Soutok Moravy a Dyje

29. 4. 2010 | zobrazeno 14110×


V nejjižnějším cípu Moravy, uprostřed hlubokých lužních lesů, se stékají dvě mohutné řeky – Morava a Dyje. Jejich soutok je zároveň trojmezím České republiky, Rakouska a Slovenska. V dobách existence železné opony patřila zejména oblast podél Dyje, tedy hranice s Rakouskem, k místům pro normální lidi nedostupným. Přestože ale zdejší příroda mnohde vypadá nedotčeně, celkový vzhled krajiny je v mnohém ovlivněn činností člověka. [vyšlo v časopise Turista]

Jarní povodeňJarní povodeňkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V místě soutoku má za sebou voda, putující řekou, za sebou 311 km (v případě Dyje) a 271 km (u Moravy). Více vody ale teče druhou jmenovanou řekou, průměrně zde protéká 65 m3/s oproti 44 m3/s u Dyje. Během povodní, které přicházejí nejčastěji na jaře a v létě, se však toto množství několikanásobně zvyšuje. Pro představu, v roce 1997 teklo Moravou u Strážnice kolem 900 kubíků a voda na některých zaplavených místech dosahovala výšky 3 m, na jaře 2006 v Lanžhotě 553 m3/s. Také Dyje své průtoky zvětšuje, v posledním letech byly několikrát dosaženy více než desetinásobné průtoky oproti průměru.

Staré dubyStaré dubykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Přebytečná voda se v takových případech rozlévá systémem lužních kanálů a dřívějších říčních ramen po celé oblasti soutoku, kde přináší potřebnou vláhu důmyslnému ekosystému, založeném právě na pravidelných záplavách. V minulém století ale byly obě řeky podrobeny regulacím a úpravám, které měly (a z velké části ještě mají) dalekosáhlý vliv na zdejší krajinu.

tesařík obrovský / Cerambyx cerdotesařík obrovský / Cerambyx cerdokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Neovladatelné záplavy, které pravidelně ničily úrodu na nízko položených polích a loukách, případě i lidská obydlí, naháněly lidem strach a vzbuzovaly snahu o ovládnutí řeky. K prvním stavbám, umožňujím částečně regulovat řeky, patřily mlýny a jejich náhony, kterých v 19. století bylo na dolním toku Dyje deset. K tomu byly stavěny hráze podél toků a počátkem 20. století vybudován systém kanálů, které umožňovaly rozlité vodě vrátit se zpět do hlavního toku.

Rameno řeky KyjovkyRameno řeky Kyjovkykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Komplexní úpravy přišly až v druhé polovině 20. století, a znamenaly masivní přestavbu krajiny. Práce probíhaly v několika etapách, kdy byly řeky napřimovány, ohrázovány, mnohde bylo vybudováno úplně nové koryto a staré odstaveno, součástí bylo i vybudování rozsáhlého vodního díla Nové Mlýny. Výsledkem bylo, kromě určitého protipovodňového efektu, naprosté nabourání ekosystému lužního lesa. Bez pravidelných jarních záplav a s poklesem hladiny spodní vody začaly usychat vodomilné rostliny a stromy, a s nimi mizely i na ně navázané rostliny a živočichové.

Staré dubyStaré dubykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Naštěstí se po změně režimu začalo s umělým zaplavováním oblasti soutoku, kromě toho slouží lužní lesy jako suchý poldr pro zadržení velkých vod; v roce 1997 sem bylo napuštěno 150 mil. m3 vody. Z tohoto hlediska se zdá, že by příroda mohla být zachráněna. Avšak jsou zde ještě hospodářské zájmy – v minulosti se zde těžila ropa, je zde obora s velkým množstvím daňků, jelenů a dalších zvířat, devastujících mladé porosty, a lužní lesy samy o sobě jsou zdrojem kvalitního dubového dřeva. Zejména velkoplošné kácení, kde na soustavě pasek připomínajících šachovnici nezůstane jediný strom, vzbuzuje obavu o další existenci rozsáhlého lužního lesa na jižní Moravě.

NPR RanšpurkNPR Ranšpurkkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vytěžené holiny se na některých místech bezprostředně dotýkají i národních přírodních rezervací Cahnov a Ranšpurk, které se dají označit za pralesy bez jakýchkoli zásahů člověka. Návrh na vznik CHKO Soutok, která by tuto oblast chránila (jedná se o jakési V podél obou řek, končící u Nových Mlýnů na Dyji a u Mikulčic na Moravě) je v současné době projednáván, proti vzniku CHKO jsou však starostové obcí (obávající se o nárůst byrokracie a omezení) a zejména Lesy ČR, pro které by to znamenalo nutnost konzultací těžebního plánu se správou nové CHKO. I v současnosti je ale oblast částečně chráněna – patří do biosferické rezervace Dolní Morava, ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko a Evropsky významné lokality Soutok – Podluží.

Staré dubyStaré dubykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ideálním východiskem pro poznání této oblasti je Břeclav. Po asfaltových a panelových silničkách můžeme – nejlépe na kole – jet přes Pohansko podél Dyje směrem k soutoku. Cestou mineme zámeček Lány, poznamenaný využitím jako kasáren v dobách, kdy zdejší cesty sloužily zejména jednotkám Pohraniční stráže. Podél řeky leží pás nivních luk, ze kterých rostou mohutné duby. Často se jedná o pozůstatek tzv. pastevního lesa, kdy byl na mýtinách ponechán velmi řídký porost lesa a pastvou dobytka došlo k zatravnění. Jak se lze přesvědčit ze starých leteckých snímků nebo opakovanými návštěvami, starých stromů postupně ubývá.

Čáp bílýČáp bílýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Některé duby byly také vysazeny jako zdroj žaludů pro lesní zvěř, dnes jsou vyhledávány čápy jako ideální hnízdiště. Ne nadarmo je zde vyhlášena ptačí oblast – hnízdí zde i takové vzácné druhy, jako orel mořský a královský, luňák červený, raroh velký nebo čáp černý a dalších více než 150 dosud zjištěných ptačích druhů. Další zajímavostí, která neujde žádnému z letních návštěvníků, jsou mračna více než třiceti druhů komárů. Od soutoku se můžeme sítí lesních cest projet k Lanžhotu, a odtud se buď po některé z cyklostezek vrátit do Břeclavi, nebo pokračovat dál podél Moravy směrem na Strážnici.

Fripito průvodce po PálavěFripito průvodce po Pálavěkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Chystáte se fotit na Pohansko? Tipy na zajímavá místa, fotografické postupy i praktické cestovatelské informace obsahuje fotografický průvodce Víno a slunce pod Pavlovskými vrchy, který jsem připravil pro Fripito. Stáhnout jej můžete pro zařízení s Androidem nebo iOs.

Související odkazy:

Fotografické obrazy - prodej fotografií

StromSolitér.cz - stránky věnované Pohansku a jeho starým dubům

Nejhezčí duby na Pohansku padly lidskou rukou

Pohansko rozfoukané

Podzimní Pohansko námrazou postříbřené

Soutok Moravy a Dyje ze vzduchu

NPR Ranšpurk - do nitra lanžhotského pralesa

Staré duby a jejich obyvatelé

Tesařík alpský - modrý klenot lužního lesa

Jarním Pohanskem

Barevný podzim na Pohansku

Soutok Moravy a Dyje

Mlhavé letní ráno na Pohansku

Fotografický podvečer na Pohansku

Vznikne na jihu Moravy nová CHKO?

Pohansko

Lužní lesy Moravy a Dyje

web Soutok lidí a krajiny

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace