Istanbul – město na hranici kontinentů

26. 9. 2013 | zobrazeno 7460×


[Turecko] Konstantinopol, Nový Řím, Cařihrad i Byzantion, to jsou jména, která ve své dlouhé historii neslo největší město Turecko, vstupní brána do Orientu a město rozkročené na hranici Evropy a Asie. Dnes je Istanbul domovem patnácti milionů obyvatel, městem mnoha starobylých památek z éry Osmanské říše i moderním obchodním centrem.

IstanbulIstanbulkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pověst popisující založení Istanbulu vypráví o megarském králi Byzasovi, který se vydal založit nové město. Ještě před cestou si nechal poradit od Delfského orákula ohledně místa a dozvěděl se, že nová kolonie má stát „naproti slepým“. Když v roce 657 př. n. l. připlul k Bosporu, spatřil na asijské straně – na místě dnešní čtvrti Kadiköy – malou osadu Chalcedon, na straně evropské ideální místo pro přístav ve Zlatém rohu. I pomyslel si „Chalcedonští musejí být slepí“ a nově založené město pojmenoval po sobě Byzantium. Je ale docela možné, že samotné jméno je ve skutečnosti starší.

Yerebatanská cisternaYerebatanská cisternakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Po krátké epizodě se jménem Augusta Antonina se v roce 330 př. n. l. osada stala hlavním městem východní části Římské říše a po smrti císaře Konstantina I. Velikého dostala jméno Konstantinopol. Z doby východořímské (neboli Byzantské) říše se do dnešních dnů zachoval třeba obelisk na Hippodromu, část akvaduktu nebo Yerebatanská cisterna. Ta rozhodně pro svou atmosféru stojí za návštěvu. Nejrozsáhlejší ze stovek zásobáren vody pod Istanbulem byla postavena ve 3. – 5. století silou sedmi tisíc otroků. Strop prostoru o rozměrech 138 x 65 m podpírá 336 mramorových sloupů. Voda sem byla přiváděna asi 20 km dlouhou soustavou akvaduktů a při plném naplnění byla kapacita cisterny 80 tisíc kubíků.

Hagia SofiaHagia Sofiakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Přelom historických etap Istanbulu dokumentuje Hagia Sofia. Ta byla postavena v letech 532-537 jako křesťanský chrám Boží Moudrosti, avšak po pádu Byzantské říše a dobytí Konstantinopole v roce 1453 ji sultán Mehmed II. přeměnil na mešitu, nechal dostavět minarety a posléze se stavba stala vzorem pro další, nově budované mešity v Istanbulu. Po vzniku moderního Turecka byla Hagia Sofia sekularizována a dnes je z ní muzeum.

Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kousek od Hagia Sofia vyrostla na pokyn sultána Ahmeda I. Modrá mešita, která ji měla svou krásou překonat. Největší z otomanských mešit má šest minaretů, ladné křivky, 260 vitrážemi vyplněných oken a interiér zdobí desetitisíce modrých kachliček. Mešita je – byť vedlejším vchodem – přístupná i nevěřícím.

Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)Modrá mešita (Sultan Ahmed Camii)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Prostřední brána | palác TopkapiProstřední brána | palác Topkapikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ihned po dobytí města začal sultán Mehmed II. s budováním reprezentativního sídla nové říše, které se stalo domovem vládců (a dalších tisíců osob) až do poloviny 19. století. Rozsáhlý areál paláce Topkapi (cca 70 ha) s desítkami budov je postaven na půdorysu se čtyřmi dvory, a kromě reprezentativních prostor zde byla i nemocnice, zahrady, mešity či pekárny. Dnes i přes poměrně vysoké vstupné přitahuje davy, lačnící shlédnout klenotnici s obřím diamantem, harém, jenž býval domovem i tří stovek žen, expozici zbraní a další zajímavosti.

palác Topkapipalác Topkapikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Zlatý roh a palác TopkapiZlatý roh a palác Topkapikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Zlatý roh a věž GalataZlatý roh a věž Galatakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Evropskou část Istanbulu rozděluje záliv Zlatý roh. Zatímco jižní část, čtvrť Sultanahmet a okolí, je historickým centrem města, severní Beyoğlu je srdcem moderním. Zlatý roh překonává několik mostů, ten nejznámější – most Galata – vede vstříc stejnojmenné věži, postavené v roce 1348.

z mostu Galataz mostu Galatakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pontonový most z roku 1910 byl před dvaceti lety poničen požárem a na jeho místě vznikl most nový, stejně jako původní hostící množství kaváren a restaurací nabízejících čerstvé ryby a další mořské potvory, které chytají rybáři přímo z mostu.

Istanbulské mrakodrapyIstanbulské mrakodrapykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Přes Bosporský průlivrozdělující Evropu a Asii vedou jen dva mosty, ale neustále zde pendlují trajekty a lodě mezi několika přístavišti. Z vody je krásný pohled na mrakodrapy istanbulského downtownu.

SultanahmetSultanahmetkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pohledu z asijské části města na Sultanahmet vévodí siluety Modré mešity a Hagia Sofia, doplněné mnohem menšími kupolemi a věžičkami paláce Topkapi. Obzvlášť kouzelný je zde soumrak, s ohnivou barvou zapadajícího slunce přecházející v noční modř.

Velký bazar (Kapalı Çarşisi)Velký bazar (Kapalı Çarşisi)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ulice města jsou krámků se suvenýry, koberci a šátky plné, ale pravým rájem nákupů je Velký bazar (Kapalı Çarşisi), zastřešený labyrint několika kilometrů uliček, pár tisíc obchůdků a nejrůznějších zvuků, barev a vůní.

Bospor a Sultanahmet Bospor a Sultanahmet koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy:

Fotogalerie Turecko

Istanbul, město na hranici kontinentů

Travertinový zázrak Pamukkale a antické památky tureckého pobřeží

Kappadokie, země podivuhodných skalních útvarů

Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .

Turecko průvodce Lonely Planet
 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace