Chimborazo – okolo věčně zamračeného velikána
29. 11. 2015 | zobrazeno 8242×[Ekvádor] Chimborazo je s nadmořskou výškou 6 310 metrů nejvyšším vrcholem Ekvádoru a díky zakřivení Země také nejvzdálenějším bodem od středu naší planety. Kolem majestátní věčně zasněžené hory se rozkládá národní park, plný lam vikuní, močálovitých bofedales, a krásných výhledů. Tedy – pokud máte štěstí a krajina není stále zahalena v mracích.
Chimborazo v mracíchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Jako se to stalo nám. Na trečík kolem Chimboraza (v závislosti na okolnostech a bočních výletech trvá tři až šest dnů) jsme vyrazili dokonce dvakrát, nicméně samotný vrchol zasněžené hory jsme spatřili jednou, na okamžik. I když všude jinde bylo jasno, hora působí jako magnet na mraky a ty ji dokonale chrání před zvědavými pohledy turistů.
okolo Chimborazakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Prvním výchozím bodem je stanice Urbina, kam jednou za čas přijede turistický vláček, pohodlnějším způsobem dopravy je nechat se vysadit na odbočce nedaleké Panamericany. Sympatický správce železniční stanice (která dnes slouží jako horská chata) nás nechal ukrýt se před deštěm, něco pojíst a navléct pláštěnky, než jsme v dešti vyrazili dál.
Mraky pod Chimborazemkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
První část treku vede zemědělskou krajinou, plnou pastvin a rozblácených cest. Průvodce cestu popisuje stylem „na třetím rozcestí zabočte vlevo, na dalším doprava“, místy přidává orientační body. V dešti a mlze orientační body nevidíme, a protože těžko říct, kterou cestu autor průvodce uznal za cestu hodnou zaznamenání v knize a kterou přešel mlčením, odpoledne končíme na jednom z pahorků.
lama vikuňa | Chimborazo P.N.koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Ráno se sice na chvíli v jedné z dír v mracích objevují ledovce (nebo možná zasněžené svahy) Chimboraza, kudy vede správná cesta netušíme, a tak v mrholení scházíme zpátky s tím, že to zkusíme znovu a lépe – z druhé strany.
Carihuairazo v mracíchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
O pár dnů později se na druhý pokus daří vysazení u správné odbočky na sedlo Abraspungu, kam po pár hodinách docházíme. Hora je stále v mracích, ale po nekonečném výstupu směr odhadem se nám daří vyšplhat k jezírku pod sopkou Carihuairazo.
To je opravdu krásné, po okolní suti chodí a hvízdají vikuně, k dokonalosti jen chybí, aby se mezi bofedales odrážela sopka. Večer se sice mraky na chvíli trhají a barví rudo-fialovým světlem zapadajícího Slunce, kromě kousku zasněžených svahů se ale Chimborazo neukázalo.
Druhý den ráno máme stan zapadaný sněhem, venku je strašná zima a fouká, takže v malé pauze, kdy tolik nesněžo-prší rychle balíme a za nadávání míříme dolů. Cesta údolím je nejprve totálně rozbahněná, pak nekonečná, na Panamericanu u osady Doce de Octubre jsme došli za setmění. A i když všude jinde bylo nebe jasné, Chimborazo zůstalo skryto v mracích...
lama vikuňa | Chimborazo P.N.koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Související odkazy:
Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě
Otavalo - laguny Cuicocha a Mojanda
Chimborazo – okolo věčně zamračeného velikána
Isla de la Plata a NP Machalilla
Mindo a rezervace Milpe – ptačí ráj na západních svazích And
Indiánský Ekvádor – trhy v Otavalu a Saquisilí
El Ángel – mlžné království divukrásných frailejonů
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .