Národní přírodní památka Dunajovické kopce

19. 6. 2011 | zobrazeno 4274×


V relativně ploché, úrodné a intenzivně obdělávané krajině okolí vápencových bradel Pálavy, najdeme několik vyvýšenin, které hostí zajímavé ekosystémy a vzácné druhy rostlin i živočichů. Patří mezi ně i národní přírodní památka Dunajovické kopce, obklopená vinicemi a ležící na necelých 100 hektarech mezi Dolními Dunajovicemi, Brodem nad Dyjí, Březím a Novosedly. [vyšlo v časopise Turista]

Dunajovické kopceDunajovické kopcekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Hřbet Dunajovických kopců, tvořený zejména třetihorním flyšem (tedy různě se střídajícími usazenými horninami, jako jsou jílovce, pískovce a slepence), dosahuje nejvyšší nadmořské výšky na Velké Slunečné (285 m n. m.), podobně jsou na tom i další vrcholy – Jánská hora (280 m n. m.) a Liščí kopec (271 m n. m.). Nejde o žádné závratné výšky, ale okolní krajinu převyšují o zhruba sto metrů.

pastva na Dunajovických kopcíchpastva na Dunajovických kopcíchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Díky úrodné černozemní půdě byla oblast již dávno zemědělsky využívána. Slunné svahy jsou vhodné pro pěstování vína nebo ovocných stromů, na zbývajících lokalitách bylo možno pást dobytek nebo kosit trávu. Díky kopcovitému terénu zde nešlo hospodařit příliš intenzivně, i když na svazích Velké Slunečné byly po druhé světové válce zbudovány terasy.

Pálava z Dunajovických kopcůPálava z Dunajovických kopcůkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Právě vinařství mělo vliv i na lesní hospodaření: na výrobu sloupků se totiž používalo akátové dřevo, a tak byly založeny porosty právě s tímto druhem. Trnovník akát je ale značně problémová dřevina, vyznačující se velkou expanzivností, odolností i vylučováním chemických látek, pro ostatní druhy jedovatých. Rostlinná společenstva v jejich okolí se tak mění a akáty samotné se rychle šíří dále.

hvězdnice zlatohlávekhvězdnice zlatohlávekkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

První rezervace byla na části Liščího vrchu vyhlášena již v roce 1946, částečně byl chráněn i zbytek hřebene. V dnešní podobě byla NPP vyhlášena v roce 1990, o patnáct let později byla začleněna jako Evropsky významná lokalita do soustavy NATURA 2000. Rozloha NPP, o kterou pečuje Správa CHKO Pálava, je 88 ha.

katrán tatarskýkatrán tatarskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Právě díky extenzivnímu hospodaření, jako je pastva nebo kosení, se zde do dnešních dob dochovaly mnohé teplomilné stepní druhy, pro které je často jižní Morava severní hranicí areálu a na našem území se jinak prakticky nevyskytují. Z těch nejvíce ohrožených můžeme zmínit třeba katrán tatarský, který zde má druhou nejbohatší lokalitu v ČR.

katrán tatarský | Dunajovické kopcekatrán tatarský | Dunajovické kopcekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Tato až 80 cm vysoká rostlina s bílými květy patří do skupiny tzv. stepních běžců, pro svůj zajímavý způsob šíření semen. Po odkvětu se totiž celá rostlina odlomí, kutálí po svahu dolů a zároveň uvolňuje semena, což podporuje její šíření. Díky svému stepnímu původu mu nevadí (ba naopak spíše prospívají) požáry, proto jedním z managementových opatření v rezervaci může být i vypalování.

srpice karbincolistásrpice karbincolistákoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Kriticky ohroženou rostlinou je i srpice karbincolistá, na první pohled docela nenápadná rostlina, kterých zde roste okolo padesáti jedinců. Také mandloň nízká, často na skalkách pěstovaný keř, zde má jednu z posledních přirozených lokalit u nás. Rozkvétají zde i další typické teplomilné druhy, známé z jihomoravských „stepí“ – hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, kosatec nízký, orchideje vstavač nachový a v. vojenský, kavyl sličný a k. Ivanův nebo hvězdnice chlumní a h. zlatovlásek.

mandloň nízkámandloň nízkákoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na Dunajovických kopcích se vyskytuje i množství zajímavých druhů živočichů. Mimo hmyz, jako je kudlanka nábožná, majky nebo motýli, se jedná hlavně o ptáky: pozorovat zde můžeme hnízdící strnady luční, křepelku polní, pěnici vlašskou, koroptev polní, ťuhýka obecného nebo žluvu hajní. Zalétají sem i kalous pustovka, moták pochop nebo slavík obecný. Ne náhodou jde často o typické druhy zemědělské krajiny, dříve relativně běžné, dnes díky intenzifikaci, rozorávání mezí a rušení remízků postupně z běžné krajiny mizející. Do stejné skupiny patří i někteří savci – sysel obecný, tchoř stepní a křeček polní. Zatímco několik syslů zde ještě žije, poslední dva jmenované druhy se zde již nevyskytují, nicméně podmínky by zde byly – možný námět pro reintrodukci (= znovunavrácení druhu).

pastva na Dunajovických kopcíchpastva na Dunajovických kopcíchkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jako všechny „stepní“ rezervace, i tato vyžaduje péči k zachování své rozmanitosti. Největší problémy jsou s invazními druhy – již zmíněným akátem a také třtinou křovištní, které se rychle šíří a vytlačují původní druhy. Vyřezávání náletů i chemické ošetřování jsou nekonečným bojem. Travnaté lokality je také potřeba pravidelně kosit (s ohledem na hmyz se ale nekosí celé plochy najednou, ale pouze částečně) a pást - proto se tu na vymezených plochách pravidelně objevují stádečka ovcí a koz.

vstavač nachovývstavač nachovýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Návštěvníkům slouží několik informačních tabulí, které u přístupových cest umístila Správa CHKO Pálava, která má péči o tuto rezervaci na starosti.

Dunajovické kopceDunajovické kopcekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy:

Fotobanka - Příroda a krajina ČR

Národní přírodní památka Rendezvous

Národní přírodní památka Dunajovické kopce

Jarní Podyjí

Národní přírodní rezervace Ranšpurk – do nitra lanžhotského pralesa

Pálavská Stolová hora

Za hadincem nachovým na Adamce

Pálavské rezervace

NPR Křivé jezero

Tiské stěny

 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace