Nejhezčí španělské město Albarracín a rudé skály Pinares del Rodeno
31. 3. 2018 | zobrazeno 8916×[Španělsko] Albarracín bývá označován za nejhezčí španělské město. A kromě uliček, v nichž jako by se čas zastavil před pár stoletími, za to může i poloha. V okolí se totiž zubí rudé skály Pinares del Rodeno, nabízející krásné výhledy i lezecké příležitosti.
Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Název Albarracín stejně jako mnohé památky dochované do dnešních dob pochází od berberské dynastie Banu Razin, které město sloužilo jako hlavní město mezi lety 1104 až 1110. Než jej v roce 1167 získali křesťané, ovládala jej ještě berberská almorávidská dynastie.
Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Středověký nádech si ulice zachovaly dodnes a jen tak se jimi procházet je zážitkem samo o sobě. Vzhledem k poloze na skalnatém ostrohu v meandru Río Guadalaviar jsou ulice úzké a strmé, a i zdejší domy (mezi nimiž významem vyniká třeba Casa de Monterde s klenutým průchodem nebo Casa de la Julianeta) se spíše zvedají do výšky.
Plaza Mayorkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Centrem města je Plaza Mayor s budovou radnice ze 16. století s klenutými oblouky nabízejícími výhled na řeku a západní část města. Té dominuje vysoká budova La Catedral de San Salvador, postavená na místě dřívější mešity, k níž přiléhá biskupský palác.
La Catedral de San Salvadorkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Druhým z albarracínských kostelů s charakteristickými barevnými kachlíky na střeše je La Iglesia de Santa María. Z význačných budov v centru města je ještě potřeba zmínit starou muslimskou citadelu El Castillo.
Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Ta je součástí městských hradeb, budovaných mezi 10. až 13. stoletím k ochraně ze severní strany, mimo kaňon řeky. Právě od hradeb, šplhajících po svahu, je nejhezčí výhled na město, který zejména navečer opravdu stojí za to, i když výšlap je vcelku prudký.
Sierra de Albarracínkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Albarracín leží v horské oblasti Sierra de Albarracín, samotné město je na úrovni okolo 1100 m n. m. Mezi městy Tragacete a Frías de Albarracín má krajina charakter náhorní plošiny působící tak trochu sibiřským dojmem – kamenná moře, sem tam osamělé stromy, zbytky sněhu, neustále vanoucí ledový vítr…
Liesegangovy strukturykoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Mirador del Cabrerizokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Hlavní přírodní atrakcí jsou ale červené pískovcové skály rezervace Pinares de Rodeno s nejvyšším vrcholem Cruz de Montoyo dosahujícím výšky 1602 m n. m. (tedy skoro stejně jako česká Sněžka). Erozí tady vznikly nejrůznější bizarní tvary, jako jsou tafone, prohlubně gnammas nebo Liesegangovy struktury – koncentrické pásy, vznikající nejspíše reakcemi při zvětrávání oxidů železa.
Mirador del Cabrerizokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Pinares de Rodenokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
I turisté zrovna neholdující geologii se ale mají čím kochat – pískovcové vrstvy na mnoha místech tvoří vysoké kolmé útesy s nádhernými výhledy. Jako trochu přerostlé bonsaje se v nepatrných skalních škvírách a puklinách drží borovice přímořské, nejtypičtější dřevina zdejších lesů.
Pinares de Rodenokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Ideálním východiskem do skal je sedlo na Carretera del Canto jihovýchodně od Albarracínu. Značené stezky vedou jak ke skalám vyhledávaným pro bouldering, tak ke skalním malbám z doby bronzové (na nichž se pravda čas docela podepsal a objevit malbu i s návodným obrázkem není jen tak) a vyhlídkám.
Pinares de Rodenokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Roadtrip kolem Madridu
Madrid je díky přímým letům Ryanairu z Bratislavy z Česka dobře dostupný a za návštěvu stojí nejen město samotné, ale i jeho okolí v dojezdové vzdálenosti řádově pár hodin. Během týdnového 1400kilometrového roadtripu na konci února jsme projeli zajímavá města regionu Castilla y León – Segoviu s ikonickým římským akvaduktem, malebnou vesničku Pedrazza de la Sierra, starobylou Sepúlvedu s divokým meandrujícím kaňonem P.N. Hoces del Río Duratón a Ávilu s jejími nádherně zachovanými hradbami. Východně od Madridu – v regionu Castilla-La Mancha – jsme projeli přírodní zajímavosti Serrania de Cuenca u historické Cuency s domy balancujícími na skále, asi nejhezčí španělské město Albarracín a okolní skalnaté hory a navštívili Toledo, dřívější hlavní město Španělska.
Pinares de Rodenokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Související odkazy:
Ávila – majestátní katedrála za hradbami
Toledo a Madrid – španělská královská města
Nejhezčí španělské město Albarracín a rudé skály Pinares del Rodeno
Ciudad Encantada a skalní krajina Serranía de Cuenca
Sepúlveda a Hoces del Río Duratón – supi nad skalními meandry
Pedraza de la Sierra – nejromantičtější španělská vesnice?
Segovia – pohádkový hrad a monumentální akvadukt
Girona - perla severního Katalánska
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .



Všechny fotografie ve fotočlánku byly pořízeny na fotoaparát Olympus OM-D E-M1 Mark II s objektivy M.ZUIKO Pro 12-100 mm/f4.0 a Panasonic Leica DG Vario-Elmarit 8-18 mm F2,8-4 ASPH.
Proč je zrovna tato kompaktní a odolná sestava vhodná na krajinářskou a cestovatelskou fotografii? Přečtěte si zde a v případě jakýchkoli dotazů na focení s Olympusem se neváhejte zeptat.