Sierra Nevada del Cocuy – tropické velehory

18. 10. 2015 | zobrazeno 6723×

[Kolumbie] Sierra Nevada del Cocuy jsou pozoruhodné hory. Díky blízké poloze k rovníku zde rostou zajímavé rostliny, samotné hory mají trochu „venezuelský“ ráz s kolmými stěnami a relativně plochými vrcholky, avšak nejvyšší vrcholky jsou pokryty ledovci. Na turistu tady však čekají celkem drsné podmínky.

Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pohoří je jednou z částí kolumbijské Cordillera Oriental, zvedající se východně nad hluboké údolí Chicamocha. Od severu na jih měří asi třiadvacet kilometrů a jeho nejvyšší vrchol, Ritacuba Blanco (5 410 m n. m.) je nejvyšším bodem celé východní Kordillery.

Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Hory jsou tvořeny mohutnými bloky křemičitých pískovců, jejichž vrstvy jsou ukloněny k západu, což dává pohoří ráz s relativně mírnými západními svahy, avšak prudkými úbočími východními.

Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Během kvartéru zde proběhlo minimálně šest fází zalednění a ledovce v horách vydržely dodnes. Mnoho času jim ale nezbývá – proti roku 1850 je jejich dnešní plocha desetinová, ze 149 km² poklesla na 16 km². Během posledních let se ledovce zkracují zhruba o 25 metrů ročně a vědci předpokládají, že během pár desítek let zde nezbudou žádné.

Laguna Pintada | Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pozůstatkem dřívějších ledovců jsou rozsáhlá glaciální jezera, největší jsou Laguna de la Plaza a Laguna Grande de los Verdes, následované Laguna Grande de La Sierra, množství menších ledovcových jezírek leží v údolí Lagunillas.

Valle Lagunillas | Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Klima hor je dáno jejich geografií: zatímco na návětrných východních svazích (zásobovaných vláhou z amazonské nížiny) ročně spadne přes 4 000 mm, na západních závětrných svazích to je okolo 900 mm. Nejsušší měsíce jsou leden a únor, další pokles srážek je (prý) mezi červnem a září.

frailejóny Espeletia lopezii | Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V mlžném horském parámu roste na 220 druhů rostlin, množství z nich v této oblasti endemických. Symbolem pohoří mohou být krásné, žlutě kvetoucí frailejóny (rostliny z rodu klejovek – Espeletia); ve vlhkých polohách okolo 4500 m n. m. jsou nejrozšířenější Espeletia lopezii, jejichž vysoké stonky pokrývají celá údolní dna. I díky floristické bohatosti je celé pohoří vyhlášeno (od roku 1977) národním parkem s rozlohou 306 000 ha.

Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Sierra Nevada del Cocuy je oblíbeným turistickým cílem. Nejkrásnější je zhruba pětidenní trek po východní straně pohoří, který je ale nyníoficiálně zakázán (prochází posvátnými oblastmi místních indiánů). I kvůli nadmořské výšce (prakticky celý vede nad 4 tisíce metrů nad mořem) a drsnému počasí nejde o zrovna lehkou akci.

údolí Campanillas | Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pro turisty otevřená jsou údolí na západní straně pohoří, kde se nachází i několik horských chat a haciendas, nabízejících ubytování. Nevýhodou může být fragmentace tras, jde spíš o jedno- až dvoudenní výlety, nelze zde naplánovat kontinuální několikadenní trek. Relativně snadno se z této strany dá vystoupit i na některé z vrcholů, včetně Ritacuba Blanco.

Púlpito del Diablokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Hlavní turistickou sezónou v pohoří je prosinec, leden a únor, kdy by nebe mělo být nejjasnější. Vedlejší sezona pak probíhá od června do září. V tomto období jsme pohoří navštívili my a podmínky byly poměrně nepříznivé. Pršelo každý den (někdy od rána do večera), a i když v údolích bylo relativně jasno, hřebeny byly zahaleny v oblačnosti.

Sierra Nevada del Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pohoří je také známé silným větrem a třeba u laguny Grande foukalo tak, že jít proti větru byl docela oříšek (nemluvě o ledových krupkách, které pěkně bodaly do tváří). Hory za návštěvu rozhodně stojí (proti například peruánské Cordillera Blanca mají o dost jiný, tropičtější charakter), je však potřeba počítat s častým špatným počasím…

model hor na náměstí v Cocuykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Praktické rady a informace

Východiskem do hor jsou malá městečka Cocuy a Güicán, ležící na západní straně hor. Cesta z Bogoty sem trvá okolo dvanácti hodin (cca 90 000 COP). Obě města nabízí pár základních obchůdků a ubytování (od 40 000 COP/dvoulůžkový pokoj), nemnoho restaurací a ústředí správy národního parku, kde třeba se zaregistrovat, nahlásit plán cesty, a zaplatit vstup (aktuálně činí pro cizince 52 000 COP, studenti mají výraznou slevu). Bankomat je jen jeden v Cocuy (směnárna žádná), proto je lepší přijet s dostatkem hotovosti.

autobus na cestu do horkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Do hor se jezdí starým autobusem nebo některým z mlékařských vozů, které okolo šesté vyrážejí z náměstí výše do hor (20 000 COP/os. – docela předražené). Trasy v parku jsou částečně značené, nelze se na to ale úplně spolehnout, v mlze na skalnatém hřebeni se GPS hodí.

Güicánkoupit fotografii | poslat jako pohlednici