Vstáváme ještě za šera, v útulně pod Ďurkovou balíme věci a vyrážíme na hřeben. Na rozdíl od předcházejícího odpoledne, kdy jsme po hřebeni za naprostého bezvětří šli i v tričku, fouká studený vítr a na první sluneční paprsky čekáme jak na smilování. Ještě než se slunce přehoupne přes jeden z hřebenů Nízkých Tater, fotím tohle panorama z typickými fialovými tóny svítání.