Užhorod, polonina Boržava a Mukačevo
10. 7. 2012 | zobrazeno 24300×
[Ukrajina] Zakarpatská Ukrajina, někdy postaru nazývaná Podkarpatská Rus (jak se – byť ne v úplně totožných hranicích – tento celek jmenoval v době, kdy patřil předválečnému Československu), je poněkud zapadlým koutem země. Kdysi nejvýchodnější cíp naší země, kam z Prahy jezdil přímý vlak, dnes nejzápadnější část Ukrajiny u hranice s Evropskou unií. Za návštěvu rozhodně stojí, a to nejen z nostalgie po první republice. [vyšlo v časopise Svět obrazem]
Pravá Ukrajina začíná na hraničním přechodu Vyšné Nemecké – Užhorod. Zatímco trávíme hodiny čekáním na zběžnou kontrolu, v nedalekém, v tuto chvíli ještě neobjeveném tunelu, překonávajícím ostře střeženou hranici pár set metrů od celnice, proudí cigarety a alkohol ve velkém. Po všech nekonečných formalitách nás za celnicí vítá socha muže s praporem v ruce a sveřepým výrazem ve tváři.
Hlavní město oblasti, stotisícový Užhorod, leží jen kousek od hranic na řece Už, podél které vede údajně nejdelší lipová alej v Evropě. Na severní straně řeky se rozkládá malebné historické centrum s úzkými uličkami, bývalou synagogou, radnicí a hradem, stojícím na mírném kopečku. Právě u něj je i skanzen tradiční lidové architektury, představující různé typy roubenek z okolních vsí, nebo dvouvěžatá řecko-katolická katedrála. Pro naše oči je ale nejzajímavější pravoslavná katedrála na náměstí Cyrila a Metoděje s u nás nevídanými tvary a barvami.
hrad Palanok, Mukačevokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Nápisy v nejrůznějších jazycích i písmech prozrazují, že historie oblasti nebyla jednoduchá. Od 14. století ji kolonizovali Rusíni, avšak patřila pod uherskou nadvládu. Bezohledný útlak, následky tureckých válek i drsné podmínky vedly k velké chudobě, která vyústila v emigraci stovek tisíc lidí do USA. Právě ti se zasadili o připojení oblasti do nově vznikajícího Československa. Nová republika začala i s pomocí tisíců učitelů, inženýrů a dalších odborníků vyslaných sem na konec světa s pozemkovými reformami, výstavbou nových škol, silnic i železnice, ale toto období netrvalo dlouho: během druhé světové války padlo Zakarpatí opět do maďarských rukou a po jejím konci byla obsazena Rudou armádou a připojena k Sovětskému svazu, po jeho rozpadu se stala součástí Ukrajiny.
A proč se na Zakarpatskou Ukrajinu vydat dnes? Jedním z největších lákadel jsou bezesporu hory. Východní Karpaty zde tvoří několik horských pásem, dosahujících až 2061 m n. m. na Hoverle, nejvyšší hoře celé Ukrajiny. Nad zhruba 1200 m n. m. již nerostou lesy a hřebeny jsou travnaté – pro takové se vžil název poloniny. Kombinace snadné orientace, krásných výhledů i svobody pohybu a táboření sem táhne zejména české a slovenské cestovatele, toužící poznat kraj Nikoly Šuhaje loupežníka z nezapomenutelných povídek Ivana Olbrachta.
My se vydali na poloninu Boržavu, asi čtyřicetikilometrový hřeben, táhnoucí se od Volovce po Mezihoří. Tato polonina nepatří k největším, ale bývá označována za jednu z nejhezčích. Po namáhavém výstupu k mohutnému kříži na počátku hřebene se otevřely první výhledy, s přibývajícími výškovými metry k vrcholům Temnatik (1347 m n. m.) a Velikému vrchu (1598 m n. m.) stále hezčí. Nejvyšším bodem pohoří je Stoj (1681 m n. m.), ten ale není součástí hlavního hřebene – k jeho vrcholu, na kterém dříve stály mohutné kupole vojenských radarů, vede asi 4km odbočka od Velikého vrchu. Směrem k jihu nadmořská výška pomalu klesá, významnými vrcholy jsou ještě Židovská magura (1517 m n. m.) a Opalonok (1171 m n. m.), za kterým leží významné sedlo Prislop. Nejjižnější částí poloniny Boržava je vrchol Kuk (1361 m n. m.).
Bez zajímavosti není ani podhůří s rozptýlenými chudými vesničkami, zasazených do malebné krajiny s loukami, pastvinami, drobnými políčky a pasoucími se stády ovcí i krav. Život zdejších obyvatel se za posledních sto let příliš nezměnil, a i když téměř z každé roubenky trčí satelitní anténa, pole a domácí zvířectvo je stále středobodem vesnického života. Kdo ví, jak dlouho ještě tato idylka vydrží, proto neváhejte a vydejte se ji prozkoumat.
Pod Velikým vrchemkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Jak se tam dostat?
Doprava z ČR je jednoduchá, do Užhorodu (i dalších měst) jezdí téměř každý den přímé autobusy, cesta trvá okolo 10 hodin. Druhou možností je vlak, každý den jezdí z Bratislavy přímý vlak do Moskvy, který zastavuje i v Mukačevu či Volovci. Kvůli výměně podvozků na hranici ale cesta trvá déle. Poslední možností je vlak do Košic, odkud už poměrně často jezdí autobusy do Užhorodu. Možná je i doprava vlastním autem. Pro místní dopravu jsou nejvýhodnější maršrutky, malé autobusy, v častých intervalech spojující města a vesnice, dopravovat se dá i vlakem.
Kolik to stojí?
Cena cesty tam a zpět z ČR se pohybuje mezi 1500 – 2000 Kč. Místní doprava, jídlo i ubytování je o něco levnější než u nás, naopak výrazně lacinější je díky nízkým daním alkohol, cigarety a benzín.
podhůří Boržavykoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Kdy vyrazit?
Podnebí je podobné jako u nás, jen zde mnohem více prší. Primát drží horská obec Usť-Čorná s 1400 mm srážek za rok, z nichž většina spadne mezi dubnem a červencem. Na hřebenech hor je situace podobná, častým špatným počasím je tato oblast známá. Sníh se na poloninách může objevit již počátkem října a vydržet do začátku května. Zdejší hřebenovky vhodné i na zimní turistiku – jen je třeba dávat pozor na lavinózní svahy.
Co jíst a pít?
Základní specialitou východních zemí, od Ukrajiny po Kyrgyzstán, jsou šašliky – grilované maso na rožni, které se jí nejčastěji s chlebem. V městských restauracích je ale často nevedou, spíše na ně narazíte v hospodách u silnic. Ukrajinskou specialitou jsou vareniky, jakési knedlíčky plněné masem, houbami, zelím nebo bramborovou směsí. Za ochutnávku stojí i kalorická bomba v podobě děrůnů, bramboráčků s houbami, masem a přelitých smetanou. Další specialitou jsou holůbci, zelné rolky plněné rýží s masem. Na vesnicích často mají domácí sýry a další mléčné výrobky.
S pitím je to jasné: vodka tvoří v mnohých obchodech polovinu sortimentu, o tu druhou se dělí zbytek nápojů a potraviny s drogerií. Za příznivé na úrovni té nejlevnější vodky u nás se dají koupit i nejrůznější „dárková“ balení.
podhůří Boržavykoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Na co si dát pozor?
Na Ukrajinu se nesmí přivážet žádné zbraně, za které jsou považovány i různé obranné spreje či nože s délkou čepele nad 4 cm, což je prakticky každá rybička. Na hranicích jsou pány celníci (ať už slovenští či ukrajinští) a i pokud se odbavení neuvěřitelně vleče, hlasité stížnosti se nevyplatí, pokud nechcete vybalovat všechny věci do poslední (špinavé) ponožky. Zpátky do EU se může dovážet mj. jen jedna krabička cigaret a 1 l tvrdého alkoholu na osobu.
Pohyb na horách
Přestože je zde vyhlášeno několik přírodních rezervací, naprostá většina hor je dostupných bez jakýchkoli omezení (čehož bohužel často zneužívají různí čtyřkolkáři, motorkáři a další), stejně tak tábořit je povoleno prakticky všude. K některým pohořím existují turistické mapy 1 : 50 000, pro všechny jsou dostupné sovětské vojenské mapy 1 : 100 000. V horském létě mohou být u hřebenovek problémem vyschlé prameny.
okolí vesnice Ťuškakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Zakarpatská oblast
1,24 mil. obyvatel (cca 60 % Rusíni, 16 % Ukrajinci, 13 % Maďaři), 12,8 tis. km2, 98 obyvatel/km2
Největší města: Užhorod (117 tis.), Mukačevo (83 tis.), Chust (29 tis.)
Nejvyšší bod: Hoverla (2061 m n. m.), nejnižší bod Čop (98 m n. m.)
Významné řeky: Tisa a její přítoky Už, Latorica, Terebla, Terešva, Boržava, Rika
Největší zajímavosti:
historické centrum Užhorodu
hrad Palanok v Mukačevu
nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla
vesnice Dilove – geografický střed Evropy
Koločava – hrob Nikoly Šuhaje, muzeum Ivana Olbrachta
jezero Siněvir – největší a nejvýše položené horské jezero na Ukrajině
úbočí Židovské magurykoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Související odkazy:
Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě
Siněvir – zimní přechod poloniny Piškoňa a výlet na Topaz
Siněvirská Poljana – zima jako v pohádce
Siněvir – babí léto v kraji Nikoly Šuhaje
Užhorod, polonina Boržava a Mukačevo
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .
Státy
Mapa
