Zimní hřebenovka Nízkých Tater
19. 11. 2009 | zobrazeno 7691×
Nízké Tatry jsou druhým nejvyšším pohořím Slovenska, jehož z velké části holý hřeben odděluje údolím Hronu na severu a Váhu na jihu. Jeho délka dosahuje asi 80 km a vede přes něj hřebenová, červeně značená Cesta hrdinov Slovenského národného povstania. Její část od sedla pod Skalkou byla cílem našeho zimního přechodu. [vyšlo v časopise Turista]
Mrazivý vítr koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Východiskem pro nás byla Liptovská Lúžna, kam jede autobus z Ružomberku – konkrétně jeho předposlední zastávka u penzionu Balcar. Žlutá značka, začínající o kousek dříve na návsi, vede dále ve směru jízdy autobusu a o jednu ulici později zabočuje doprava. Po malé chvíli opouští vesnici a začíná pomalu stoupat. Moc lidí tudy asi v zimě nechodí, protože na poli nebyly vyšlapané žádné stopy, takže jsme ji brzy ztratili. Věděli jsme ale, že se musíme dostat nahoru na hřeben, takže nám to až zas tolik nevadilo a stoupali jsme dále. Několikrát jsme na ni ještě víceméně náhodně narazili, naposled po poměrně dlouhém a náročném prodírání se lesem. Po chvíli se zdola přidaly další stopy, takže jsme rozhodně nebyli jediní, kdo v tomto úseku lehce bloudil. Občas přes stromy vykoukly okolní, vycházejícím sluncem rudě ozářené kopce, což nás pohánělo k rychlejšímu výstupu.
Konečně se kousek před sedlem pod Skalkou otevřel první výhled na Liptovskou Lúžnou hluboko v údolí a všechny Fatry, zleva Velkou, Lúčanskou a Malou, s charakteristickou rozeklanou siluetou Rozsutce. Po dalším mírném stoupání, které vedlo traverzem lehce lavinového svahu (naštěstí severního, po delším období bez nového sněhu a v brzkých ranních hodinách) jsme se ocitli na hlavním hřebeni. Počasí bylo přesně takové, jaké meteorologové slibovali – tedy modrá obloha bez jediného mráčku, slunce přímo pálilo (a já si v tričku říkal, na co s sebou táhnu dvoje rukavice a jinou zimní výbavu) a na jižní straně se v údolí převalovala nízká oblačnost či spíše mlha.
K Vysokým Tatrámkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Dnešní úsek hřebenovky po východní části hřebene vedl převážně po holých, širokých a plochých hřbetech a překonával Velkou hol´u (1639,8 m n. m.), odkud se poprvé otevřel výhled na Vysoké Tatry přes Liptovskou dolinu, Latiborskou hol´u (1643,0 m n. m.), Zámostskou hol´u (1612,2 m n. m.) a nakonec Ďurkovou (1749,8 m n. m.), odkud už scházíme přímo k útulně pod sedlem Ďurkovej. Ta je docela známá svérázným chatařem, nicméně její poloha je pro přenocování na přechodu přímo ideální.
Hra sněhukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Druhý den brzo ráno opět stoupáme na hřeben, ze kterého jsme včera sešli, a pokračujeme na Chabenec (1955,0 m n. m.). Ten tvoří jakýsi přelom mezi západní a ďumbierskou částí pohoří, která má více velehorský charakter. Najdeme zde obnažené skály nebo ledovcové kary s prudkými srázy.
Cesta většinou traverzuje v prudkých svazích se zledovatělým svahem, někdy je vedena po mohutných sněhových návějích. Navíc přes noc začal foukat prudký vítr, který zvláště v sedlech značně znepříjemňuje chůzi, takže trekingové hole, případně mačky jsou tady vhodným doplňkem výbavy. Ve stále zesilujícím větru postupně zdoláváme Kotliská (1936,9 m n. m.), Pol´anu (1889,7 m n. m.) a Dereše (2003,5 m n. m.), po kterých již následuje chata pod Chopkom, která je naším dnešním cílem. Večer se kocháme krásným výhledem na zapadajícím sluncem do červena zbarvené Vysoké Tatry.
Ráno nás ale čeká nepříjemné překvapení – vítr přinesl mraky a mlhu, takže po včerejších výhledech není ani památky. Vzhledem k počasí se rozhodujeme nepokračovat na Ďumbier, jak bylo původně v plánu – cesta je tam ještě exponovanější, vítr nepolevil a mačky jsme si nevzali.
Proto přecházíme přes hřeben na severní stranu, kde scházíme podél sjezdovky po modré značce k sedačkové lanovce, kterou se necháváme svézt dolů do Demänovské doliny a pak autobusem dále do Liptovského Mikuláše, kde náš výlet končí.
Související odkazy:
Detailní popisy turistiky nejen v horách na Slovensku
Babia góra – hřebenovka na královnu Beskyd
Předvánoční východ slunce na malofatranském Kriváni
Malá Fatra na rozhraní podzimu a zimy
Osnica – kouzelné ráno nad mraky
Velká Fatra – podzim nad mraky
Velký Choč – božské ráno nad mraky
Velký Choč - za nejkrásnějšími výhledy
Roháče – mrazivé babí léto v Západních Tatrách
Strážovské vrchy v barvách podzimu
Kľak - vrchol s krásným výhledem
Jarně rozkvetlá Devínska Kobyla
Martinské hole aneb když počasí nespolupracuje
Zimní hřebenovka Nízkých Tater
Státy
Mapa
