Pálava panoramatická
27. 4. 2010 | zobrazeno 28192×
Bílá vápencová skaliska se tyčí nad okolní rovinatou krajinou, pod věčně rozpáleným sluncem – které tomuto místu dalo pojmenování – se daří teplomilným druhům, které jinde v České republice nenajdeme, a zříceniny středověkých hradů skrývají tajemství minulosti. To je Pálava, chráněná krajinná oblast na nejjižnějším cípu Moravy.
Krajinou dominantou oblasti jsou vápencová bradla – druhohorní korálové útesy, které sem doputovaly z území dnešního Slovenska. Nejvyšší bod Pálavy, Děvín (550 m n. m.), převyšuje okolí o 400 m a jeho stěny jsou leckde kolmé. Tak jako u několika dalších pálavských hor je na jeho vrcholu plošina – zřejmě důsledek erozní činnosti dávné mořské hladiny.
Po vystoupání na vrcholovou plošinu se otevře pohled na velkou část jižní Moravy, s dominantní plochou vodního díla Nové Mlýny. Tato přehrada, budovaná v letech 1975 až 1988 zaplavila přes 32 km2 zejména lužního lesa. Na obzorujsou za jasných dnů vidět chladící věže JE Dukovany.
Jako na dlani jsou z Děvína vidět Dolní Věstonice, na podzim obklopené jemnými řádky zlatých vinohradů.
Mezi vrcholovými skalisky - možná trochu překvapivě - rozkvétají časně zjara sněženky, které po pár týdnech vystřídají petrklíče.
Jako první rozzáří jihovýchodní svahy Děvína žluté květy dřínů , svítící mezi pokřivenými siluetami dubů šípáků.
Dívčí hrady, nazývané také Děvičky, jsou významnou dominantou, tyčící se nad Pavlovem. Postaveny byly roku 1222 k ochraně obchodní stezky. Za třicetileté války byl hrad obsazen Švédy, kteří jej po svém odchodu zapálili a tím odsoudili k zániku.
Na skalních stepích pod hradem v dubnu rozkvétají trsy kosatců nízkých.
Když má člověk štěstí, může se pokochat pohledem na Děvičky trčící jako ostrov nad mlhou, pokrývající Novomlýnské nádrže.
Mlžný příboj stoupá a klesá, Pavlov v čele s kostelní věží mizí a zase se objevuje.
Častější pohled na Pavlov ale nabízí modré nebe, daleké výhledy, nekonečnou hladinu dolní nádrže pokrytou plachtami lodí a winddsurfů.
Výslunné jihozápadní svahy a skaliska v NPR Děvín-Kotel-Soutěska poskytují vhodné podmínky teplomilným stepním druhům, jako jsou kavyly, kosatce, písečnice velkokvětá nebo ze zástupců hmyzu stepník rudý, kobyla ságo, kudlanka nábožná či jasoň dymnivkový. Vysoko ve skalách hnízdí sokol stěhovavý nebo raroh velký.
Nižší polohy mezi jednotlivými skalními bradly jsou obdělávány, přičemž více než 15 % plochy CHKO zabírají vinohrady. Vínu se zde daří díky příznivé kombinaci geologických a klimatických vlivů. Nejoblíbenějšími odrůdami jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Sauvignon, z modrých Frankovka. Původní místní odrůdou je Pálava, vzniklá křížením Müller Thurgau a Tramínu červeného.
Původně se tomuto vrchu říkalo Taneční či Venušina hora, ale po epidemii moru v roce 1623 zde byla postavena kaple Sv. Šebastiána a zvonice spolu s poutní cestou, což dalo kopci současný název. V září se zde konají poutě se sochou Černé mikulovské madony.
Ze svahů Svatého kopečku se otevírají pěkné výhledy na Mikulov...
...třeba i s jednotlivými kapličkami - zastaveními nejstarší moravské křížové cesty.
Podzimní ráno ve chvíli, kdy se mlha právě přelila přes nižší body Zámeckého vrhu a vpadla do ještě spícího města.
Hezkým výhledovým místem na Mikulov je i skála Olivetské hory, jednoho z výběžků Svatého kopečku.
Výhledy z Olivetské hory mají své kouzlo ve všech ročních obdobích.
Svatý kopeček není pěkný jen jako vyhlídkové místo - hodně pěkné jsou i výhledy na něj. Třeba ze sadů a vinohradů časně zjara, s prvními květy na ovocných stromech.
Druhým mikulovským kopcem je Turold, který také nabízí hezké panorama Mikulova včetně Svatého kopečku.
Svahy Turoldu pokrývají vinohrady i sady. Ty meruňkové se na jaře krásně rozzáří bílou barvou květů.
CHKO Pálava byla založena v roce 1976 na rozloze 76 km2. Kromě Pavlovských vrchů zahrnuje i Milovickou pahorkatinu, část nivy Dyje či Valtické pahorkatiny. V roce 1986 byla zařazena do sítě mezinárodních biosférických rezervací UNESCO. Představuje ukázku harmonického souznění lidské aktivity s původní přírodou.
Sirotčí hrádek, respektive jeho pozůstatky, se vypínají na skalním bradle Růžového vrchu, ležícího v NPR Tabulová nad obcí Klentnice. Ze zříceniny se naskýtá pěkný pohled na hlavní masív Pálavských vrchů s kopci Pálava, Obora a Děvín.
Pro Pálavu je typické víno, vinohrady zabírají asi pětinu plochy CHKO. Krásný pohled na vinohrady se skalami Děvína v pozadí je mezi obcemi Horní Věstonice a Perná.
Jiné nádherné panorama Pálavy s vinicemi můžeme pozorovat z rozhledy Maják nad obcí Přítluky...
...a nebo přímo skrze řádky vinohradů na svazích Přítlucké hory.
Mozaika pastvin, polí a vinohradů mezi Mikulovem a Bavory, jejichž kostel proráží mlžný příboj.
Zima je na Pálavě je vzácností, ale když už sníh napadne a aspoň chvíli vydrží, stojí to za to. Panorama se Sirotčím hrádkem.
Asi nejklasičtější pohled na Pálavu je ze Stolové hory . Člověk má jako na dlani hlavní masiv Děvína korunovaný vysílačem a ukončený Děvičkami, v popředí se tyčí zřícenina Sirotčího hrádku.
Takový pohled se neomrzí nikdy. Navíc je v každou roční dobu krásný - jinak krásný.
Mezi skalami nad Klentnicí se jako první časně zjara objevují fialové kvítky konikleců.
Za podívanou stojí i západní hrana Stolové hory, s mixem vinic, sadů a políček mezi malebnými vesničkami.
Horolezci mohou zdolatskálu Martinku . Ta nabízí skvělé výhledy hlavně na Horní Věstonice.
Hned vedle se tyčí další z horolezeckých skal, špičatý Trůn.
Nejvýše položenou obcí na Pálavě je Klentnice, z jejích polí je také krásný výhled na východní úbočí Pálavy.
Kočičí skála si vysloužila přezdívku malá Pálava - roste zde hodně z typických pálavských druhů a navíc nabízí pěkný výhled na hlavní hřeben.
Mnohem méně známý je nedaleký Kočičí kámen, podobná vápencová skalka s hlaváčky, konikleci a tařicemi.
Za výhledy na Pálavu se dá i jinam, než na Pálavu. Třeba na Dunajovické kopce...
...nebo vinice na úbočích Hochberku.
Nezvyklé výhledy na Mikulov nabízí nedávno zpřístupněná vyhlídka z věže kostela sv. Václava ...
...nebo zámecká Břitová věž.
Naopak k těm nejklasičtějším mikulovským vyhlídkovým místům patří Kozí hrádek.
Fripito průvodce po Pálavěkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Máte rádi Pálavu? Pak se vydejte na fotografickou procházku po rozkvetlých stráních, bělostných skalách, zříceninách starodávných hradů, břehu Novomlýnských nádrží, mezi řádky vinohradů a pokroucenými kmeny dubů či malebným Mikulovem na webu KrasnouPalavou.cz
Související odkazy
Fotobanka - Pálava a Nové Mlýny
Fotografický průvodce 100 pálavských bezobratlých
Fotografický průvodce 100 pálavských rostlin
Fripito - fotografický průvodce Pálavou
Mikulov panoramatický aneb nejhezčí mikulovské vyhlídky
Pálava – nečekaně barevný listopad
Dřín jarní – žlutý posel jara (nejen) na Pálavě
Barevný a zamlžený podzim na Pálavě
Kosatec nízký – rozkvetlá pálavská zahrádka
Rozhledna Maják - krásný výhled z Přítlucké hory
Dívčí hrady v proměnách dne a roku
Pálava a Mikulov jako na dlani
Státy
Mapa
