Trek okolo Manáslu VI – Birendra Tal a Manaslu base camp
12. 1. 2020 | zobrazeno 3415×
[Nepál] Z hlavní trekové trasy kroužící okolo Manáslu se odpojuje několik odboček do vedlejších údolí, vysokých sedel nebo do hloubi hor. Jednou z nejzajímavějších je určitě cesta do základního tábora Manáslu okolo jezera Birendra Tal.
první paprsky na Manáslukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Velkou výhodou pro fotografy je fakt, že jezero Birendra Tal leží jen pár kilometrů od Samagaonu, a tak na cestu k němu stačí sotva půlhodinka. Díky tomu je dobře dostupné na východ slunce.
Manáslukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
My si natáhli budík na pátou a když jsme ráno vykoukli, na nebi zářily desetitisíce hvězd – neklamné znamení, že špatné počasí předcházejících dnů je pryč a dnešní výlet by se mohl podařit.
Birendra Talkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Cesta z vesnice mírně stoupá na morénu, která jezero obklopuje. Do Birendra tal (3800 m n. m.) spadá ledopád ledovce z Manáslu, jehož vrchol se tyčí o více než čtyři kilometry výše.
cesta k Manáslukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
První ranní paprsky rozzáří dvojitou špičku, pak kloužou na hřebínek vybíhající z Manáslu jižním směrem k Ngadi Chuli, po chvíli ozáří i šestitisícový masiv Naike peakna sever od jezera. V jeho hladině se světelné divadlo dokonale odráží.
Birendra Talkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Po východu nás čeká hlavní program tohoto dne: výstup do základního tábora Manáslu. Pěšinka nejprve vede po moréně okolo jezera, chviličku ještě již opadaným lesem, ale netrvá dlouho a nabírá prudký směr vzhůru podél ledovce.
údolí Buddhi Gandaki a Samagaonkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Dechberoucí výhledy do údolí Buddhi Gandaki, vzdalující se jezero krásně čisté barvy, protější masiv Kutang Himal a bezpočet dalších – po včerejších sněhových bouřích krásně pocukrovaných – vrcholů od obzoru po obzor je vítanou záminkou pro pauza na vydýchání.
Manáslu a hořcekoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Aklimatizace je důležitá a dnes se dostáváme do zatím nejvyšší výšky, v jaké jsme na treku byli. Stoupání je nekonečné, okolo 4500 m n. m. už base camp očekáváme za každým falešným vrcholkem morény.
Kutang Himalkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Vydržet se ale vyplatí, výhledy jsou čím dál lepší, a nakonec se opravdu vynořují modlitební praporky, čouhající z jinak zasněžené terasovité plošinky základního tábora této osmitisícovky. Začátkem listopadu už tu žádná horolezecká výprava není, na to je pozdě. Jen postupně doráží pár dalších turistů, kteří ze Samagaonu odstartovali později…
Manaslu base campkoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Základní tábor leží ve výšce 4800 m n. m., takže na vrchol „hory duchů“ horolezcům zbývá ještě přes tři kilometry výšky. První lidé (Toshio Imanishi a šerpa Gyalzen Norbu) ji zdolali v květnu 1956, zajímavé je, že druhý, (neosmitisícový) vrchol East Pinnacle na první horolezce čekal o třicet let déle.
Manáslu je – standardní cestou – považováno za nejjednodušší osmitisícovku a v posledních letech nabývá na popularitě, od roku 2013 ji zdolalo skoro tisíc lezců. Otázkou je, kolik bylo na skutečném vrcholku, protože topografie vrcholové části je složitá a z analýzy mnoha vrcholových fotek plyne, že mnozí lidé byli na jednom z falešných předvrcholků.
Manáslukoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Při sestupu už se okolo vrcholů hor tradičně stahují mraky, aby na západ hory zahalily úplně. Výlet do základního tábora Manáslu byl asi nejhezčím dnem z celého treku, ale docela náročný - tam a zpět to je sice jen 13 kilometrů, ale s převýšením cca 1250 metrů až do konečných 4800 m n. m.
Praktické informace
Trek kolem Manáslu měří ze Sotikholy do Dharapani 135 km, vede přes sedlo Larke La (5160 m n. m.) a kromě samotné trekové trasy nabízí množství možností bočních výletů včetně údolí Tsum. To ovlivňuje časovou náročnost – naprosté minimum je zhruba deset dnů, lepší je však nespěchat. My jej šli dnů 14, celkem ušli 182 km, nastoupali 9800 m a naklesali 8500 m. Trasa vede po vesnicích, kde se spí a jí v ubytovnách, potřeba je tedy jen spacák. Sezona je klasicky himálajská – jaro (duben, květen) a podzim (říjen, listopad), dá se jít i v prosinci, ale krom celkově větší zimy hrozí, že sedlo bude zasněžené a neprůchodné.
Manaslu Circuit patří k regulovaným trekům – je možné jej absolvovat pouze s průvodcem (cca 30 USD/den) – a je nutno vyřídit množství povolení: vstup do chráněných oblastí Manáslu a Annapurna (každé 30 USD/os.), permit do pohraniční oblasti mezi Jagatem a Samdo (100 USD/os. za týden a 15 USD za každý další den), TIMS (10 USD/os.) a administrativní poplatek si naúčtuje i agentura (v našem případě 150 USD/skupina). (Do údolí Tsum je případně potřeba další permit). Celkové náklady na tyto formality v našem případě čtyřčlenné skupiny byly 1400 USD. Oficiálně je počet trekařů omezen na 1000 osob ročně, reálně jich je mnohem více, ve vrcholné sezóně trek začíná pár desítek lidí denně. Za ubytování a jídlo na treku jsme utratili průměrně 500 Kč/os/den (jde spíš o minimum, s nímž je potřeba počítat), ceny se zvyšují s nadmořskou výškou. Vyplatí se mít filtr nebo jinou dezinfekci na vodu.
Související odkazy:
Pokhara a jezero Phéva – zrcadlo osmitisícovek
Trek okolo Manáslu IX – z Bimthangu do Dharapani
Trek okolo Manáslu VIII – přes sedlo Larke La do Bimthangu
Trek okolo Manáslu VII – Samdo a tibetská hranice v sedle Rui La
Trek okolo Manáslu VI – Birendra Tal a Manaslu base camp
Trek okolo Manáslu V – Samagaon, krásná vesnice v srdci hor
Trek okolo Manáslu IV – Shyala a Pungyen Gompa
Trek okolo Manáslu III – klášter Lho a první pohled na Manáslu
Trek okolo Manáslu II – vzhůru ke třem tisícům
Trek okolo Manáslu I – od rýžových políček po první horské výhledy
Detailní popisy turistiky nejen v horách ve světě
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .
Státy
Mapa
