Buddhistické kláštery údolí Indu

Ještě častější než samotné kláštery jsou stúpy, drobné stavby rozeseté po krajině. Uvnitř stavby, která může mít různý tvar, ale téměř vždy bývá bílá, bývají uchovávány buddhistické relikvie, například ostatky svatých. Častým doplňkem jsou modlitební praporky a mlýnky.

Smysl modlitebních praporků i mlýnků je podobný: jsou na nich napsány texty modliteb či manter, které jsou otáčením (ve směru chodu hodinových ruček) v případě mlýnků, respektive pohybem ve větru čteny a roznášeny do světa.

Mlýnky mohou být z různých materiálů – ty starší jsou často dřevěné, zatímco novější bývají z plechu, jako je tomu u těchto z kláštera v Alchi. Tento klášter, či spíše komplex budov, byl založen „Velkým překladatelem“ Rinchenem Zangpo, který žil na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Nejstarší dochované památky jsou "až" ze 12. století, ze 13. století pochází třípatrový Sumtsegův chrám. Jednotlivé budovy obsahují staré nástěnné malby a je zde i sbírka historických knih, shrnujících učení Buddhy.

Klášter v Likiru byl založen také krátce po začátku druhého tisíciletí, a to pátým ladackým králem Lhachen Gyalpo. V současnosti zde žije více jak stovka mnichů.

Z kláštera je pěkný výhled na okolní hory a zelená políčka stejnojmenné vesnice pod jeho budovami.  

Buddhistická legenda, která se váže k místu, na kterém stojí klášter Lamayuru, se shoduje s geologickými záznamy historie. Dříve zde bylo jezero, které vyschlo a v jeho sedimentech vznikla dnešní „měsíční krajina“. Podle legendy voda zmizela jako důsledek modliteb… Samotný klášter je nejstarší v Ladakhu, pochází z 10. století, a také jeden z největších – žije zde asi 150 mnichů.

Komplex budov nad vesnicí Shey sloužil původně jako letní sídlo ladackých králů. Královský palác byl postaven v roce 1655, a uvnitř komplexu vznikl i klášter. Uvnitř je obrovská měděná socha sedícího Buddhy, vysoká 12 m a zabírající tak 3 patra kláštera.

Všechny kláštery se skládají z několika částí: nejdůležitější je modlitební místnost (du-khang). Nezbytné jsou místnosti, kde mniši žijí, kuchyně, součástí často bývá i škola.

Na nádvoří téměř vždy stojí alespoň jedna stúpa, všude vlají modlitební praporky a vlajky. Typické jsou i barevné záclonky u oken.

Díky své poloze se z klášterů otvírají pěkné výhledy. V Ladakhu, místu věčného boje člověka, vody a zemědělství na straně jedné s pískem a suchem vyprahlých hor to platí dvojnásob.

Thiksey (často psáno i jako Thikse, Tikse…) je největším klášterem středního Ladakhu. Desítky budov zabírají ve dvanácti patrech celý kopec nad vesnicí. Přes jeho rozlehlost tu údajně žije jen asi 60 mnichů.

Klášter ve Spituku, pocházející z 15. století, zabírá malý kopec, ležící dnes nedaleko letiště v Lehu. Poskytuje tak dobrou vyhlídku na přistávací manévry letadel.

Vesnice Stok je známá především jako východisko lezců na Stok Kangri, kromě toho zde ale sídlí ladacká královská rodina (i když od roku 1846 již nemá žádnou formální moc) a najdeme zde i nezbytný klášter.

Související odkazy:

Galerie Indie

Leh - hlavní město Ladakhu

Trek přes sedlo Ganda La

Pangong Tso - modrá perla Himálaje

Fotografické obrazy - prodej fotografií