Velika Baba – okruh z rakouské strany

Hory a treky

[Rakousko, Slovinsko] Velika Baba je jedním z vrcholů bočního hřebene Kamnicko-Savinjských Alp, po němž probíhá rakousko-slovinská hranice. Výstup se dá zvládnout jako pohodový jednodenní výlet a pokud vyrazíte z rakouské strany, i v sezóně se vyhnete davům.

Vellacherturmkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Východiskem je malé parkoviště v údolí potoka Vellach (Bela), proti jehož proudu vede silnice přes malební městečko Železna Kapla (Bad Eisenkappel) stoupající do hraničního sedla Seebergsattel (1218 m n. m.). Záhy za závorou se ve výšce necelých 1000 m n. m. značená stezka rozdvojuje, my pro výstup zvolili variantu směr Jenkalm.

Velika Baba a Skutakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Do tohoto travnatého sedla stoupá lesní zpevněná cesta, značka si to zkracuje příkřeji a poslední úsek stoupání je docela výživný. Občas se otevírají výhledy na skalnaté hřebeny s vrcholy Vellachertum a Mrzla Gora v závěru údolí.

Jenkalmkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jenksalm je kouzelné místo – na loučce s krásným výhledem na hlavní hřeben v čele s Grintovcem (s 2558 m n. m. nejvyššího bodu pohoří) stojí romantická dřevěná chatička. Po hřebeni se dá pokračovat oběma směry – buď doprava na Goli vrh, nebo doleva na Velikou babu.

hřeben před Velikou Baboukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Tady cesta vede po hranici a příkře stoupá lesem na skalnatý hřeben – les končí až kolem 1800 m n. m., což je v létě velká výhoda. Turista navíc většinu doby vidí jen jeden z předvrcholů samotné Velike Baby, což není tak depresivní. V této části začíná větší zábava – skalní hřeben vyžaduje lehké lezení, není nijak zajištěn, takže pro lidi trpící závratěmi to není.

Skutakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Samotná Velika Baba (2148 m n. m.) je dvouvrchol, vyšší je ten vzdálenější. Vyjít se sem dá i ze slovinské strany, a tak je tu už lidí více. Výhledy nabízí hora parádní – do hlubokých údolí v Rakousku i Slovinsku (Zgornje Jezersko), hlavní hřeben Kamnicko-Savinjských Alp, na západě se tyčí nezaměnitelná silueta Triglavu a v oparu se bělají i ledovce Hochalmspitze.

Savinjsko sedlokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Následuje prudký sestup pod Ledinskym vrhem, kde se připojuje ferrata ze Slovinska, Ledinsky vrh ale cesta obchází a na hřeben se dostává prudkými serpentinami v suti. Savinjsko sedlo je místem, kde začínáme klesat zpět do údolí Vellachu. Klesání vede kamenitými serpentinami a až do poslední stovky výškových metrů po slunci, takže rozhodně je lepší směr okruhu, který jsme zvolili. Jediným příjemným zpestřením je chladivý pramínek kousek za polorozpadlou „chatou“ Offner-Hütte.

Zgornje Jezerskokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Rozhodně se vyplatí zajet si přes sedlo do Slovinska – Zgornje Jezersko je malebná osada se dvěma kostelíčky (na fotogeničtějším místě stojí Cerkev sv. Ožbalta, ale okolí to trochu kazí; Sv. Andrej je níže), a fenomenálním výhledem na stěny Jezerské Kočny, Grintovce, Skuty i Velike Baby.

Planšarsko jezerokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nejhezčí pohled na Velikou Babu se otevírá od Planšarského jezera, jedinou vadou na kráse je, že se tu nemá koupat (a v pozdním létě už ani voda ke koupání moc nelákala). Zaplavat si ale jde cestou zpátky v Klopeiner See, které se vyznačuje čistou a na alpské poměry i hodně teplou vodou.

sv. Andrej, Zgornje Jezersko koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy

Fotogalerie Slovinsko

Sveti Tomaž – nejfotografovanější slovinský kostel

Goriška Brda – krajina vinic, kopečků a kostelů

Zelenci - smaragdové zrcadlo hor

Ze sedla Vršič Kriškou stěnou k Pogačnikovu domu

Velika Baba – okruh z rakouské strany

Mangart – západ i svítání u horského velikána

Triglav – od západu do svítání u nejvyšší hory Slovinska

Piran - nejhezčí slovinské město

Přes zubaté vrcholky Kamnišských Alp

Zimní krása Julských Alp

Jamnik a Bled - ikonické slovinské kostelíčky

Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .

Všechny fotografie ve fotočlánku byly pořízeny na fotoaparát Olympus OM-D E-M1 Mark II s objektivy M.ZUIKO Pro 12-100 mm/f4.0 a Panasonic Leica DG Vario-Elmarit 8-18 mm F2,8-4 ASPH.

Proč je zrovna tato kompaktní a odolná sestava vhodná na krajinářskou a cestovatelskou fotografii? Přečtěte si zde a v případě jakýchkoli dotazů na focení s Olympusem se neváhejte zeptat.