Jihomoravská slaniska

12. 6. 2011 | zobrazeno 6039×


Na několika místech jihomoravské krajiny se díky kombinaci vhodných podmínek vytvořily specifické ekosystémy, v mnohém připomínající přímořské prostředí – slaniska. [vyšlo v časopise Naše příroda]

NPR Slanisko u NesytuNPR Slanisko u Nesytukoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Mezi důležité faktory, potřebné pro vznik slaniska ve vnitrozemském prostředí, patří geologické poměry, vodní režim i klima. Jejich působení si ukážeme na příkladu národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu, jedné z nejvýznamnějších slanistých lokalit v České republice. Hluboké podloží zde tvoří nepropustné třetihorní jíly, bohaté na minerály. Na těch leží mladší sedimenty, například říční písky, do kterých byly právě z podloží vyluhovány minerální soli – zejména sírany a chloridy.

hvězdnice slanistá panonská / Aster tripolium subsp. pannonicushvězdnice slanistá panonská / Aster tripolium subsp. pannonicuskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Tomu nahrává právě klima, které je zde na jihu Moravy velmi teplé a suché – průměrné roční teploty dosahují více jak 9 °C, naopak srážky se pohybují jen kolem 500 mm. Vypařující se voda – obrazně řečeno – vytahuje z hlubších částí půdy a hornin minerály, které pak zůstávají blíže povrchu a ovlivňují vegetaci. Typickou půdou, která za těchto podmínek vzniká, je slanec, pro který je charakteristický půdní horizont (= jedna z vrstev, jejichž posloupnost tvoří půdu) s vysokým obsahem sodíku. Dalším příznivým faktorem pro vznik slaniska je přítomnost minerálních pramenů, u nesytského slaniska to byly sirné prameny v nedalekém Sedleci.

proskurník lékařský / Althaea officinalisproskurník lékařský / Althaea officinaliskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Specifické podmínky ovlivňují i vegetaci. Na slaniscích najdeme většinou trávníky louky či pastviny. Rostliny, které se zde vyskytují, můžeme rozdělit do dvou skupin: na ty, které slano ke svému růstu potřebují – tzv. halofyty, a ostatní, které rostou i jinde, ale proti zasolení jsou odolné. Soli totiž narušují osmotickou rovnováhu v buňkách, navíc na mnoho rostlinných orgánů působí toxicky. Rostliny si proto museli vyvinout různé strategie, aby za těchto extrémních podmínek mohly růst. Halofyty se vyznačují zvýšeným osmotickým tlakem, obsah soli ve svých orgánech snižují jednak vylučováním (k tomu mohou mít různé žlázky a trichomy), jednak hromaděním vody, čímž soli více ředí.

zdravínek jarní pozdní / Odontites vernus subsp. serotinuszdravínek jarní pozdní / Odontites vernus subsp. serotinuskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Mezi druhy z první skupiny patří například hvězdnice slanistá panonská, jejíž fialové květy zde vytváří na podzim doslova koberce. V měřítku České republiky ale jde o kriticky ohrožený druh, stejně jako je jitrocel přímořský brvitý, hadí mord maloúborný, solenka Valerandova nebo pampeliška besarabská. Raritou, kterou jinde v ČR nenajdeme, je bařička přímořská. Mezi silně ohrožené druhy patří třeba sítina Gerardova, rostoucí běžně na mořském pobřeží od Baltu po Středozemní moře, nebo ožanka čpavá.

komonice zubatá / Melilotus dentatuskomonice zubatá / Melilotus dentatuskoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jako příklad rostlin z druhé skupiny, tedy nespecifických pro slané prostředí, je možno uvést chrpu luční, starček bludný nebo metlici trsnatou.

Živočichů, vázaných na slané prostředí, už tolik není, na Slanisku u Nesytu žijí třeba motýli chobotníček slaništní nebo pouzdrovníčekColeophora halophilella, najdeme zde i ploštičku slanomilnou či několik druhů slanomilných střevlíků.

pampeliška besarabská / Taraxacum bessarabicumpampeliška besarabská / Taraxacum bessarabicumkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Slaniska patří k biotypům, jejichž existence je ohrožována několika faktory. Zánik může způsobit změna vodního režimu, nejčastějším problémem – tak jako u většiny nelesních ekosystémů – je zarůstání ruderální vegetací či nálety dřevin, způsobených hlavně ukončením tradičních hospodářských činností člověka, jako je pastva dobytka, ovcí či koz a kosení. Proto je potřeba o tato území pečovat, s ohledem na konkrétní druhy a jejich nároky se provádí pastva, u které má důležitý efekt i rozrušování povrchu kopyty zvířat, ideálně skotu. Mnohé z druhů – a to jak rostlin, tak živočichů – jsou totiž vázány na obnažený půdní povrch. I z toho důvodu jsou na nesytském slanisku čas od času vytvořeny umělé rýhy, které těmto druhům vytváří vhodné podmínky pro život. Pastva se doplňuje kosením, potřeba je také odstraňovat rákos, kterým by jinak slanisko z větší části zarostlo.

PR Slanisko Dobré PolePR Slanisko Dobré Polekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

NPR Slanisko u Nesytu byla vyhlášena v roce 1961, o patnáct let později se stala součástí CHKO Pálava. Zabírá plochu necelých 7 ha. Její unikátnost byla oceněna i zařazením mezi evropsky významné lokality.

PR Slanisko Dobré Pole byla vyhlášena v roce 1993 na rozloze 4 ha, PR Slanisko Novosedly v roce 2004 s rozlohou 2 ha.

PR Slanisko NovosedlyPR Slanisko Novosedlykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Související odkazy:

Fotobanka - Příroda a krajina ČR

Národní přírodní památka Rendezvous

Národní přírodní památka Dunajovické kopce

Jarní Podyjí

Národní přírodní rezervace Ranšpurk – do nitra lanžhotského pralesa

Pálavská Stolová hora

Za hadincem nachovým na Adamce

Pálavské rezervace

NPR Křivé jezero

Tiské stěny

 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace