Ein Avdat – za krásami kaňonů Negevské pouště
26. 2. 2017 | zobrazeno 10451×[Izrael] Negevská poušť zabírá velkou část jihu země a kromě množství vojenských základen je protkána sítí dokonale značených turistických stezek. Zatímco mnohé vedou poněkud bezútěšnou krajinou, jiné ukazují, že i vyprahlá poušť může ukrývat krásná místa. Příkladem jsou stezky mezi městečky Midreshet Ben Gurion a Mitzpe Ramon, procházející národním parkem Ein Avdat.
Midreshet Ben Gurion je univerzitní městečko, které vzniklo nedaleko kibucu Sde Boker jako kampus. Pro cestovatele nabízí strategickou polohu na hraně kaňonu vádí Nachal Cin, možnost ubytování (prakticky s výhledem do údolí) a prochází jím několik značených cest.
kozorožec nubijskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Život zde plyne klidně a pomalu, a tak není výjimkou pozorovat kozorožce, kteří se pasou na chudé trávě nejen na hraně kaňonu za městem, ale i mezi budovami.
kozorožec nubijskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Přímo z města klesá silnice a turistická značka k národnímu parku Ein Avdat, místu, kde se široký kaňon mění v úzkou, hluboce zařízlou soutěsku s prameny, tůňkami a vodopády.
NP Ein Avdatkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Díky pramenům bylo toto místo dlouhodobě osídleno, což dokazují jak jeskyně upravené činností člověka, tak nálezy nástrojů z pazourků. Ostatně pazourků je v této oblasti spousta, vůbec z geologického hlediska je hodně zajímavá.
pramen Ejn Morkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Horní vrstvy jsou tvořeny odolnými eocénními vápenci, které leží na měkkých jílovcích a slínovcích. Při utváření kaňonu (podle různých metod existuje v současné podobě asi 45 tisíc let) hrál roli fenomén zpětné eroze a říčního pirátství.
vodopád Ejn Avdatkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Vodopády jsou závislé na vodě, které je tady nejvíc v zimním období (i tak ale v lednu spadne průměrně jen kolem dvaceti milimetrů srážek). Proto po většinu roku jimi protéká jen malý čůrek, nebo jsou vyschlé úplně, změnit se to může po bouřkách, které tady často způsobují bleskové povodně (před nimiž varují všechny informační materiály k trekovým cestám v poušti).
Ejn Ma´arifkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Nejvyšší vodopád je vysoký čtyřicet metrů a leží na jižním okraji národního parku, u pramene Ejn Ma´arif. Asi nejhezčí a nejznámější je patnáctimetrový vodopád u pramene Ejn Avdat, který padá do hodně úzké soutěsky se stěnami tvořenými výraznými vodorovnými vrstvami. Ty se zrcadlí v hladině tůněk (ty jsou prý hluboké až osm metrů), a podívaná je to skutečně dechberoucí.
řečík atlasskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
U severního vstupu do národního parku už asi 250 let roste řečík atlasský, mohutný exemplář stromu dokazující, že zde dříve panovalo deštivější klima než nyní. Zároveň hned za vstupem leží kámen, do nějž je vytesán model soutěsky, o níž si tak lze udělat pěknou představu.
vodopád Parsakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Procházka národním parkem zase tolik času nezabere, a tak se na celodenní výlet dá prodloužit některou ze stezek v okolí. My se od jižního vstupu vydali k vodopádu Parsa, místu, kde řeka vyhloubila několik desítek metrů hluboký kaňon. I když voda netekla, pohled přes převis do hlubin stál za to, ostatně jako celá krásně vymodelovaná pouštní krajina.
pramen Ein Aqevkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Zpátky k silnici jsme se potom vrátili po stezkách kolem horního a dolního pramene Ein Aqev, malebným místům s tůňkami obklopenými vegetací.
u pramene Ejn Avdatkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Praktické rady a tipy
Ubytování (bud v základních pokojích, obvykle sloužících školním dětem přijíždějícím sem na školy v přírodě, nebo poněkud lepším penzionu Hamburg House) nabízí Sde Boker Field School (pozor, chyták, přes Sde Boker v názvu stojí v Midreshet Ben Gurion). Samotné městečko je malé a je zde základní supermarket a pár fastfoodových restaurací. Dopravní dostupnost je díky poloze blízko silnice 40 (hlavní spojnice Eilatu s Beerševou) dobrá, některé autobusy zajíždí i přímo do města.
vodopád Parsakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Turistické stezky jsou v Izraeli značené možná ještě lépe než u nás, z Midreshetu lze naplánovat jak okružní trasy, nebo se přes NP Ein Avdat vydat k některé ze zastávek jižněji na silnici 40, případně si rovnou projít celý Negev Trail až do Mitzpe Ramon pěšky (osobně mi přišlo, že zajímavá krajina je ale právě v prvních etapách treku a pak až u Mitzpe). Do národního parku se (jako v Izraeli vždy) platí vstupné a návštěvní doba je omezena (zhruba 8–16, záleží na ročním období). Horní část stezek v NP je oficiálně jednosměrná, výhodnější je proto procházet od severu k jihu, od jižního vstupu se do nižší části (s vodopádem Ejn Avdat) nedostanete.
Související odkazy
Ein Avdat - za krásami kaňonů Negevské pouště
Mitzpe Ramon - město s nejhezčím výhledem
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet.