Muláj Idrís, nejsvatější místo Maroka

[Maroko] Muláj Idrís – bělostné městečko rozkládající se na dvou kopcích – stojí na místě, kam roku 789 přišel vnuk proroka Mohammeda, aby do země Západu přinesl islám a stal jsem prvním vládcem z dynastie Idrísovců. Dlouhá léta sem nemuslimští turisté nesměli vstoupit.

21. 4. 2013 | zobrazeno 6659×

Volubilis, římská výspa v Africe

[Maroko] Římská říše v období svého největšího rozkvětu zabírala nejen polovinu celé Evropy, ale sahala až na sever Afriky. Pozůstatky města Volubilis, nejzachovalejší archeologická lokalita v Maroku, představují ukázku klasické římské architektury z období prvních tří století našeho letopočtu.

15. 4. 2013 | zobrazeno 6833×

Tafraút a údolí Ameln – srdce rudého Antiatlasu

[Maroko] Hřeben Antiatlasu, nebo-li Malého Atlasu, se táhne od atlantského pobřeží kolem Ouarzazate po pánev Tafilalt. Na rozdíl od Vysokého Atlasu, kterému vévodí nejvyšší hora severní Afriky Džebel Tubkal, není tak turisticky navštěvovaný, ale zdejší krajina plná bizarních žulových útvarů, datlových a olivových oáz i berberských vesniček za návštěvu stojí.

7. 4. 2013 | zobrazeno 7278×

Cestovní deník Maroko 2013

[Maroko] Do Maroka jsme se vydali za teplem a první návštěvovou Afriky. Únorový termín sliboval mimosezónu - a tak zatímco turistů mnoho nebylo, kupodivu vyšlo i počasí a lehce pod mrakem bylo jen dva dny. Maroko je hodně pestrá země a každý si zde najde něco - hory, památky, moře, poušť.

6. 4. 2013 | zobrazeno 5153×

Savíra, větrné království racků

[Maroko] Délka marockého mořského pobřeží je téměř 2000 kilometrů. Jedním z nejhezčích měst zdejšího pobřeží (a pro mě vůbec celého Maroka) je Savíra (Essaouira), dávný pirátský přístav s modrobílou malebnou medínou, hradbami vzdorujícími rozbouřenému moře a křikem všudypřítomných racků.

31. 3. 2013 | zobrazeno 6528×

Jarně rozkvetlá Devínska Kobyla

Masiv Devínske Kobyly je nejjižnějším bodem Malých Karpat na slovenském území. Od českých hranic je vzdálený hodinku cesty, a tak je ideálním cílem na výlet – třeba i ve spojení s Bratislavou, která leží na jeho úpatí. Celý vrch je součástí CHKO Malé Karpaty, na jeho jihozápadních svazích se nachází několik menších rezervací.

19. 5. 2013 | zobrazeno 7742×

Soutěsky Todra a Dadès, údolí tisíce kaseb

[Maroko] Narůžovělé skály rozřezané hlubokými kaňony a zelené oázy pod pevnostmi ze sušených cihel, tak vypadá kraj mezi Vysokým Atlasem na severu a rozeklaným Džebel Sahro na jihu. Ne nadarmo jsou soutěsky Todra a Dadès jedněmi z nejnavštěvovanějších marockých lokalit, které nechybí v žádném top seznamu země.

24. 3. 2013 | zobrazeno 14118×

Růžové písky Erg Chebbi

[Maroko] Největší poušť světa, Sahara, zasahuje do Maroka dvěma písčitými prsty: ergy Chebbi a Chigaga. Na více jak sto metrů vysokých hromadách písku se každý den odehrává krásné barevné divadlo slunečních paprsků, stínu a větrem tvarovaných křivek dun.

17. 3. 2013 | zobrazeno 15172×

Z oázy do oázy údolím Drâa

[Maroko] Údolí nejdelší marocké řeky je plné palmových oáz, jejichž jasně zelená barva ostře kontrastuje s okolní vyprahlou krajinou. Podél řeky vedla odjakživa důležitá obchodní cesta, kterou putovaly karavany přicházející z dalekého Timbuktu na západ k moři, a tak téměř v každé vesnici stojí alespoň jedna pevnost, efektně shlížející do údolí.

9. 3. 2013 | zobrazeno 8268×

Aït Benhaddou a Tamdaght, nejkrásnější marocké pevnosti

[Maroko] Větší či menší pevnosti, v severní Africe nazývané kasby či ksary, jsou nedílnou součástí marocké krajiny. Ty nejznámější a asi i nejhezčí leží nedaleko Ouarzazate (Varzázatu). Ksar Aït Benhaddou poznají leckteří milovníci filmů.

3. 3. 2013 | zobrazeno 10495×

Marrakéš, královské město pod Atlasem

[Maroko] Marrakéš je historicky nejdůležitějším ze čtyř marockých královských měst. Centrum jižní části země, ležící na úpatí Vysokého Atlasu, je plné velkolepých staveb, pečlivě zavlažovaných zahrad i křivolakých stísněných uliček, překypujících bujícím životem.

24. 2. 2013 | zobrazeno 7078×

Velbon Ultrek UT-43D – ideální cestovatelský stativ?

Pro fotografy, kteří při cestách mají na zádech batoh obsahující vše potřebné pro přežití mimo civilizaci několik dnů, je volba stativu vždy kompromisem mezi hmotností (co nejnižší), stabilitou (co nejvyšší), velikostí po sbalení (co nejmenší) a výškou stativu postaveného (co nejvyšší).

12. 1. 2013 | zobrazeno 9630×
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace