Jarní Malá Fatra

6. 12. 2009 | zobrazeno 6551×


Kam vyrazit, aby se člověk ve zkouškovém nezbláznil? Na nejbližší pořádné hory, tedy na Malou Fatru…

Velký RozsutecVelký Rozsuteckoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Vstáváme kolem třetí ráno, na obloze ještě ani památky po svítání a jedem trolejbusem na nádraží. Na tabuli už svítí asi 30 min zpoždění, takže si jdeme sednout do čekárny (ještě že je to ostravské nádraží tak pěkně opravené:-). Ve vlaku se snažíme dospat, ale slunko už vyšlo a svítí zrovna do kupé, takže to moc nejde. V Žilině se i vzhledem ke zpoždění rozhodujeme počkat na autobus do Terchové a jít opačným směrem než v zimě – byla proto spousta logických důvodů, ale ráno už si na žádný nevzpomínám:-) Na místním obřím autobusáku snídáme, pozorujem školní výlet, který (nečekaně tradičně) jede samozřejmě stejným autobusem jako my. Cestou první polovina dětí u vytržení z krav v ohradě, a druhá polovina z té první. V Terchové jdeme po červené směr sedlo Medzirozsutcestoupák je to pěkný, země mokrá a blátivá, slunko strašně pálí (docela lituji toho, že nemám kraťasy…) Ze sedla je pěkný výhled na Rozsutec, které se halí do mraků, stejně jako za chvíli my.

Všechno kveteVšechno kvetekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

To je možná aj dobře, bo Stoh je taky pěkný kopeček, takže lépe dopředu nevidět. Nahoře se dělá jasno, pozorujeme kytky (poznali jsme ty, co jsou na Horalkách, akorát nevíme, jak se jmenují:-), Lenka dělá pokusy s krmením brouků. Po krátké pauze slézáme do dalšího sedla, pěkně se to na blátě vozí (spadl jsem asi 3x). Po sestoupení asi 400 m se zase šplháme nahoru na Poludňový Grůň, kolem je docela opar a pochvíli začíná v dálce hřmít. S představou vychlazené čepované kofoly na chatě (a samozřejmě bouřky na hřebeni) zrychlujeme krok a už 3 km před odbočkou si myslíme, že každou chvíli tady bude. Nakonec jsme se dočkali, na chatu pod Chlebom (naštěstí otevřenou) přicházíme asi 10 minut před začátkem deště, krup a docela silné bouřky.

Velký KriváňVelký Kriváňkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ráno je venku krásná inverze, sluníčko hřeje a já lituju toho, že jsem se ráno nedonutil vstát a jít na Chleb na východ slunce, mohli by být pěkné fotky (a taky bych využil stativ, který opět táhnu po hřebeni bez jediné fotky). Snídáme venku na lavičkách pod dozorem majitelova boxera, který se snaží vyžebrat něco k snídani. Naštěstí jen upřeným pohledem a vrčením bez toho, aby nám to z malých stolků ukradl. Balíme a vyrážíme do sedla pod Chlebem a nemůžeme věřit tomu, že je to ta samá cesta jako včera (bágly pěkně zpomalují), a pokračujem na Velký Kriváň.

Malý KriváňMalý Kriváňkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Pak zase jdeme dolů a nahoru na Malý Kriváň. Tam tradičně přetahuju fotky do databanky, dochází nás spolubydlící, Lenku začíná bolet koleno, takže zkoumáme, co je v lékarničce (nic moc teda…) Dál jdeme pomaleji, před Suchým uhýbáme z hřebene – v naději, že ta cesta bude schůdnější.

Na hřebeni I.Na hřebeni I.koupit fotografii | poslat jako pohlednici

V dálce znovu pohřmívá, cesta je zapadaná stromama, kousek za sedlem Pod Suchým začíná pršet. Při té příležitosti Lenka zjišťuje, že má velkou díru v pláštěnce (a okamžitě totálně promoká…) Na chatu jsme došli asi 5 minut před tím, než přestalo pršet, trochu se sušíme, vařím těstoviny, které si sníme opět na sluníčku. Do Strečna jdeme po cestě pro teréňák, je sice delší, ale s menším sklonem a pohodlnější.

Na hřebeni II.Na hřebeni II.koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na polňači u železničního mostu potkáváme jelení stopy, Lenka vtipkuje, že to byl medvěd, který si dal přezůvky, aby nás zmátl. Smějem se tomu dalších 50 m do té dob, než jsme přišli na místo, kde si je sundal. V blátě jsou dvě pěkné medvědí stopy, vzhledem k tomu, že před chvílí silně pršelo, asi docela čerstvé. Snažíme se najít další, šmejdíme i v okolních keřích, ale nikde nic, tak to aspoň fotím a jdeme dál. Po deseti metrech jsou další, tentokrát zadní. Takže to asi dílo nějakého vtipálka nebude, opět zrychlujem.

Na hřebeni III.Na hřebeni III.koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ve Strečně si jdeme sednou k Váhu, ale furt tam lítá nějaký sršeň, takže raději jdeme pomalu na nádraží, potkáváme spolubydlící – rozloučili se s náma v Žilině… Ve vlaku objev – Rajec je z Malé Fatry, testujeme chuť originálu a vody z chaty, ale je moc zteplalá, takže se to nedaří.

Související odkazy:

Fotogalerie Slovensko

Babia góra – hřebenovka na královnu Beskyd

Předvánoční východ slunce na malofatranském Kriváni

Malá Fatra na rozhraní podzimu a zimy

Osnica – kouzelné ráno nad mraky

Zimní Malá Fatra

Jarní Malá Fatra

Podzimní Rozsutce

Kraviarský hřeben Malé Fatry

Jánošíkovy diery

Velká Fatra – podzim nad mraky

Zlatá Velká Fatra

Velký Choč – božské ráno nad mraky

Velký Choč - za nejkrásnějšími výhledy

Roháče – mrazivé babí léto v Západních Tatrách

Strážovské vrchy v barvách podzimu

Kľak - vrchol s krásným výhledem

Jarně rozkvetlá Devínska Kobyla

Martinské hole aneb když počasí nespolupracuje

Zimní hřebenovka Nízkých Tater

 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace