Jan Miklín |
Taj Mahal – nejslavnější indická památka |
![]() |
Taj Mahal – nejslavnější indická památka[Indie] Příběh nehynoucí lásky, skrytý v mramorové stavbě, ležící na břehu řeky Yamuna, přitáhne do Agry každým rokem několik milionů návštěvníků. Přestože krásných staveb, v mnohých Taj Mahalu podobných, je v Agře více, jeho kouzlu ve vycházejícím slunci se žádná z nich nevyrovná. ![]() |
Taj Mahal před úsvitem |
Příběh o vzniku Taj Mahalu je dobře známý. Jednomu z mughalských panovníků, Shah Jahanovy (česky Šáhdžahán), zemřela při porodu čtrnáctého dítěte milovaná žena, Mumtáz Mahal. Rok po její smrti, 1632, začal panovník se stavbou hrobky, která by byla hodna její krásy. |
Taj Mahal při východu slunce |
Během dvaadvaceti let, během nichž se na stavbě vystřídalo okolo 20 tisíc dělníků, vznikl rozsáhlý komplex několika staveb, postavených z mramoru, polodrahokamů a červeného pískovce. Přestože jde o tak slavnou stavbu, její architekt není spolehlivě znám; zmiňována jsou jména jak stavitelů domácích, tak Benátčana Geronima Veronea. |
Taj Mahal při východu slunce |
Centrální stavbou je samotná hrobka, která má podobu osmiúhelníku, jehož delší strany jsou dlouhé 55 m. Podobná je i výška celé stavby, která se skládá s podstavce, dómu a kupole. Na samotném vrcholku je půlměsíc, který nesmí chybět na žádné muslimské stavbě. |
Vodní odrazy |
Vnější výzdobu tvoří – v souladu s islámem – především kaligrafické prvky, abstraktní a květinové motivy. K jejich zhotovení bylo použito techniky tzv. pietra dura (inkrustace), která spočívá ve vkládání polodrahokamových zlomků (v Taj Mahalu bylo použito například jaspisu, lazuritu nebo nefritu) do předem vybroušených prohlubní v podkladovém kameni. Motivy tak na první, zběžný pohled vypadají jako namalované, teprve při podrobnějším zkoumání se ukáže jejich krása. Kromě toho jsou na stěnách i nejrůznější reliéfní prvky. Hlavním materiálem, který byl dovážen z Rajasthanu, je poloprůsvitný mramor. Za jasných nocí při úplňku díky tomu stavba působí dojmem, jako by svítila. |
Taj Mahal |
Přesně uprostřed dómu, také bohatě zdobeného, leží kenotaf Mumtaz Mahal, natočený směrem k Mecce. Skutečné hroby jsou ale o něco hlouběji. Po straně je další, pod kterým leží Shah Jahan; jeho umístění je snad jedinou asymetrií, kterou v Taj Mahalu uvidíte. |
Taj Mahal |
V dostatečné vzdálenosti – aby při případném pádu nepoškodily hrobku – stojí čtyři minarety, jejichž 40 metrů výšky je rozděleno dvěmi balkóny na tři stejné části. |
Taj Mahal |
Budova je obklopena zahradou ve tvaru čtverce o straně zhruba 300 m, která je protkána sítí chodníčků a vodních kanálů, které ji rozdělují na několik dílčích částí. Dále zde jsou bazénky, ve kterých se stavba zrcadlí, fontány či stromořadí. Celá koncepce zahrady je inspirována muslimskou představou ráje. |
Darwaza –i-Rauza |
Ze tří stran – mimo nábřeží řeky Yamuna – je celý areál obklopen zdmi, vybudovanými z červeného pískovce. Za nimi stojí několik budov – hrobka oblíbeného sluhy či ostatních manželek. Na jižní straně je hlavní vstupní brána k Taj Mahalu – Darwaza –i-Rauza, Velká brána, postavená jak z mramoru, tak z pískovce a bohatě vyzdobená ve stejném stylu, jako samotný Taj. |
Jawab |
Na východní straně Taj Mahal stojí stavba, pojmenovaná Jawab, což znamená „odpověď“ – název naznačuje, že hlavním účelem této stavby bylo dodržení symetrie, z praktického hlediska pak sloužila nejspíš k ubytování poutníků. |
Taj masjid |
Na západě pak najdeme mešitu, jejíž styl je podobný jiným Shah Jahanovým stavbám – například Jama Masjid v Delhi. |
Na břehu Yamuny |
Se stavbou je spojeno několik mýtů. Jeden z nejoblíbenějších tvrdí, že Shah Jahan měl v plánu postavit na druhé straně řeky stejnou stavbu, avšak černou, jako svou vlastní hrobku. Stejně jako u jiných slavných staveb či děl (vzpomeňme například pražský orloj), měl panovník po dokončení stavby hlavnímu architektovi useknout ruku, aby již nikde nemohl postavit podobnou stavbu. |
Darwaza –i-Rauza |
Dnes se Taj Mahal, zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1983, potýká s několika problémy. Tím menším je obrovská návštěvnost – potenciálnímu poškození se brání tím, že turisté nesmí dovnitř prakticky s ničím, včetně brašny na foťák, stativu, jídla a pití a podobně. Horší je situace se znečištěním ovzduší a kyselými dešti, které v Agře – dnes více jak milionovém městu s rozsáhlým chemickým průmyslem – způsobují žloutnutí bílého a dosud poloprůsvitného mramoru. Jednou z možností, jak stavbu očistit, je obalení bahnem, které by mělo vstřebat nečistoty a později být opláchnuto. Související články: |
|
|
|
| Jan Miklín © 2009 | Realizace Szabo-WebDesign.cz | Design Jan Miklín | RSS |