Bektau-ata, žulový maják v kazašské stepi

5. 11. 2014 | zobrazeno 6480×

[Kazachstán] Okolí jezera Balchaš představuje typickou kazachstánskou krajinu, jak si ji asi většina z nás představuje: nekonečná rovná suchá step, protkaná silnicemi rovnými jako přímka. Z rovin zde ale vystupuje vysoký žulový masiv, viditelný zdaleka a za západu slunce rudě žhnoucí jako opravdový maják.

V zapadajícím sluncikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Z geologického hlediska jde o pluton, tedy obrovské těleso vytvořené pod povrchem ztuhlou lávou. Žula Bektau-ata byla datována do období na přelomu karbonu a permu, tedy svrchních prvohor. Hornina je tedy téměř 300 milionů let stará.

Bektau-atakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Během milionů let eroze okolní méně odolné horniny odnesla, a tak žulový masiv vystupuje nad povrch. Nejvyšší bod Bektau-ata své okolí převyšuje o půl kilometru a dosahuje nadmořské výšky 1 185 metrů.

Voda a žulakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Bektau-atakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Žulové záclonykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

U viklanukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Stejně jako krajiny krasové, i ty žulové se vyznačují charakteristickými tvary a útvary, často velmi bizarními. Najdeme zde zkamenělé záclony, vodním proudem vyhloubené dokonale kruhové evorzní hrnce, tafoni, obří šupiny nebo viklany působící dojmem, jakoby měly co nevidět spadnout.

Poslední paprskykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Zvláště krásné je místo navečer: paprsky zapadajícího slunce postupně olizují menší a menší část žulového masivu, který zároveň mění barvu od žluté přes oranžovou a rudou po červenofialovou.

Žulová krajinakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Bektau-ata leží stranou zájmu většiny turistů a po pohoří o rozměrech několika čtverečních kilometrů prakticky nevedou cesty, a tak je jeho průzkum docela dobrodružným lezením přes skalní hřebeny a údolí.

Na vrcholu Bektau-atakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

I na nejvyšší bod je třeba vylézt cestou necestou, odměnou je daleký výhled na rovinatou step, písečné duny i hladinu jezera Balchaš na obzoru.

Mléčná dráha a Bektau-atakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

I noc zde má kouzlo: žula krásně drží sluneční teplo, a tak zpříjemňuje pozorování bezpočtu hvězd na obloze, jejíž temnotu neruší široko daleko žádná světla.

Balchaškoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Praktické informace

Bektau-Ata je vzdálen asi 70 km od města Balchaš, ležícím při stejnojmenném jezeru (v dnešní době největším středoasijském). Město vyrostlo při obřím dole na měděnou rudu, a tak jeho nezaměnitelnými kulisami jsou především komíny místní fabriky na její zpracování, neustále vypouštějící kouř jedovaté barvy. Voda v jezeře je ale docela čistá a najde se i pár plážiček.

K samotnému masivu (a přilehlé malé vesničce) se odbočuje z cesty Balchaš-Karaganda, nejjednodušší možností dopravy je tak (krom taxíku) sednout do jednoho z mnoha autobusů jedoucích tímto směrem a nechat se vysadit u odbočky. Od ní to je necelých deset kilometrů, veřejná doprava do Bektau-Ata nejezdí, ale občas se dá něco stopnout. Ve vesnici není žádný obchod ani ubytování, vše záleží na domluvě s místními.

Vyprahlá krajinakoupit fotografii | poslat jako pohlednici