Trek k jezeru Alakol
12. 9. 2011 | zobrazeno 21198×
[Kyrgyzstán] se dá bez nadsázky nazvat zemí jezer, vysokých hor a divokých koní. Vždyť průměrná nadmořská výška je 2750 m n. m., nad třítisícovou hranicí leží téměř polovina státu, jezer tu je nepočítaně a typickým obrázkem je stádo koní, pasoucí se na květnatých loukách vsousedství bílých jurt. Všeho dosyta si cestovatel užije na nejpopulárnějším kyrgyzském treku kolem jezera Alakol.
Djety-Oguzkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Možností, kde cestu začít a kudy jít je několik a záleží na fyzičce a časových možnostech každého turisty. Trek jde klasicky údolími a horskými sedly mezi nimi, my si vybrali trasu od červených skal v údolí Djety Oguz.
údolí Djety-Oguz | Tian Shankoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Cesta zpočátku stoupá údolím této řeky oblíbenou rekreační oblastí, se spoustou jurt, maringotek a stanů. Ani zde ale nechybí pasoucí se koně a krávy, mezi kterými ještě projíždějí i auta.
Orelkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
První větší atrakcí je jurta, před kterou nesedí uvázaný pes, ale orel. Sokolnictví (ve spojení s orly to pravda zní divně) je jednou z národních kyrgyzských tradic. Majitel orla, děda, který se za 50 somů (asi 20 Kč) převleče do kroje a nechá i s orlem vyfotit, se chlubí sbírkou medailí i obálkou časopisu Geo, na kterou byl vyfocen – skoro tak, jako to vidíte tady :)
Za orlem končí normální cesta a dál se už dostanou jen terénní vozy. Hustota osídlení je už také menší, zde potkáváme jen ojedinělé jurty. Děti si na turisty zvykly – menší vyžadují „ňamku“, starší nabízí vyvezení batohu do sedla…
Zhruba po třech hodinkách opouštíme sjízdnou cestu a s ní i údolí Djety Oguz a dále pokračujeme podél řeky Teleti. První část vede lesem, na jeho konci se ale otevřou krásné výhledy na zaledněné hory, samozřejmě se stády koní na loukách pod nimi.
Na konci údolí bylo naše první tábořiště a jedno z nejhezčích, kde jsem byl. Spousta rozkvetlých kytek, čistá (a taky pěkně studená) ledovcová řeka a za ní výhled na jednu z hor Terského Alatau.
Své kouzlo zde měl jak večer s doruda zbarvenými štíty i lehkým oparem dole v údolí, tak mrazivé ráno s jinovatkou na trávě.
Po brzkém vstávání začínáme stoupat do sedla Teleti. V chladném ránu a ve stínu se jde dobře, cestu zpestřují výhledy na okolní hory i v oparu se vznášející Kungejský Alatau na druhém břehu jezera Issyk-kul. V posledním úseku jsou zbytky sněhu a spousta sutě, kterou se vine naše cesta.
Terský Alataukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Výhled ze sedla (3800 m n. m.) jako obvykle odměnil za námahu. Jedna z hor v hřebeni nápadně připomínala (jak tvarem, tak velikostí a polohou špičky) peruánské Alpamayo, údajně jednu ze tří nejhezčích hor světa.
pod sedlem Teleti | Tian Shankoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Po krátkém sestupu sněhem a sutí se údolí zase otevřelo a zazelenalo. Nechyběly všudypřítomné stáda polodivokých koní…
…ani spousta kvetoucích rostlin. Pro naše botaniky hotový ráj, já si jen fotil ty druhy, které se mi líbily.
Po další noci pod sedlem jsme scházeli kousek dolů údolím řeky Karakol. Nekonečněkrát opakované brodění v ledové vodě příjemné nebylo, ale okolní panoramata to vynahradily. V tomto údolí je checkpoint národního parku (= záminky pro vybírání peněz od turistů bez jiného významu).
údolí Karakolkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Po přejití řeky Karakol po ojedinělém mostku začíná další stoupání, k samotnému jezeru Alakol. Opět podél řeky, nejdříve stínem lesa, pak už pod nemilosrdně pražícím sluncem.
vodopád pod jezerem Alakol | Tian Shankoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Terský Alatau – pohoří, kterým trek vede – je součástí centrálního Ťan Šanu. Nejvyšší horou je Pik Jelcina (5216 m n. m.), které tak do nejvyššího bodu celého pohoří (Pik Pobedy, Štít vítězství, 7439 m n. m.) chybí více jak dva výškové kilometry.
jezero Alakolkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Nádherně modrá hladina protáhlého jezera Alakol leží v nadmořské výšce 3532 m a shlížejí se v ní okolní, o půl kilometru vyšší štíty.
jezero Alakolkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Jezero je obklopeno sutí s vyšlapanými stezkami, míst k táboření tu mnoho není – jeden travnatý plácek a pár míst na skalce nad jezerem, zato s luxusním výhledem.
jezero Alakolkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Něco by se možná našlo i na druhé, východní straně jezera, kde se v hladině zrcadlí zaledněné štíty.
Po krátkém výstupu sutí od jezera do bezejmenného sedla (3900 m n. m.) a následném, dost nepříjemně prudkém a suťově-skalnatém sestupu do údolí Altyn-Arašan, jsme si zde užili zdejších horkých pramenů, které zde v každém baráčku stáčejí do betonových van, a další den jen sešli podél řeky do vesnice Aksu, kde trek skončil.
Fripito, fotografický průvodce Kyrgyzstánemkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Chystáte se do Kyrgyzstánu s fotoaparátem v ruce? Pak se vám na cestě bude hodit fotografický průvodce z řady Fripito, jehož jsem autorem. Obsahuje na pět desítek fotografií s popisem jejich vzniku, GPS souřadnicemi, tipy na cestování i fotografování a úvodní všeobecné informace a rady k cestování po této zemi. Získání je jednoduché, stačí zdarma stáhnout aplikaci Fripito z AppStore či GooglePlay. Průvodce se jmenuje „Nedotčená krása Kyrgyzstánu“ a můžete buď zakoupit přímo jej, nebo využít předplatného s přístupem ke všem průvodcům.
Související odkazy:
Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě
Trek k ledovci Inylček I. - přes sedla Ašutor a Džanalač
Trek k ledovci Inylček II. - sedlo Ťuz, Inylček a Merzbachera
Čarokrásná jezera Kul Ukok a Kul Tur
Rozkvetlé louky rezervace Sary Chelek
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .
Státy
Mapa
