, že žádné výrazné lesnické zásahy nebyly na území Ranšpurku prováděny již na konci 19. století, nicméně státem byla rezervace vyhlášena až v roce 1949. Nepřímý vliv člověka ale pokračoval: nejprve zřízením obory Soutok, která přinesla zvýšený tlak zvěře (a proto jsou dnes obě rezervace oploceny) a posléze vodohospodářskými úpravami, které přinesly změnu vodního režimu – pokles hladiny spodní vody i konec pravidelných záplav, které musejí být napodobovány uměle. Dnes patří k negativním vlivům zejména postupné kácení okolních porostů, které samozřejmě (třeba změnou expozice vůči větru i slunci) ovlivňuje samotnou rezervaci.

sasanka pryskyřníkovitá a plicník lékařskýsasanka pryskyřníkovitá a plicník lékařskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

A jaké živočichy a rostliny zdejší porosty skrývají? Nejčastější dřevinou je v současnosti jasan úzkolistý, i když člověkem neovlivněnému prostředí by pravděpodobně odpovídalo větší zastoupení dubu letního. Významné jsou i javory a habry, zejména v nižších a častěji zaplavovaných částech při jednom z ramen řeky Kyjovky i olše, topoly či vrby. V podrostu stromů rozkvétají koberce sasanek, orsejů či sněženek, vzácněji i bledule letní, několik dluhů řeřišnic včetně kriticky ohrožené ř. malokvěté, která okupuje světlejší, ne tolik zastíněná místa. Na břehu jedné z tůní roste i kopřiva lužní – jednodomý kontinentální druh, rozšířený od Maďarska po Rusko a v České republice do nedávného nálezu právě zde považovaný za vyhynulý.

tesařík obrovskýtesařík obrovskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vzácní či neobvyklí živočichové lanžhotského pralesa se dají v zásadě rozdělit do dvou skupin: první tvoří fauna, vázaná na lužní podmínky, tůně a pomalu tekoucí vodu; druhou pak zvířata, která potřebují ke svému životu či vývoji staré stromy. Zástupci první skupiny jsou třeba mnozí obojživelníci – hned čtyři druhy skokanů: s. ostronosý, skřehotavý, štíhlý a zelený, kuňka ohnivá, ropucha zelená a r. obecná a rosnička zelená. Mimo pestrou skupinu žab zde žije i čolek obecný, přirozeným predátorem – hledajícím své oběti ve vodě a jejím okolí – je užovka obojková. Jako loviště využívá tůně ledňáček říční.

strakapoud velkýstrakapoud velkýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Typickými živočichy z druhé skupiny jsou brouci, často vázaní na stromy velmi staré, osluněné nebo odumírající – tedy takové, pro které není v běžném hospodářském lese místo. Jedná se zejména o krasce, tesaříky, roháče a kovaříky. Staré stromy vyhledávají i mnozí ptáci, kteří si v jejich dutinách staví hnízda, jako divoký holub doupňák, datel černý, žluna šedá či strakapoud prostřední; vysoké koruny vábí k zahnízdění i dravce, jako jsou orel mořský a jestřáb lesní. Zajímavostí této oblasti je i jinde se nevyskytující mravenec lužní, který si svá hnízda staví také v dutinách starých, ale ještě živých dubů.

daněk skvrnitýdaněk skvrnitýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V okolních lesích – i díky již zmíněné oboře – žije množství daňčí, srnčí, jelení i černé zvěře. Její přístup do rezervace je ale zamezen plotem, díky čemuž můžeme na první pohled vidět znatelný rozdíl mezi okolními lesy a pralesem s tisíci přirozeně zmlazujících stromků; ty v lese s trvale vysokým stavem zvěře (přirození predátoři u nás prakticky nejsou a myslivcům vyšší stavy často vyhovují) nemají šanci vyrůst bez chrániček, oplocenek a dalších technických pomůcek.

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Lanžhotský prales, jak je Ranšpurk místními často nazýván, tak umožňuje nahlédnout na celý cyklus lužního lesa: od zrození s bojem mladých stromků o světlo, přes lesní velikány v plné síle až po tiché tlení. V každé z této fází ale les poskytuje životní prostředí pro desítky a stovky druhů, které z naší přírody často jinde vymizely.

Fripito průvodce po PálavěFripito průvodce po Pálavěkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Chystáte se fotit na Pohansko? Tipy na zajímavá místa, fotografické postupy i praktické cestovatelské informace obsahuje fotografický průvodce Víno a slunce pod Pavlovskými vrchy, který jsem připravil pro Fripito. Stáhnout jej můžete pro zařízení s Androidem nebo iOs.

KyjovkaKyjovkakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy:

Fotografické obrazy - prodej fotografií

StromSolitér.cz - stránky věnované Pohansku a jeho starým dubům

Nejhezčí duby na Pohansku padly lidskou rukou

Pohansko rozfoukané

Podzimní Pohansko námrazou postříbřené

Soutok Moravy a Dyje ze vzduchu

Staré duby a jejich obyvatelé

Tesařík alpský - modrý klenot lužního lesa

Jarním Pohanskem

Barevný podzim na Pohansku

Soutok Moravy a Dyje

Mlhavé letní ráno na Pohansku

Fotografický podvečer na Pohansku

Vznikne na jihu Moravy nová CHKO?

Pohansko

Lužní lesy Moravy a Dyje

web Soutok lidí a krajiny

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace