Křivé jezero

6. 1. 2010 | zobrazeno 20255×

Národní přírodní rezervace Křivé jezero představuje zbytky původního lužního lesa pod Pálavou, který unikl neradostnému osudu, který potkal rozsáhlé porosty západně od něj. Ty totiž byly zaplaveny vodními nádržemi Nové Mlýny, vybudovanými mezi léty 1975 až 1988. Svědky dávných časů jsou tam jen mrtvé kmeny několika nejvyšších stromů, čnící nad hladinu. [vyšlo v časopise Naše příroda]

meandr Křivého jezerakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Zato přes jeden kilometr čtvereční velká NPR představuje ráj pro vlhkomilné rostliny a živočichy. Chráněny zde jsou jak zbytky lužního lesa, tak zaplavované nivní louky nebo tůně, které jsou domovem mnoha druhů bezobratlých i ptáků. Celý ekosystém je závislý na pravidelných záplavách, které je třeba po vybudování přehrady řídit uměle.

NPR Křivé jezerokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Právě regulace většiny českých řek v minulém století měla za důsledek vymizení lužních lesů z mnoha oblastí. S ukončením zaplavování totiž poklesla hladina spodní vody, což mělo vliv na půdní procesy, které následně ovlivňují druhové složení vegetace. Na území ČR tak zůstalo jen několik oblastí, kde byly velké řeky ponechány svému přirozenému vývoji.

Dyje pod Křivým jezeremkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Tím na dolních tocích rozumíme především meandrování. Působením Coriolisovy síly, případně lokálních faktorů, které odkloní proudnici (geologická struktura nebo třeba kmen spadlý do řeky), vznikají zákruty. Řeka neustále odnáší materiál z takzvaného nárazového břehu a naopak jej ukládá v místech, kde rychlost proudu klesá. Ze zákruty se tak časem stane meandr, který je (často při povodňových průtocích) proražen.

červenáček pilorohýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Tím se zrychlí proud, eroze se projeví o kousek dál a celý cyklus začíná na novo. Do zaškrceného ramena meandru již neteče voda (nebo jen výjimečně při velkých povodních; tak můžeme snadno pouhým pohledem zjistit, jak se koryto vyvíjelo), a probíhá proces postupného zazemňování a vysychání. Křivé jezero, podle kterého je celá rezervace pojmenována, je právě takovým pozůstatkem meandru.

lužní les na Křivém jezerukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nejblíže vodnímu toku a periodickým tůním, na místech vystavených nejdelším záplavám, najdeme dřeviny měkkého luhu, které jsou, jak již pojmenování napovídá, charakteristické měkkým, rychle rostoucím dřevem. Takové druhy představuje třeba topol bílý a vrba bílá, případně nepůvodní topol kanadský, který je ale při managamentu rezervace odstraňován.

Hlavaté vrbykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Symbolem jihomoravské lužní krajiny se staly hlavaté vrby, v jejichž korunách hnízdily husy velké. Hlavaté vrby jsou ale důležité i pro jiné druhy, třeba celoevropsky chráněného brouka páchníka hnědého.

NPR Křivé jezerokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V místech zaplavovaných periodicky rostou stromy tvrdého luhu, jako je jasan úzkolistý, dub letní a jilm vaz. V jejich podrostu roste několik stovek druhů rostlin, z nichž mnohé patři k velmi vzácným a ohroženým.

ladoňka vídeňskákoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Za všechny jmenujme kosatec sibiřský, hrachor bahenní, violku slatinnou, ladoňku vídeňskounebo pryšec bahenní.

bledule letníkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Významná je velká populace bledulí letních, naopak v posledních letech vymizel leknín bílý. Odumřelé stromy jsou domovem hub, třeba kalichovky lužní.

kosatec sibiřskýkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Mezi bezlesá místa patří zejména lužní louky, jejichž porost je tvořen několika druhy ostřic – štíhlé, dvouřadé a pobřežní. Ty se objevují i periodických jarních tůních, případně vlastním Křivém jezeře, spolu s rdesnem obojživelným.

louky na Křivém jezerukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

S vysycháním tůní se mění i jejich vegetace, nastupuje šmel okoličnatý, šípatka vodní a bývalé dno pokrývá bahnička jehlovitá. I zde jsou problémem invazní rostliny – tedy zavlečené druhy, které rychle vytlačují původní rostlinstvo – zejména netýkavka žláznatá.

NPR Křivé jezerokoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V již výše zmíněných periodických tůních žije listonoh jarní nebo lasturnatky, z dalších vzácných bezobratlých v rezervaci najdeme roháče obecného, tesaříka obrovského, pavouky mikarii pospolitou nebo křižáka Thorelova. Bohatstvím oplývá i fauna obojživelníků – skokani skřehotavý, krátkonohý, ostronosý, rosnička zelená a čolek velký. Důležité je také ptactvo, zejména dravci. Hnízdí zde orel mořský, včelojed lesní a luňáci hnědý a červený. Území bylo znovu obsazeno bobry, kteří se na jižní Moravě rozšiřují docela rychle.

Máte rádi Pálavu? Pak se vydejte na fotografickou procházku po rozkvetlých stráních, bělostných skalách, zříceninách starodávných hradů, břehu Novomlýnských nádrží, mezi řádky vinohradů a pokroucenými kmeny dubů či malebným Mikulovem na webu KrasnouPalavou.cz

Související odkazy

Kniha Pálava o dvě deci výš

Fotobanka - Pálava a Nové Mlýny

Fotografický průvodce 100 pálavských bezobratlých

Fotografický průvodce 100 pálavských rostlin

Fripito - fotografický průvodce Pálavou

Atlas CHKO Pálava

Mikulov s vůní šeříků

Mikulov panoramatický aneb nejhezčí mikulovské vyhlídky

Mikulov mlhou obklopený

Mrazivé ráno na Mušově

Pálava – nečekaně barevný listopad