Jak se fotilo s Olympusem E-M1 mii v Namibii?

25. 11. 2018 | zobrazeno 2292×

Necelé tři týdny v Namibii byly první „velkou“ akcí, na kterou jsem bral novou výbavu. Jak se Olympus OMD E-M1 mk ii osvědčil? Nabízím pár postřehů a dojmů.

Skalní brána | Spitzkoppekoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Jak jsem psal v předcházejícím článku, na začátku tohoto roku jsem z různých důvodů vyměnil techniku z Pentaxu za Olympus. Fotoaparát jsem měl ve Španělsku a pak na krajinářské focení po Pálavě a v Rakousku, ale červnová Namibie byla prvním dlouhodobým testem. K širokoúhlému objektivu Panasonic Leica 8–18 mm/f2,8-4,0 jsem měl zapůjčen teleobjektiv m.Zuiko 40–150 mm/f2,8 a telekonvertor MC14 1,4. Protože manželka má také Olympus, dohromady jsme s sebou měli ještě objektiv m.Zuiko 75–300 mm/f4,8-6,7. – nakonec jsem jej ani jednou nepoužil, na svému PENu jej měla Katka. Já měl tedy pokrytý rozsah 16–421 mm (ekvivalent ohnisek kinofilmu) se světelností 2,8–4,0.

lev pustinný (Panthera leo)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

O kompaktnosti olympusí výbavy jsem již psal, ale v Namibii – na safari v národním parku Etosha – dvojnásob vynikla. Když jsem viděl ostatní fotografy s jejich stativy a teleobjektivy, byl jsem rád za mou brašnu – fotoaparát a oba objektivy s telekonvertorem dohromady vážily 1,9 kg.

slon africký | Aba Huabkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Telekonvertor jsem měl nasazený prakticky celou dobu (s výjimkou focení u lachtaní kolonie a v himbské vesnici). Ne vždy jsem využíval nejdelší ohnisko, ale neustále podle aktuální vzdálenosti zvířete uvažovat, zda je konvertor třeba nebo ne a měnit jej by nebylo praktické. I tak ale fotoaparát ostřil bleskově a rozmazání pozadí bylo akorát (jinou clonu než 4 či 4,5 jsem prakticky nikdy nenastavil). Možnost zmenšení plochy ostřícího bodu, která se objevila s aktualizací firmware, je rozhodně dobrý krok – i tak by se ale občas (třeba při focení gepardů vykukujících z vysoké trávy) hodil bod ještě menší. Přesnost zaostření nebyla 100% – některé typy scén se systému vyloženě nelíbily (typicky sloni v protisvětle pro nedostatek kontrastu a žirafy), proto jsem vždy pro jistotu udělal víc fotek s přeostřením.

nosorožec černý | NP Etoshakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Na dlouhá ohniska a brzoranní/večerní focení byla na maximum využita stabilizace. V národních parcích se nesmí (mimo kempy) vystupovat z auta, takže veškeré focení je z ruky, maximálně s opřením o hranu dveří. I na (přepočtených) 450 mm nebyl problém používat časy typu 1/80 (na +- této hodnotě jsem zvyšoval ISO). Nejvíc se stabilizace „vytáhla“ při nočním focení u nasvícených vodních ploch v kempech, kdy jsem nosorožce fotil na ISO 12800, s fotoaparátem opřeným o kamennou zídku a časy řádu 1/10 vteřiny. I tak byla většina fotek (kterých jsem pro jistotu cvakal hodně) ostrých.

zebra horská (Equus zebra)koupit fotografii | poslat jako pohlednici

Největší obavu jsem měl před cestou z baterek a nabíjení. Přeci jen u zvířat je trochu jiný styl focení než u krajiny, fotek vzniká řádově více. Téměř každý den ale byla možnost baterky dobíjet, navíc (i při nejintenzivnějším focení v NP Etosha) mi vydržela jedna baterie minimálně na celý jeden den. Největším žroutem bylo focení/natáčení u nočních waterholes na vysoké ISO, s dlouho zapnutým fotoaparátem. Naopak u krajinářské fotografie se dá spotřeba prakticky srovnat se zrcadlovkou.

noc u Skalní bránykoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Neuvěřitelné noční nebe (i když pravda ne tak dokonalé jako na altiplánu v Chile) bylo příležitostí pro vyzkoušení nočních fotek. Ty jsem fotil stejným postupem jako dříve, tedy deset snímků na ISO 12800 pro složení jedné fotky zprůměrováním pro odstranění šumu, zvlášť nafocení popředí. V Namibii byl prakticky po celou dobu vidět velký oblouk Mléčné dráhy, takže jsem zkoušel i panoramata (z pěti sérií fotek na výšku vedle sebe).

Noční nebe nad vodopády Epupakoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Bohužel jsem na hvězdy neměl úplně ideální objektiv – s používaným širokáčem jsem se dostal na světelnost okolo 3 (s Pentaxem jsem hvězdy fotil na Sigmu 30 mm/f1.4, takže hvězdy byly výrazně jasnější; holt si musím ještě přikoupit m.Zuiko 17 mm/f1.2, na který se docela těším). Co musím u Leica objektivu naopak pochválit, je skvělé zvládnutí aberace, která u Sigmy byla dost problémová.

Skeleton Coastkoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Při nočním focení jsem ocenil funkci Live time, tedy sledování vzniku dlouhočasové fotografie v určených intervalech, s možností ukončení expozice dle potřeby. Skvěle se hodila na focení nasvíceného stanu – kdo jej fotil ví, že je třeba stan zevnitř čelovkama cíleně prosvěcovat. Ne vždy se dobře odhaduje potřebný čas a také na výsledné fotce se často ukáže, že některá část je opomenutá a tmavá. Tady jsem mohl po pěti vteřinách navigovat, kde je třeba dosvítit, a zároveň kontrolovat jas expozice a ukončit ji přesně.

východ slunce nad Deadvleikoupit fotografii | poslat jako pohlednici

Shrnuto – s E-M1 mii, používanými objektivy i výslednými fotkami z Namibie jsem zcela spokojen (co do technické kvality, vyfotit jsem spoustu věcí mohl samozřejmě lépe, ale to je v rukách, ne fotoaparátu :). Fotoaparát se v „expedičních“ podmínkách plně osvědčil.

Díky českému zastoupení Olympusu za možnost zapůjčení teleobjektivů a telekonvertoru na tuto cestu.

u Himbů v chýšikoupit fotografii | poslat jako pohlednici