Delhi - památky v pekle

26. 9. 2010 | zobrazeno 11004×

[Indie] Hlavní město Indie, třináctimilionové Dillí, se skládá ze dvou hlavních částí: Starého a Nového Dillí. Na místě dnešní metropole ale stálo osm historických měst, center dřívějších říší, jejichž pozůstatky se často zachovaly do dnešní doby: Lal Kot (založené 1060), Siri (1303), Tughlaqabad (1321), Jahanpanah (1326), Firozabad (1354) a Purana Qila (1533). Staré Delhi – původním názvem Shahjahanabad – vzniklo v roce 1638, kdy se sem přestěhovalo hlavní město Mughalské říše zpátky z Agry. Poslední Dillí, jediné tohoto jména, postavili na začátku 20. století Britové jako nové hlavní město. První zmínka o osídlení v této oblasti ale pochází z eposu Mahabharata, mělo zde stát město Indraprastha.

Ulice v Delhikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pro většinu turistů je Dillí jen dopravním uzlem a jakýmsi nutným zlem při cestě do Indie. Obrovské vedro a vlhko, přelidněné, hlučné a špinavé ulice, neustálé ataky naháněčů z cestovek, hotelů, rikšů a taxíků, koncentrace lidí spících přímo na ulicích na zemi a žijících v ubohých igelitových stanech po celém městě, do toho občas nějaká ta mrtvola, ležící uprostřed cesty a nikoho nezajímající, udělala z tohoto města ztělesnění pekla i pro mě.

Red Fortkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Z několika historických památek, které zde leží, jsme navštívili dvě a začneme tou hlavní – Červenou pevností. Red Fort, originálně Lal Qila, byla postavena na příkaz mughalského vládce Šahdžahán mezi roky 1638-48, jako nové sídlo této říše – panovník se sem přestěhoval z Agry. Tomuto účelu sloužila do roku 1857, kdy se moci ujali Britové. Ti z pevnosti udělali vojenskou základnu, dnes jde hlavně o turistickou atrakci a významnou historickou památku, zařazenou na seznam UNESCO.

Lahore Gatekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Areál pevnosti je obklopen vysokými zdmi z červeného pískovce, které protínají dvě hlavní brány: Lahore gate, symbol indického boje za nezávislost na Britech, kde nyní vlaje indická vlajka, vztyčovaná premiérem na Den nezávislosti, a Delhi gate na jižní straně.

Mramorová stěnakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Uvnitř zdí je velké množství nejrůznějších budov, postavených ve stylu, nazývaném Shahjahani, kombinaci perského, evropského i indického umění. Dvěmi hlavními barvami jsou červená a bílá, stavby jsou bohatě zdobené.

Diwan-i-Khaskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pavilon Diwan-i-Khas, postavený z bílého mramoru vykládaného polodrahokamy, sloužil jako místo setkávání panovníka s návštěvami. Dřívě měl stříbrný strop, ten byl ale v 18. století odstraněn.

Rang mahalkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jméno Rang Mahal znamená „barevný palác“ a pochází z dob, kdy jeho interiér byl vymalován – což už dnes není. Sloužil jako jídelna a sídlo hlavní vládcovy manželky. Středem pavilonu vede vodní kanál.

Mešita Moti Masjidkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Mešita Moti Masjid byla postavena jedním z vládců, Auranzgebem, pro jeho osobní používání v roce 1659. Zajímavostí je, že zatímco vnější stěny jsou postaveny v souladu se symetrií celé pevnosti, vnitřní jsou o něco našikmo tak, aby měli správnou orientaci vůči Mecce.

Zafar mahalkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Severně od mešity leží zahrada Hayat Bakhsh Bagh, rozdělená systémem kanálů a nádrží do několika čtverců. I zde stojí několik pavilonů, mezi nimi Zafar mahal, postavený v polovině 19. století.

Jama Masjidkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jama Masjid, „Páteční mešita“, stojící nedaleko Červené pevnosti, je dílem mughalského panovníka Shah Jahana, jehož dílem je mimo jiné i Tádž Mahal. Byla postavena mezi lety 1650-56 a na její stavbě pracovalo 5000 dělníků. Dnes je to druhá největší indická mešita a kapacita je údajně 85000 osob.

Jama Masjidkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Samotná mešita je dlouhá 80 m a široká 27 m. Součástí jsou i čtyři věže a dva 41m minarety, postavené z červeného pískovce kombinovaného s bílým mramorem.

Jama Masjidkoupit fotografii | poslat jako pohlednici