Vilcan a Retezat

Hory a treky

[Rumunsko] Rumunské hory jsou u českých poutníků oblíbené již dlouhou dobu, po kterou lákají jako jedno z nejdostupnějších míst, kde se lze dostat z dosahu civilizace a pohybovat se naprosto svobodně. Kromě toho jsou rozmanité – nalézají se tu krasové oblasti s úzkými soutěskami, vodopády a jeskyněmi, travnaté vršky i skalnaté a zdánlivě nedostupné hory. Návštěvníka neomezují turistické chodníky a několik přeplněných kempů a klid neruší pokřikování stovek turistů. Při cestách je odkázán jen na sebe sama a to, co si nese na vlastních zádech. [vyšlo v časopise Treking]

Hřeben Vilcanukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pohoří Vâlcan, česky nazývané Medvědí hory, se rozprostírá v jižní části Karpatského oblouku, nad údolím řeky Jiu de Vest. Při průjezdu údolím se naskýtá nepříliš povzbudivý pohled na konurbaci tří průmyslových měst Vulcan, Parosani a Lupeni. Domy se rozpadají, ze spodních pater opuštěných továren Rumuni vybrali použitelné cihly – recyklace v praxi. Výstup z údolí do hor si lze ulehčit a svézt se z Lupeni sedačkovou lanovkou k horské chatě (rumunsky Cabana) Montana. Cestou se otvírá nádherný výhled nejen na údolí, ale především na masív hor Retezat a Godeanu. U chaty návštěvníky vítá hromada odpadků, doslova přetékající dva barely, která stejně jako párek medvědů, zavřených v ne zrovna velké kleci ukazuje, jak si tamější obyvatelé váží přírody. Jinak se zde dá koupit něco na pití a jídlo, majitel dokonce kdesi našel i několik pohledů, které rozdal a tvrdošíjně odmítal za ně přijmout peníze.

Opuštěná vesničkakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Od chaty cesta pokračuje směrem k vrcholku hory (Virful) Mutul podél sloupů vleku, které ale brzy jako poslední připomínka civilizace zmizí. Hřeben Vâlcanu je v této části travnatý, místy zpestřen skálou nebo kameny. Kromě trávy a nejrůznějších rostlin zde roste obrovské množství borůvek, takže v této části můžete potkat skupinky rumunských sběračů, ale s rostoucí vzdálenosti od lanovky jich ubývá a po několika hodinách cesty je už neuvidíte.

Bačakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vâlcan patří i na rumunské poměry k těm méně navštěvovaným horám, většina návštěvníků míří do blízkého Retezatu nebo Godeanu, takže jediní lidé, které zde nejspíš potkáte, budou bačové, putující se svými stády ovcí, doprovázení psy. Bačové jsou přátelští, rádi se fotí, nikdy nezapomenou napsat vám svou adresu, abyste měli kam fotky poslat, nabídnou čerství sýr, tvaroh, někteří i malá štěňátka – samozřejmě ne na jídlo.

Divocí koněkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kromě nich po horách pobíhají stáda divokých koní, od malých skupinek až po více než padesátičlenná stáda. V Rumunských Karpatech také žije více než polovina evropské populace medvědů a vlků, potkat se s nimi je celkem vzácnost, pokud ale táboříte v blízkosti salaše, tak občasné noční výbuchy zuřivosti ovčáckých psů dávají tušit, že tu někde poblíž budou.

Masiv Oslea Marekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Charakter masivu nejvyšší hory – Oslea Mare - je od východní části pohoří odlišný, ubývá trávy a zaoblených kopečků a naopak přibývá rozeklaných skal a sutě. Občas se zde objeví nějaká ta turistická značka, na ty ale rozhodne nelze spoléhat – budí dojem, že jsou rozmístěny naprosto náhodně. Výstup na hřeben je celkem náročný, svah je tak prudký, že většinu času se leze po čtyřech sutí, a to ve spojení s těžkým baťohem není ta nejlepší kombinace.

Piatra Iorgovanuluikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Po překonání hlubokého údolí, které odděluje Vâlcan od Retezatu, se dostáváme do jeho vápencové části - Malého Retezatu (Munti Retezatul Mic). Cesta na jeho nejvyšší vrchol Piatra Iorgovanului vede podél hlubokého kaňonu, nějaké zábrany či upozornění na nebezpečí tady rozhodně nenajdete. Nad hranicí lesa roste spousta kytek – hořce, zvonky, pomněnky, srdce botanika zaplesá. Další odměnou za namáhavý výstup je pak rozhled na Retezat na jedné straně a Vâlcan na straně druhé. To ale platí pouze v případě pěkného počasí, hory jsou hory a klidně se může stát že pro mraky neuvidíte ani pár metrů před sebe.

Jezernaté horykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Po hřebeni se dostáváme do hlavní části Jezernatých hor – jak zní český název Retezatu. Ledovcových jezer a jezírek zde můžeme najít přes osmdesát, největší z nich je jezero Bucura, u kterého je taky jedno z tábořišť. Retezat je spolu s Fagarašem nejznámějším rumunským pohořím, a rozhodně nejnavštěvovanějším. Celé jeho území je nejstarším rumunským národním parkem, který byl vyhlášen v roce 1935, roste zde asi 1200 druhů rostlin, což je třetina veškeré rumunské fauny, žijí zde kamzíci, medvědi, orli a mnoho dalších zvířat, jeho zvláště chráněnou a pečlivě hlídanou oblastí je pak vědecká rezervace Gemele. Jezera přímo lákají ke koupání, to je ale přísně zakázáno, a pokud nikde jinde příslušníka rumunské horské služby Salvamonte nepotkáte, tak tady rozhodně ano. Pravidla pohybu a táboření se často mění, jednu dobu se dokonce za vstup do parku vybíral poplatek, také bylo zakázáno tábořit u nejkrásnějšího jezera Zanoagy, nyní je zde možné přespat, ale jen jednu noc.

Mračna nad Retezatemkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Spolu s určitými restrikcemi patří k nevýhodám Retezatu počasí. Horstvo tvoří jakýsi klín, který bezpečně zachytí všechny dešťové mraky a nepustí je dál. Celodenní bouřka bez přestávky není žádnou vzácností, stejně jako krupobití, po kterém svahy vypadají jako zasněžené. Takový déšť často znamená rozvodnění potoků a říček tak, že v potok, který cesta překračuje, se za pár hodin změní v pořádnou burácející řeku, kterou nijak překonat nejde, a na některých místech to znamená, že se do hor nedostanete.

Lapusnicu Marekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

A i cesta asfaltkou údolím říčky Lapusnicu Mare ukazuje sílu vody. Několik protržených hrází, míst, kde silnice najednou končí a z ničeho nic pokračuje o pár stovek metrů dál a stržený most u přehrady Gura Apei potvrzuje, že počasí se nejde nijak postavit. Sama přehrada je toho dobrým příkladem – začala se stavět před desítkami let, vlivem opakujících povodní se ji do dneška nepodařilo dokončit.

Související odkazy:

Fotogalerie Ukrajina

Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě

Siněvir – zimní přechod poloniny Piškoňa a výlet na Topaz

Siněvirská Poljana – zima jako v pohádce

Siněvir – babí léto v kraji Nikoly Šuhaje

Krym – od hor k moři

Vilcan a Retezat

Užhorod, polonina Boržava a Mukačevo

Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .