Ile-Alatau, údolí Malé Almatinky a Velké Almatinské jezero

28. 10. 2014 | zobrazeno 9480×

[Kazachstán] Nad největším kazachstánským městem Almaty se při hranicích s Kyrgyzstánem tyčí pásmo zaledněných hor Ťan-Šanu. Turistika je zde znepříjemněna řadou administrativních opatření od pohraničního pásma po ochranu přírody, i tak ale tato oblast stojí za návštěvu.

údolí Malé Almatinky | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Východiskem cesty do hor je rychlobruslařský stadion Medeu (Медеу) ve výšce 1 691 m n. m., k němuž jezdí autobusy místní MHD. Od něj se dá autem, lanovkou nebo pěšky pokračovat údolím Malé Almatinky do lyžařského střediska Čimbulak (Шымбұлақ) o dalšího půl kilometru výše. Od zdejších luxusních restaurací vede další lanovka do sedla Talgar (3 200 m n. m.), kde začínají sjezdovky.

údolí Malé Almatinky | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Celá oblast je součástí národního patku Ile-Alatau, pojmenovaného podle horského pásma, táhnoucího se přes 300 kilometrů podél kyrgyzsko-kazachstánské hranice. Jeho vrcholy v průměru dosahují nadmořských výšek mezi 4 až 4,5 tisíci metrů nad mořem, nejvyšší (Talgar) pak výšky pětitisícové.

na hřebeni | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Zatímco samotný národní park s rozlohou 200 tisíc hektarů je spíše formalitou, do přísně chráněného zapovedniku okolo údolí řek Turgen, Talgar a Essik se nesmí. Stejně tak je z důvodu ochrany hranic zakázán pohyb v mnoha dalších částech a co je nejhorší, seznam těchto míst se mění (spíše k horšímu), nelze jej nikde najít a v jednom údolí vám vojáci řeknou něco jiného, než policisté o hřeben dále.

hory nad údolím Malé Almatinky | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

My se vydali právě údolím Malé Almatinky z Čimbulaka podél řeky. V závěru údolí leží malá vesnička s vojenskou základnou a vědeckou glaciologickou stanicí. Kulisu jí tvoří mohutný zaledněný amfiteátr několika vrcholů.

nad údolím Velké Almatinky | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Další den jsme – podle rad vojáků, kteří zde právě měli cvičení pohybu v horském terénu – přecházeli do údolí Velké Almatinky. Cesta (respektive dost nevýrazná pěšinka) vede po skalnatém a kamenitém hřebenu, odkud se otevírají pohledy do obou údolí i na věčně bílé hřebeny pohoří. Oříškem je sestup do údolí Velké Almatinky: svahy jsou značně strmé, plné nepříjemné suti, a rada scházet po jednom z hřebínků se ukázala být nesmyslem, mnohem lépe by se šlo o něco dříve.

údolí Velké Almatinky | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

I tak je ale údolí pěkné, v létě plné kvetoucích rostlin, na horách žijí kozorožci sibiřští (ty jsme i zahlédli) či levharti sněžní (ty jen tak někdo neuvidí), orlosupi i orli, v lesích ťanšanští medvědi hnědí.

Velké Almatinské jezero | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Údolí Velké Almatinky je korunováno jeden a půl kilometru dlouhým Velkým Almatinským jezerem (Bolšoe Almatinskoe Ozero, Үлкен Алматы көлі). Jeho vody neuvěřitelně tyrkysové barvy (ve výšce 2 500 m n. m.) slouží jako zdroj pitné vody pro Almaty, proto je vstup na břehy oficiálně zakázán. A podle zde sloužících policistů již u jezera začíná hraniční zóna, do níž turisté nesmí, čímž je možnost vícedenních treků v Ile-Alatau silně omezena, o (dříve tolerovaných) přechodech na kyrgyzskou stranu k jezeru Issyk-kul nemluvě.

Velké Almatinské jezero | NP Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nad jezerem se točí několik vrcholů, k nimž stoupají serpentiny silnice. Vedou k (spíše bývalé) astronomické observatoři (označované zkratkou GAISh) o dalších 250 výškových metrů výše, a pak do vesničky polorozpadlých budov Kosmostantsia na hranici tří kilometrů nad mořem, které slouží jako vědecké základny. Odsud by se dalo přejít do dalšího údolí, ovšem vojáci (relativně nově) nepouští turisty již ani k astronomické observatoři, natož na vícedenní přechod výše do hor.

Ile-Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici