Julské Alpy po Italsku
17. 7. 2017 | zobrazeno 6612×[Itálie] Julské Alpy si obvykle spojujeme se Slovinskem, ale jejich západní výběžek se táhne až do Itálie. Zde, nad jezerem Predil, nabízí množství zajímavých zajištěných cest po skalnatých hřebenech, často ve stopách I. světové války, kdy zde probíhala jedna z frontových linií. Příjemným bonusem je i krásný nový bivak, stojící přímo na vrcholu hory Foronon del Buinz.
Montasio v záři měsícekoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Že se právě masiv Montaše (respektive italsky Jôf de Montasio, 2 753 m n. m.) stal našim cílem rozhodla náhoda – z jižní Moravy jde o nejbližší italské hory „dolomitského“ stylu. Když jsme sem krátce po půlnoci přijeli, Měsíc skoro v úplňku ozařoval hřeben, který na nás čekal.
Altopiano del Montasiokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Výhodným východiskem je parkoviště u chaty Rifugio Brazza (1 500 m n. m.), k němuž stoupá dost prudká silnička ze Sella Nevea. Vyjet až sem se za tu zvýšenou spotřebu vyplatí, člověk si ušetří přes 300 výškových metrů.
Forca del Disteiskoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Značená stezka – nejprve mezi kravíny, pak loukami a sutí – vede pod Montaš, kde se rozděluje na několik zajištěných cest. Jednak se dá vystoupat právě na nejvyšší vrchol masivu, my se ale vydali po Sentiero attrezzato Leva východním směrem.
Sentiero attrezzato Levakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Zajištěná cesta nejprve traverzuje po jižní straně hřebene Montaše, Cima Verde a Modeon del Montasio do sedla Forca del Palone (2 242 m n. m.). V první části vede hlavně po vápencových plotnách, a pokud zrovna není mokro, jištění na většině míst není třeba. To se mění v posledním úseku před sedlem, u kterého dojde na trochu lezení.
kamzík horskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Cima di Terrarossa koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Za sedlem je dokonce lanový žebřík, za ním se ale cesta zklidní. Vyplatí se udělat si odbočku a vyjít pár desítek výškových metrů na vrchol Cima di Terrarossa (2 420 m n. m.), odkud (pokud nejsou mraky) se otevírají výhledy i na druhou stranu hřebene. Celou dobu je vidět na jižní stranu, na Altopiano del Montasio a hraniční italsko-slovinský hřeben. Doprovázet vás tady budou zvědaví kamzíci.
Altopiano del Montasio z Foronon del Buinzkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Další část cesty opět vede spíše traverzem pod hřebenem Cime Gambon. Další lezení přichází až za sedlem Forca de lis Sieris (2 274 m n. m.). Odsud ferrata Sent. Att. Ceria Merlone stoupá na horu Foronon del Buinz, na jejímž vrcholu (2 531 m n. m.) stojí krásný bivak Luca Vuerich (pojmenovaný po italském horolezci, jenž zahynul v lavině roku 2010).
Hra světla a mrakůkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Hra světla a mrakůkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Ten byl postaven v roce 2012 a jedná se o krásnou dřevěnou boudu s osmi palandami, stolem, několika vařiči, nádobím, … volně přístupnou po celý rok. Jedinou nevýhodou je absence vody (tu je teda potřeba si přinést), vynahrazují ji ale krásné rozhledy. Vidět lze mimo jiné Grossglöckner i Triglav.
Hra světla a mrakůkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
My měli navíc neuvěřitelné štěstí na podmínky, kdy se neustále převalovaly mraky, vařily nové, zamračené nebe střídalo modro a celé odpoledne a večer se bylo čím kochat. Z parkoviště sem to je jen asi 9 km, ale zato 1740 metrů nahoru (a 755 dolů), takže jako celodenní túra to i stačí.
Jôf de Montasiokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Po ránu, kdy vycházející slunce – zastíněné masivem Jôf Fuart – nasvítilo Montasio i další hřebeny, pokračujeme dále. Cesta střídavě traverzem, občas po hřebeni, vede podél Modeon del Buinz, obchází boční hřeben Pta. Plagnis, za nímž klesá do sedla Forca Lavinal dell´Orso (2 138 m n. m.).
kamzík horskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Tady navazuje cesta Sentiero Anita Goitan, vedoucí na vrchol Cime Castrein (2 502 m n. m.). Právě na něm je možné prohlédnout si bunkry a opevněné pozice z I. světové války, anebo se prostě kochat výhledy.
Rifugio Guido Corsi a Cime Castrein koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Přechod hřebene ukončujeme v chatě Rifugio Guido Corsi (1 874 m n. m.), příjemně ospalé chatě, dobře využitelné jako východisko na mnohé okolní vrcholy. Druhý den to bylo jen 6 km, 810 m stoupání, 1 437 m klesání, ale zejména klesání z Cime Castrein je docela únavné. Celkově (vzhledem k rozložení těžších, lezečtějších úseků) je výhodnější jít přechod opačným směrem, tedy od Rif. Corsi na západ.
Další den ráno jsme ještě ráno vylezli na Cima delle Forcelle (2 242 m n. m.), zajímavostí jen v pár úsecích jištěné cesty je docela dlouhý tunel skrze horu, vykopaný právě během bojů I. světové války. Z hory samotné je pěkný kruhový rozhled. Cesta zpátky na parkoviště má příjemné zpestření na hřebínku La Plagnota s hezkými výhledy, pak už víceméně klesá. Kousek od parkoviště se dá najíst na Malga Montasio, pozoruhodné je zdejší minipivovárkové pivo.
Lago del Predilkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Příjemné (chladivé) osvěžení nabízí horské jezero Lago del Predil, na jehož březích pod cestou na Slovinsko lze bez problému zakempovat. A jen o trochu dál je italské středomořské pobřeží, třeba pěkné vápencové skály mezi Sistianou a Duino (s o něco méně pěknými přeplněným městskými plážemi a kempem Mare Pineta).
hřeben Cima del Lago - Monte Canin Altokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Související odkazy
Passo di Falzarego a Valparola – krásné výhledy okolo dolomitských sedel
Lago di Braies – nejhezčí dolomitské jezero?
Lago di Sorapiss – smaragdová perla Dolomit
Campo Imperatore – italský Tibet v pohoří Gran Sasso
Monti Sibillini – v divadle světla a mraků
Monte Robon aneb Julské Alpy po Italsku II
Passo di Giau – mezi mraky a dolomitskými velikány
Monte Morgenleit – dolomitské vyhlídkové překvapení
Alpe di Siusi – zasněžené italské altipláno
Villnöß – Funes: nejhezčí dolomitské údolí?
Cinque Torri a Tre Cime - okolo Dolomitských legend
Tre Cime di Lavaredo – fotografův ráj
Fanes - (pod)zimní dolomitské zrcadlení
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .