Noční Praha
10. 12. 2009 | zobrazeno 13502×
Praha má po setmění zvláštní kouzlo. Všechny hlavní památky září oslněny reflektory, na staletími chůze vyhlazených kamenech se odráží svit pouličních lamp. Pojďme na malou procházku noční Prahou. [části textů převzaty z Wikipedie]
Pražský hrad I.koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Postupnými přístavbami a úpravami vznikl z hradu založeného v 9. století jeden z největších hradních komplexů na světě (podle Guinessovy knihy rekordů je to svými rozměry 570 m délky a 130 m šířky největší hrad na světě). Často je považován za symbol města i České republiky. Součástí hradu je Katedrála svatého Víta, kde jsou například uloženy české korunovační klenoty nebo pochováni mnozí čeští vládci.
Pražský hrad II.koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Tato fotografie vyžadovala koordinovaný přístup několika asistentů – vyplašení holubů, načasované do té chvilky, kdy foťák se samospouští zrovna fotil nebylo jen tak. I tak se dá strávit kus večera na maturitním výletě v Praze :-)
Pražský hrad III.koupit fotografii | poslat jako pohlednici
Na nábřeží Vltavy jsou „zaparkovány“ řady výletních lodí, které v noci řeku nebrázdí – možná to je celkem škoda.
Národní divadlokoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Stavba Národního divadla trvala úměrně dlouho k monumentálnosti budovy i k obtížím, jež způsobovaly zvýšené náklady na ni v průběhu stavby. Do konce roku 1868 byly vystavěny základy a roku 1877 byla postavena střecha. Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa premiérou Smetanovy Libuše, komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion zlatých. Budovu po požáru dokončil prof. arch. Josef Schulz. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 opět představením Smetanovy Libuše.
Zlatá uličkakoupit fotografii | poslat jako pohlednici
Zlatá ulička leží mezi hradčanskými zdmi a starým Úřadem nejvyššího purkrabího. Domky byly obývány až do 2. světové války, avšak už za první republiky se dbalo na to, aby nebyly domky příliš měněny – aby nerušily pitoreskní ráz uličky. V současné době jsou zde galerie, originální krámky a expozice. Celá ulička se těší docela velké oblibě turistů, snad i pro svůj pohádkový vzhled vybledlých pastelových tónů, maličkých oken a dveří, nízkých střech a spoustě komínů.
Související odkazy:
Istanbul - město na hranici kontinentů
Bergamo, skrytá perla Lombardie
Civita di Bagnoregio – umírající město
Esztergom, největší maďarská katedrála
Girona - perla severního Katalánska
Pitigliano, Orvieto a další etruská romantika
San Gimignano – město kamenných věží
Sorano – kamenné město na skalách
Každá cesta začíná plánováním. Já své cestovatelské plány začínám u průvodců z řady Lonely Planet .
Státy
Mapa
