Vodopády Jizerských hor

21. 7. 2012 | zobrazeno 14237×

Jizerské hory se řadí díky svému neobvyklému tvaru mezi nejdeštivější místa v České republice. Nepropustné podloží zde dalo za vznik vlhkým půdám, vrchovištím a temným rašelinným tůním. Horské bystřiny se po vydatných srážkách rychle plní vodou, hučí a řítí se prudce dolů po strmých kaskádách působivých vodopádů, nad nimiž se do výše zvedají skalní masívy. Nechme se na chvíli unést proudem divokých horských potoků, hlodajících svá koryta do tvrdé žuly, a krásou jejich vodopádů. [vyšlo v časopise Příroda]

Bukový vodopádkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

V srdci Jizerských hor pramení jedna z našich nejdivočejších řek, Černá Desná. Mezi přehradou Souš a městečkem Desná vytváří na svém toku tři krásné vodopády průtokem přesahující půl kubíku a stejný počet stupňů kaskád, táhnoucích se několik set metrů...

celý článek - vodopády na Černé Desné

Jedlový důlkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Nejznámější a nejspíš i nejnavštěvovanější vodopád v Jizerkách leží na Jedlovém potoku. Celé jeho údolí je díky alespoň částečně zachovaným původním porostům s jedlí a buky vyhlášeno jako přírodní rezervace Jedlový důl s rozlohou 12 hektarů.

celý článek - vodopády na Jedlovém potoce

Vodopád, Bílá Smědákoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Za dalším vodopádem se musíme přesunout na Smědavu, na modrou turistickou značku pod Jizerou. Tu po pravé straně doprovází říčka Bílá Smědá, pramenící poblíž rezervace Klečové louky v bezedných rašeliništích, plných tajuplné, zlatohnědě zbarvené vody. Své koryto si už poctivě vymlela, proto k samotnému vodopádu – dobře viditelnému z cesty – musíme po necelém kilometru chůze sestoupit několik desítek výškových metrů. Třímetrovým vodopádem, rozděleným do dvou proudů, teče až 100 l/s – povodí Smědé patří vůbec k nejvodnatějším v České republice, ročně zde spadne 1180 mm srážek. Střídající se kaskády a drobné tůňky medové barvy lemuje sytě zelený mech a keříčky borůvčí. Nedaleko smědavské chaty se Bílá Smědá stéká se Smědou Hnědou a Černou a vytváří řeku Smědou. Jizerskými horami prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem, a zatímco většina vod odtéká skrze Labe do moře Severního, Smědá se vlévá do Lužické Nisy a její vody tak tečou do Baltu.

vodopád na Černém potocekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na severní straně pohoří, která se prudce svažuje, zurčí vodní toky mezi skalisky a balvany neuvěřitelnou rychlostí dolů. Jedním z potoků, na kterém se můžeme kochat vodopády, je Černý potok, podél kterého vede zelená značka z Bílého potoka na sedlo Holubníku.

vodopád na Černém potocekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Potokem proteče 170 l/s vody a nejvyšším z vodopádů voda stéká z výšky sedmi metrů po několika hrubozrnných žulových blocích do temných hlubin vymletých tůní.

Vodopád Velký Štolpichkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Další působivá scenérie nás čeká o kousek dál západním směrem na úbočí skalnatého masivu Ořešníku cestou po červené značce z Hejnic na Holubník. Sloupský potok tu klesá od Tetřeví chaty přibližně 30metrovou skalní stěnou, na které najdeme řadu kaskád a vodopádů, souhrnně nazývaných Velký (nebo také Černý) Štolpich. Podobná soustava vodopádů je i na Malém (Bílém) Štolpichu.

kaskáda na Štolpichukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vydáme-li se na výlety k vodopádům v brzkém podzimu, kdy se listí, zbarvené všemi odstíny, točí, čeří hladinu a pluje střídavě pod i nad ní, zažijeme pravou jizerskou atmosféru. Vítr teskně dunící bučinami, ranní mlhy plující mezi skalisky, šumění horských potoků a nekonečnou samotu.

vodopád na Štolpichukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vodopád, kaskáda nebo peřej?

Terminologie, popisující vodu padající či skákající po skalách, není zdaleka jednotná. Obecně lze říci, že o vodopád se jedná, pokud je jeho sklon větší než 45°. Podle profilu je můžeme rozlišovat na pravé (převislé) a nepravé – padající po skalní stěně či několika stupních. Kaskády nevytváří jasně vyhraněný vodopád, ale spíše soustavu menších stupňů, peřeje pak dosahují jen malé výšky. Často však bývají „odjakživa“ jako vodopády pojmenovány i skalní skluzavky a kaskády se sklonem menším, než 45°.

Jak vzniká vodopád?

Pro vznik vodopádů jsou důležité geologické podmínky oblasti, zejména pokud je údolní dno tvořeno různě odolnými horninami. Méně odolné horniny jsou pod tlakem proudící vody odplaveny, zatímco odolné horniny – tvořící jakési prahy – voda překonává právě vodopády. Některé vodopády vznikly i na tektonických zlomech, kdy byl jeden blok hornin oproti druhému vyzdvižen, nebo v údolích, modelovaných ledovci (například v sousedních Krkonoších, v Jizerkách byla údolí vytvářena jen vodními toky). Stálým obrušováním hornin ustupují i pevné prahy zpětnou erozí směrem proti proudu. Tento pohyb je ale velmi pomalý, v řádu milimetrů (či ještě méně) za rok.