Královské město Fes a jeho koželužny

28. 4. 2013 | zobrazeno 18345×

[Maroko] Dnes milionový Fes hrál v historii Maroka důležitou roli. Během své 1200leté historie střídal období vzestupů i pádů a dnes je jeho medína, plná úzkých uliček překypujících zbožím od keramiky přes koření po koberce oblíbeným turistickým cílem. Stejně jako koželužny Derb Chaouwara, kde se kůže vydělávají téměř stejně, jako ve středověku.

medína, Feskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Stará čtvrť, medína Fes al-Bali se naposled významně změnila před osmi sty lety, od té doby labyrint uliček obklopený hradbami a především okolními kopci zůstal téměř nezměněný. Dnes zde žije asi 150 tisíc lidí. Hlavními tepnami medíny jsou ulice Talaa Kebira a Talaa Seghira, vedoucí od západního vstupu do medíny (brány Bab Bou Jeloud) k náměstí Place an-Nejjarine, odkud už společně pokračují do srdce města. Medína je plná úzkých, křivolakých a často zastřešených uliček, ve kterých obchodníci nabízejí veškeré možné zboží.

Kairuánská mešita a univerzita, Feskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Stavbu Fesu jako nového hlavního města namísto Volubilis navrhl již Idrís I., ale záměr uskutečnil až jeho syn. Prvními obyvateli byli uprchlíci z Andalusie a arabské rodiny z tuniského Kairuánu. Právě památku druhého ze zakladatelských národů připomíná Kairuánská mešita a univerzita, založená v roce 859. Do mešity se vejde až dvacet tisíc lidí a univerzita je pokládána za vůbec nejstarší (dodnes fungující) vysokou školu na světě.

Medersa al-Attarinekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ve středu Fesu leží několik dalších náboženských škol, jejichž nádherně vyzdobené budovy jsou turistům částečně přístupné a představují oázu klidu a důstojné krásy uprostřed uspěchaného a pulzujícího města. Tou starší je Medersa al-Attarine, založená Abú Sajídem v roce 1325.

Medersa al-Attarinekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Její nádvoří je zdobeno ozdobnými mřížemi mašrabíjevyřezávanými z cedrového dřeva, z téhož materiálu jsou i bohatě zdobené dveře, zem i zdi pokrývají kachle zellidža mramor s vytesanými vzory připomíná stavby mughalské dynastie v Indii. Druhou, a prý ještě krásnější teologickou školou, je Medersa Bou Inania, jejíž součástí je i vlastní mešita.

koželužny Derb Chaouwara, Feskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Hlavní zajímavostí města však nejsou mešity ani náboženské školy, ale další z míst, kde se jakoby zastavil čas: koželužny ve čtvrti Derb Chaouwara. Na nádrže s barvivy a dalšími přísadami je hezký výhled z desítek krámků a jejich teras, i když nelibá vůně chemikálií a syrových ovčích a kozích kůží se nese i do výšky.

koželužny Derb Chaouwara, Feskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Feská kůže byla po dlouhá staletí vysoce ceněná a středověké postupy zůstaly do jisté míry zachovány dodnes. Zatímco kdysi se používaly výhradně přírodní přísady (kravská moč a holubí trus jako zdroj draslíku, vápno, jako zdroj barev šafrán, mák nebo indigo), dnes jsou mnohem využívanější syntetické chemikálie. Koželužny Derb Chaouwara jsou hezkou podívanou, ale většina kůží se už zpracovává v některé ze zhruba padesátky moderních kuželužen mimo medínu. Jen asi deset z nich odvádí odpadní vody do čističky, většina vody obohacené o látky jako je chrom (údajně sto tun ročně!), síru a její sloučeniny nebo kyselinu mravenčí teče přímo do řeky Sebúr. Zatímco tradičními postupy trvá vydělání kůže jeden až dva měsíce, moderní chemie proces urychlí na pouhé dva až tři dny.