Mlhy a inverze

27. 11. 2011 | zobrazeno 18671×


Mlhy a inverze představují zajímavé meteorologické jevy, se kterými se asi mnozí ze čtenářů setkali. Ne každý už ale ví, že mlh existuje několik typů nebo jak taková inverze vzniká. [vyšlo v časopise Naše příroda]

Pálava v ranním oparuPálava v ranním oparukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Mlha je produktem kondenzace vodní páry ve spodních vrstvách atmosféry, jak praví její definice. Zároveň snižuje dohlednost pod jeden kilometr, pokud je vidět na vzdálenost mezi 1-2 km, jedná se o kouřmo, nad 2 km opar. Pokud mrzne, může být tvořena i podchlazenými kapičkami nebo ledovými krystalky, za normálních okolností se ale jedná o obyčejné kapičky vody.

mlha na Kľakumlha na Kľakukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

A co si vlastně představit pod slovy produkt kondenzace? Vzduch v atmosféře má určitou kapacitu, co se obsahu vody (ve formě vodní páry) týče. Ta závisí především na jeho teplotě – čím tepleji je, tím více vody se ve vzduchu udrží. Pokud z nějakého důvodu dojde k jeho ochlazení, přebytečná voda začne kondenzovat a v podobě malých kapiček vytvoří mlhu nebo mrak, na zemi se projeví jako rosa, jinovatka nebo námraza.

Radiační mlha na PohanskuRadiační mlha na Pohanskukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Právě podle způsobu, jakým je vzduch ochlazen (a voda donucena kondenzovat), rozlišujeme několik druhů mlhy. Prvním z nich je mlha z vyzařování, neboli radiační. Ta vzniká zejména za jasných a bezvětrných nocí, kdy se přes den sluncem zahřátý povrch rychle ochlazuje. To má vliv i na bezprostředně blízkou vrstvu atmosféry – výškový dosah takovéto mlhy je maximálně deset metrů. Typická je tato mlha pro podzimní dny, kdy se často chvíli po západu slunce začnou (zejména nad vodními útvary) objevovat cáry husté mlhy – jak se říká, vaří se mlha. Málokdy ale vydrží déle než do východu slunce, kdy se opět rozpustí.

Advekční mlha v Jizerských horáchAdvekční mlha v Jizerských horáchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jiným typem je mlha advekční, která vzniká při nasunutí teplého vzduchu nad studený povrch. Od toho se tento vzduch ochladí za vzniku vodních kapiček. Na rozdíl od radiační mlhy je tato mnohem mocnější – může dosahovat výšky až několik stovek metrů, a plošně rozlehlejší. Také zde zpravidla tolik nezáleží na slunečním zářením – v noci může být efekt silnější, ale mlha zůstává i přes den. U nás se nejčastěji vyskytuje v zimě a její vznik je spojen s přílivem teplého a vlhkého oceánického vzduchu. Posledním typem je mlha frontální. Od země se po dešti vypařuje vlhký vzduch, který se střetává s frontální vzduchovou hmotou, která jej ochlazuje opět za vniku mlhy.

Inverze v BeskydechInverze v Beskydechkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Dalším meteorologickým jevem, který si v tomto článku přiblížíme, je inverze. Celý název zní inverze teploty vzduchu a ukazuje na obrácený průběh teploty v atmosféře. Za normálních okolností se totiž atmosféra ohřívá od zemského povrchu, a s rostoucí výškou tedy teplota jednak klesá (zhruba o 0,3 až 1 °C na 100 m – konkrétní hodnota závisí na nasycenosti vodními parami, ročním období a dalším), jednak se opožďuje maximum teploty (ve výšce 300 m nad povrchem asi o 3 hodiny) a zmenšuje amplituda (= rozdíl mezi maximem a minimem). Poslední dva jevy ale pro nás nejsou v tuto chvíli důležité. Procesu, kdy teplý vzduch stoupá, ohřívá okolní vzduch a na jeho místo se dostává vzduch studený, se říká konvekce.

Inverze v Nízkých TatráchInverze v Nízkých Tatráchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Někdy ale dochází k situaci opačné, kdy je studený (těžší vzduch) držen při povrchu, a nad ním leží vzduch teplejší. Příčin může být opět několik – inverze se dělí na výškové a přízemní, vznikat mohou nasunutím teplého vzduchu pod studený, dlouhovlnným vyzařováním od horní hranice mraků (které nepouští sluneční paprsky k povrchu) a podobně. Co je pro jejich trvání důležité je, že se jedná o stabilní zvrstvení, kde nedochází ke konvekčnímu proudění (tedy výměně teplého a studeného vzduchu) a tím pádem nemají tendenci se rozpadnout samy od sebe. Inverze, u nás se vyskytující většinou na podzim či v zimě, bývá proto obvykle narušena až příchodem fronty nebo jiné rozsáhlejší změny meteorologické situace.

Inverze v BeskydechInverze v Beskydechkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Praktické důsledky inverze zná většina obyvatel velkých měst a fotografové. Zatímco pro první představuje situaci nepříjemnou, fotografové ji vyhledávají a u krajinářů je jedním z nejskloňovanějších slov. Proč ukáže pohled do města a na hory během inverze.

Inverze v AlpáchInverze v Alpáchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ve městě jsou pod pokličkou hustých mraků drženy všechny znečišťující látky – dým z komínů, výfukové plyny automobilů, takže kromě věčně zatažené oblohy nepropouštějící sluneční paprsky se v ulicích plíží smog (slovo smog vzniklo spojením smoke – kouř a fog – mlha). Právě s inverzními situacemi jsou spojeny neveselé rekordy imisní zátěže. V České republice byly dlouhou dobu rekordní oblastí severní Čechy (především co se oxidu siřičitého týče), v dnešní době je nejhorší vzduch na severní Moravě, v okolí Ostravy, Třince nebo Bohumína. Zde jsou největším problém koncentrace polétavého prachu (tzv. PM10 – pevné částice o průměru do 10 mikrometrů), které často překračují povolenou normu až desetinásobně.

Naopak na horách, respektive nad hranicí oblaků, svítí za inverzního počasí slunce, teplota je o pár stupňů vyšší a hlavně se naskýtá krásný pohled na mraky shora – a ten je vždy lepší než naopak. Na hřebenech hor často vznikají jakési mrakopády, kdy se stoupající masa oblaků na jedné straně hřebene začne doslova přelévat na druhou stranu.

Radiační mlha na PohanskuRadiační mlha na Pohanskukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy:

Fotografické obrazy - prodej fotografií

Geodiverzita

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace