Humberstone a Santa Laura – opuštěná města duchů

12. 11. 2017 | zobrazeno 53×


[Chile] Domy s nábytkem a dalším vybavením, lokomotivy a vagóny na kolejích, tovární haly s komíny, divadlo nebo bazén. Vše ale bez života, rezivějící a postupně zanášené pískem. Tak vypadá většina oficinas, ledkových dolů, kdysi zdrojů chilské prosperity, dnes opuštěných měst duchů.

HumberstoneHumberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Ledek (chemicky NaNO3, nitronatrit) je bílý minerál, z nějž se získávaly dusičnany – klíčová složka hnojiv nebo třeba střelného prachu. Objev obrovských nalezišť v poušti Atacama na severu dnešního Chile (tehdy oblast patřila Peru) v 19. století dal vzniknout zhruba dvěma stovkám ledkových dolů, okolo nichž často vyrostla celá města. Doly s přístavy, odkud se strategická surovina přezdívaná „bílé zlato“ exportovala do celého světa, spojily železnice. Z majitelů ledkových společností se stali neuvěřitelní boháči.

Santa LauraSanta Laurakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Objev syntetického ledku, který ten přírodní téměř zcela nahradil, měl po 1. světové válce za následek kolaps chilské těžby (která tvořila 80 % státního exportu) a vedl k postupnému uzavření všech ledkových dolů (jedinou výjimkou je Maria Elena) a opuštění hornických měst. Z těch se stala města duchů a dnes jen rozpadlé pozůstatky naznačují, že zde kdysi tepal život.

HumberstoneHumberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Humberstone (založené v roce 1872 pod názvem La Palma ledkovým magnátem Jamesem T. Humberstonem, na jehož počest bylo v roce 1935 přejmenováno) mělo svým způsobem štěstí. Díky modernizaci výroby bylo schopné ještě pár desítek let syntetickým dusičnanům konkurovat, a k jeho uzavření a opuštění došlo až v roce 1960. O deset let později bylo (spolu s nedalekou oficinou Santa Laura) prohlášeno národním kulturním dědictvím, od roku 2005 jsou i na seznamu UNESCO.

interiér domu | Humberstoneinteriér domu | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Prohlídka města, v němž v době největšího rozkvětu žilo tři a půl tisíce obyvatel, je impresivním zážitkem. Práce v ledkových dolech a továrnách byla tvrdá, ale ve městě bylo pro jeho obyvatele – dělníky, inženýry a jejich rodiny – k dispozici prakticky vše: domy, obchody, kostel, nemocnice, dokonce i bazén nebo divadlo. Vše se do dnešních dob zachovalo díky suchému pouštnímu vzduchu, ačkoliv tu půl století nikdo nežije… Rezivějící komíny a haly se tyčí k nebi, písek se pomalu vkrádá dovnitř, malby na zdech blednou. Zůstává jen vzpomínka na dávnou prosperitu.

HumberstoneHumberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

dětský pokoj | Humberstonedětský pokoj | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

HumberstoneHumberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

škola | Humberstoneškola | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

divadlo | Humberstonedivadlo | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

divadlo | Humberstonedivadlo | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

basketbalové hřiště | Humberstonebasketbalové hřiště | Humberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

HumberstoneHumberstonekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Altiplánský roadtrip II.

Praktické informace

Návštěva těchto míst byla součástí našeho druhého chilského roadtripu, při němž jsme jeli z Iquique do Aricy přes opuštěné město duchů Humberstone, kaktusový les u Panavinta, gejzírové pole Puchuldiza, národní park Volcán Isluga, solnou pláň Salar de Surire s termály Polloquere a národní park Lauca – celkem naše trasa měřila necelých 900 km. 

Zatímco chilské altipláno u San Pedra de Atacama je sice poměrně pusté, ale relativně dostupné a turisticky často navštěvované, náhorní plošina u bolivijské hranice na úrovni mezi přístavy Iquique a Arica je ještě liduprázdnější a opuštěnější. Na zdejších prašných cestách často za celý den nepotkáte jediné auto. Právě terénní auto je jedinou možností, jak tyto oblasti projet. Naše SUV na některé vytipované lokality nedojelo a některé cesty byly na hraně jeho možností, rozhodně tedy doporučuji pořádný džíp, pohon na čtyři kola je nezbytností. Některé cesty jsou relativně pěkné, jiné kamenité a rozbité, mnohé toky se brodí a jejich niva mlže být pěkně rozbahněná. Je třeba proto počítat s tím, že cestovní rychlost nebude moc vysoká. V celé oblasti není benzínka, bez nafty/benzínu v kanystru se tady neobejdete. Od Colchane (hranice s Bolívií na silnici 15-CH) po Putre (11-CH) zůstává mobilní telefon bez signálu a zejména mezi Islugou a Salarem de Surire je krajina a cesty opravdu liduprázdná; je tedy nutné s tímto počítat. Auto jsme půjčovali přes chilskou stránku Europcaru, což je výrazně levnější než mezinárodní verze s koncovkou .com, i tak ale půjčení auta s vrácením na jiném místě než vypůjčením není v Chile levnou záležitostí (nás to konkrétně stálo na čtyři dny 11 tis. Kč). 

 

Související odkazy:

Fotogalerie Chile

Salar de Surire – termální prameny, lamy, plameňáci a nanduové

NP Volcán Isluga – kaktusový les a gejzíry pod dýmící sopkou

Monjes de la Pacana a skalní katedrály Salar de Tara

Laguny Miscanti a Miñiques pod sněhem ukryté

Salar de Talar, Piedras Rojas a laguna Tuyajto – daleké poklady chilského altiplána

Laguny Chaxa a Tebenquiche – slané perly Atacamy

Valle de la Luna – písek, sůl a skály

Ovalle a údolí kouzel

Národní park Lauca

Na kolech kolem San Pedro de Atacama

Altipláno, krajina jiného světa

Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .

Chile průvodce Lonely Planet
 
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace